Túžiš poznať Boha bližšie? Hľadáš mladý kolektív ľudí s ktorými by si študoval Písmo Božie a základné témy Biblie, zaujímavosti zo sveta, dôkazy existencie Boha v matematike, fyzike a vede? Pridaj sa k nám a študuj s nami Písmo!

Potrebuješ sa porozprávať? Napíš mi na jnkiraly5@gmail.com a môžeme sa stretnúť kľudne osobne alebo aj na skype a študovať spolu Bibliu. Nikdy nie si sám!

 
1 Jn 3:1 - " Pozrite, akú veľkú lásku nám daroval Otec: voláme sa Božími deťmi a nimi aj sme. Preto nás svet nepozná, že nepoznal jeho."
Vyhľadajte si na tejto stránke frázu či slovo, ktoré neviete nájsť.
Pre ľudí, ktorí sa chcú zapojiť do evanjelizácie, ale nevedia ako, sme pripravili letáky pre verejnosť, ktoré si môžete stiahnuť a vytlačiť, prípadne šíriť ďalej.
Máte otázky? Radi by ste poznali Bibliu a študovali ju s niekym? Pridajte sa k nám!
Objednajte si zdarma a nezáväzne knihu Veľký spor vekov od autorky Ellen Gould Whiteovej. Vyplňte do formulára Vaše kontaktné údaje a my Vám obratom pošleme knihu poštou na Vami uvedenú adresu. Kniha i poštovné sú úplne zadarmo.
Objednajte si zdarma a nezáväzne knihu Veľký spor vekov od autorky Ellen Gould Whiteovej. Vyplňte do formulára Vaše kontaktné údaje a my Vám obratom pošleme knihu poštou na Vami uvedenú adresu. Kniha i poštovné sú úplne zadarmo.
Získajte zadarmo jednu z najrozšírenejších kníh na svete "Veľký spor vekov". Dozviete sa o histórii, súčasnosti a tiež budúcnosti tohto sveta. Viac informácií nájdete TU.

O projekte          Objednať
Aj napriek nespornému historickému dopadu Ježišovho vystúpenia zostáva jeho postava zahalená nejedným tajomstvom. Je spojená s tými najhlbšími túžbami a očakávaniami. Kniha i poštovné sú úplne zadarmo.
Aj napriek nespornému historickému dopadu Ježišovho vystúpenia zostáva jeho postava zahalená nejedným tajomstvom. Je spojená s tými najhlbšími túžbami a očakávaniami. Kniha i poštovné sú úplne zadarmo.
Nikto nemal toľko nasledovateľov, ale aj toľko prenasledovateľov. Viac informácii nájdete TU.

O projekte          Objednať
cross-sunbeam.jpg
Zmena soboty na nedeľu - Sobota v Písme
- V tejto prednáške sa pokusim zhrnúť významné aspekty môjho bádania o zmene dňa odpočinku zo soboty na nedeľu v kresťanstve.
1920x1080_dragons-dragon-fantasy-artwork-hell-HD-Wallpaper.jpg
Bola som v pekle - svedectvo alebo klam? - Pravda o pekle
- Sú tieto zážitky biblické? Čo hovorí Písmo o pekle a večnom treste?
Img175228_Radiolarie_11.jpg
Evolúcia vs stvorenie - Datovanie a pôvod života
- Nič nevieme; my nevieme, ako vznikla prvá molekula, my nevieme nič o tom, ako vznikli prvé proteíny a vôbec, ako vznikla prvá bunka. Všetky zákonitosti, ktoré poznáme z chémie a molekulárnej biológie, vlastne hovoria proti teórii evolúcie.
6a00d83451d95b69e20133f57a49e9970b-pi.jpg
Mária, matka Ježišova a Biblia - Mária a falošné učenia cirkví
- Mária bola veľmi požehnanou a vzácnou ženou. Čo nám o nej hovorí Písmo v porovnaní s dnešným učením o nej?

Deje sa vo svete niečo zvláštne? Schyľuje sa k niečomu?

Áno, určite ! (698 | 80%)
Áno ! (73 | 9%)
Asi áno ... (36 | 4%)
Nie ! (20 | 2%)
Určite nie ! (18 | 2%)

Má väčší význam tradícia alebo Božie slovo?

Božie slovo (755 | 89%)
Tradícia (24 | 3%)
Neviem (22 | 3%)

Čo Vám v živote najviac chýba?

Láska (202 | 27%)
Múdrosť (97 | 13%)
Nádej (17 | 2%)
Odhodlanie (111 | 15%)
Sila (72 | 9%)
Viera (171 | 23%)
Zmysel života (57 | 8%)
Iné (25 | 3%)

Má Váš život väčší zmysel ak veríte v evolúciu alebo stvorenie?

Ak verím v stvorenie (705 | 84%)
Ak verím v evolúciu (96 | 12%)
V oboje (37 | 4%)

Zažili ste v živote niečo, čo je za hranicou vášho chápania?

Ano (644 | 91%)
Nie (66 | 9%)

Existujú iné mimozemské civilizácie?

Áno (316 | 41%)
Asi áno (29 | 4%)
Možno (100 | 13%)
Asi nie (43 | 6%)
Nie (276 | 36%)

Do akej vekovej kategórie spadáte?

do 15 rokov (45 | 6%)
16 - 25 rokov (204 | 28%)
26 - 35 rokov (115 | 15%)
36 - 45 rokov (138 | 19%)
46 - 55 rokov (114 | 15%)
56 - 65 rokov (86 | 12%)
66 a viac rokov (39 | 5%)
Luk 21:28
Keď sa toto začne diať, vzpriam­te sa a po­z­dvih­nite hlavy, pre­tože sa pri­bližuje vaše vy­kúpenie.
Počet klimatických katastrof 1980 – 2011
Počet klimatických katastrof 1980 – 2011
Priemerná globálna teplota 1860 – 2000
Priemerná globálna teplota 1860 – 2000
Počet distribuovaných Biblií 2009 – 2011
Počet distribuovaných Biblií 2009 – 2011
1900 - 2010

1900 - 2010

Prírodné katastrofy
Obsah CO2 2007 – 2010
Obsah CO2 2007 – 2010
Teplota 1850 – 2010
Teplota 1850 – 2010
Zemetrasenie o sile Magnitudy 6 a viac
Zemetrasenie o sile Magnitudy 6 a viac
Tornáda v USA 1950 – 2011
Tornáda v USA 1950 – 2011
TOPlist

Stránka založená 18.6.2010

Jemné vyladenie vesmíru - výroky fyzikov a kozmológov

Fototapety_Vesmíru_-_Planéty_187.jpg.large.jpg

Současná astrofyzika zná již více než 120 fyzikálních konstant, které ačkoliv mohou mít hodnoty naprosto libovolné, mají nicméně právě takové, aby ve vesmíru umožňovaly život. Jedná se o například o hodnotu síly gravitace, elektromagnetickou sílu, slabou a silnou interakci mezi částicemi hmoty a podobně. Říkáme-li na základě rozpoznání nastavení těchto sil či poměrů, že vesmír je fascinujícím způsobem „jemně vyladěný“, máme na mysli to, že z celé té obrovské škály hodnot je jenom nepatrné množství takových, které jsou k životu vstřícné.

Jedním z důvodů, proč je jemné vyladění vesmíru tak zajímavé, je skutečnost, že se jedná o mimořádně silný argument pro teismus. Ve světle lidmi až v posledních letech rozpoznaného jemného vyladění (anglické „fine-tuning“ zní lépe), je najednou pravděpodobnost toho, že by měl být vesmír nějak automaticky přívětivým místem pro život téměř nekonečně malá. Tedy alespoň rozhodně ve světě ateisty. Teista by naopak tak nějak předpokládal, že Bůh si na svém hřišti upraví pravidla hry tak, aby se dala hrát.

Téma jsem v trošku větším detailu rozvedl v článku Vymazlený vesmír aneb pár slov o antropickém principu. V tomto konkrétním materiálu Vám tak chci navíc pouze pro ilustraci zpostředkovat vybrané vyjádření vědců, kteří se tématem zabývají. Po přečtení bude myslím zřejmé, že hledat vysvětlení nepochopitelné vstřícnosti vesmíru vůči životu v nějaké inteligentní nehmotné bytosti je velmi nosná.

 

Steven Weinberg (fyzik, držitel Nobelovy ceny, ateista): „..je překvapivé, že by zákony přírody a počáteční podmínky ve vesmíru měly umožnit existenci bytostí, které by o tom pak mohli přemýšlet. Život, tak jak jej známe, by byl nemožný, kdyby jedna z několika číselných veličin měla jenom lehce jinou hodnotu“. (Life in the Universe, Scientific American, Oct 1994)

 

David D. Deutsch (fyzik, Oxford University):
„Jestliže někdo tvrdí, že není překvapen z unikátních rysů našeho vesmíru, pak schovává hlavu do písku. Jemné nastavení vesmíru je překvapující a nepravděpodobné.“

 

Paul Davies (fyzik, bývalý profesor na Cambridge University, původně agnostik, dnes deista):
„Mezi fyziky a kosmology je nyní všeobecná shoda na tom, že vesmír je v několika ohledech jemně vyladěn k životu“. (International Journal of Astrobiology, vol. 2, no. 2 – 2003)
„Ta skutečně úžasná věc není, že život na Zemi je vybalancován na ostří nože, ale že celý vesmír je vybalancován na ostří nože s tím, že by nastal naprostý chaos, kdyby se jedna z přirozených konstant nepatrně pohnula. Dokonce i kdybyste považovali člověka za produkt náhody, zůstává pravdou, že se vesmír zdá být nepochopitelně vhodný pro život – vypadá to téměř jako nějaká habaďůra“.

 

Brad Lemley (seniorní korespondent pro The Washington Post a Discover Magazine):
„Vesmír je nepravděpodobný. Velmi nepravděpodobný. Šokujícím způsobem nepravděpodobný„ (Why is There Life, Discover Magazine 2002)

 

Martin Rees (profesor kosmologie na Cambridge University)
„Těchto šest čísel představuje „recept“ na vesmír. Navíc je výsledek citlivý na své hodnoty: kdyby jedna z nich nebyla vyladěná, neexistovaly by hvězdy ani život. Je toto vyladění pouze náhoda? Nebo se jedná o výsledek prozřetelnosti laskavého stvořitele?“ (Just Six Numbers: The Deep Forces that Shape the Universe, Basic Books, 2000)

 

William Lane Craig (profesor filozofie)
„Přírodní fyzikální zákony, pakliže jim dáte matematický výraz, obsahují různé konstanty nebo veličiny, jako například gravitační konstanta nebo hustota vesmíru, jejichž hodnoty nejsou nijak stanovovány těmi samotnými zákony – vesmír v područí těchto zákonů by mohl být charakterizován obrovským množstvím těchto proměnných. Termínem „jemné vyladění“ se typicky myslí to, že skutečné hodnoty těchto konstant či veličin jsou takové, že i sebemenší jejich změna by znamenala nastolení stavu, kdy by byl tento vesmír nekompatibilní s existencí života“ (The Cambridge Companian to Atheism – Cambridge, 2006)

 

Charles Townes (profesor fyziky, Nobelova cena)
„Toto je velmi výjimečný vesmír, je pozoruhodné jak vypadá....gravitační zákony, zákony interakce, kvantová mechanika....a podobně. To vše musí být nastavené přesně tak jak je, abychom tu mohli být“ (UC Berkeley NewsCenter, June 17 2005)

 

Philip Ball (fyzik, dlouholetý přispivatel do Nature)
„Náš vesmír je tak nepravděpodobný, že nám musí něco unikat...nesrozumitelnost naší situace dokonce vede Susskindův tým (L.Susskind je teoretický fyzik na Stanfordu) k uvažování nad tím, jestli „neznámý činitel nějak nezasáhl do vývoje vesmíru“.. (Is Physics Watching Over Us?, Nature, Science Update 2002)

 

Alexander Vilenkin (profesor fyziky na Tufts Univerzity, ředitel Institute of Cosmology)
„Tyto a mnohé jiné příklady ukazují, že naše přítomnost ve vesmíru záleží na delikátní rovnováze mezi nejrůznějšími tendencemi – rovnováze, která by se zhroutila, kdyby se měly fyzikální konstanty významněji lišit od svých současných hodnot. Co si s tím máme počít?....Je to známka stvořitele?“ (Many Worlds in One, Hill and Wang, 2007, 132)

 

Freeman Dyson (matematik a fyzik, významná osobnost na poli kvantové mechaniky)
„Čím více zkoumám vesmír a detaily jeho architektury, tím více docházím k názoru, že vesmír musel v nějakém smyslu vědět, že přijdeme“ (Disturbing the Universe, Harper / Row, 1979, 250)

 

John Polkinghorne (částicový fyzik na Cambridge University)
„Zákony přírody byly právě tak přesně vyladěné, aby se to mohlo stát...nemohlo se to udát v jen tak kdejakém světě. Tohle je velmi zvláštní skutečnost tohoto světa a zase...můžete se ptát, zda je to nějaká šťastná náhoda, nebo znak určitého božského záměru za bohatou historií vesmíru, ve kterém se z koule energie stal domov světců a matematiků“ (rozhovor s Robertem Wrightem - https://www.youtube.com/watch?v=IXSt0d7u0iI)

 

Frank Tipler (kosmolog, profesor matematické fyziky)
„Když jsem před dvaceti lety začínal svojí kariéru v kosmologii, byl jsem přesvědčený ateista. Ve svých nejdivočejších snech bych si nepředstavil, že jednoho dne budu psát knihu s cílem ukázat, že ústřední tvrzení židovsko - křesťanské teologie jsou ve skutečnosti pravdivé a přímo vyplývají ze zákonů fyziky, jak jim dnes rozumíme. K tomuto závěru jsem byl dotlačen neúprosnou logikou mého vlastního odvětví fyziky.“ (The Physics of Immortality, Doubleday, 1994)

 

Arno Penzias (Nobelova cena za fyziku)
„Astronomie nás vede k jedinečné události – vesmíru, který byl stvořen z ničeho, vesmíru s velmi jemně nastolenou rovnováhou potřebnou k zajištění právě takových podmínek potřebných k umožnění života a vesmíru, který se odvíjí podle (jeden by mohl říci nadpřirozeného) plánu.“ (Cosmos, Bios, and Theos: Scientists Reflect on Science, God and the Origin of the Universe, Life and Homo Sapiens, eds. Margenau and Varghese, Open Court, 1992, 83)

 

Sean Caroll (ateista, teoretický fyzik na CalTech)
„Jiné přírodní konstanty, jako například ty, které určují nukleární fyziku se zdají být samy o sobě přirozené, ale kdybychom je jenom nepatrně změnili, daly by vzniknout úplně jiným makroskopickým jevům. Kdyby například byla hmotnost neutronu jenom nepatrně větší (oproti protonu), než je, pak by vodík nezfúzoval do deuteria a hvězdy, jak je známe, by nemohly existovat. Kdyby ale naopak byla hmotnost neutronu jenom lehce menší, pak by všechen vodík v raném vesmíru zfúzovat do hélia a héliové hvězdy by v pozdním vesmíru měly daleko kratší životní cykly.“ (The Blackwell Companion to Science and Christianity)


Jiří Lem


Tento materiál publikován se souhlasem www.rozumnavira.cz.
 



Prof. Bruno Vollmert, makromolekulární chemik:
"Všeobecně rozšířené úvahy o chemické evoluci, která měla předcházet evoluci biologickou, postrádají jakékoliv vědecké opodstatnění."


Dr. George Wald, nob. cena 1967:
"Když přijde na původ života na Zemi, jsou zde jen dvě možnosti: stvoření nebo spontánní plození (evoluce). Není žádná třetí možnost. Spontánní plození bylo popřeno před 100 lety, ale to nás vede jen k jednomu dalšímu závěru: nadpřirozené stvoření. My to nemůžeme přijmout z filozofických důvodů (osobní důvody); a tak volíme víru v nemožné: že život povstal spontánně náhodou." (Amer. biochemik a fyziolog, 1906-1997, Nob.cena za objevy v oblasti primárních fyziol. a chem. pochodů v procesu vidění, dostal ji spolu se dvěma dalšími vědci)


Ernst Kahan:
„Je absurdní a absolutně nemyslitelné věřit, že živá buňka vznikla sama od sebe. Avšak věřím tomu přece, protože jinak si to neumím představit.“


Biolog, prof. Conklin z university Princenton:
„Pravděpodobnost, že život vznikl náhodou, je srovnatelná s pravděpodobností, že dokonalý slovník je výsledkem exploze v tiskárně.“


Sir Arthur Keith (anatom a antropolog):
Evoluce je nedokázaná a nedokazatelná. Věříme jí proto, že druhá možnost je speciální stvoření, a to je nemyslitelné.
(V A&F 11/2004/str. 5 říkají, že zatím nemohou tento výrok najít v žádných odkazech na prameny, takže by se neměl uvádět – je dost rozšířený; podobný výrok existuje od D. M. S. Watsona, ten se objevil v Nature, ale není pramen) – jeden pramen, ale nevím, zda spolehlivý: (z knihy Padlí Bohové, autor Aril Edvardsen, vydavatel Josef Tůma, str. 74)


Izaac Newton:
„Nádherné uspořádání a harmonie vesmíru mohly vzniknout jen podle plánu všemohoucí bytosti. To je a zůstane mým posledním poznatkem.“


Frederic Hoyle:
„Současný scénář vzniku života je přibližně stejně pravděpodobný jako pravděpodobnost, že tornádo vířící na smetišti, sestaví letadlo Boeing 747.“


Pat Shipman:
„...nevíme, kdo pochází z koho; víme jen, kdo z koho nepochází...“ . „...nemáme vůbec žádné důkazy, odkud pochází Homo a můžeme všechny členy rodu Australopithecus vyřadit z hominidní čeledi.“
(CRSQ 3/88)


Dr. Denton, molekulární biolog, Evoluce, teorie v krizi:
"Není pochybností, že kdyby molekulární důkazy byly k dispozici o jedno století dříve, idea organické evoluce by nikdy nemohla být přijata."


Mary Leakey:
„Všechny ty stromy života s jejich větvemi našich předků, to je kupa nesmyslů.“
(12/1996, A+F,9/97- Impact Mary Leakey, již zesnulá přední světová paleoantropoložka a archeoložka.)


Prof.G.A.Kerkut, biolog:
"Pokus o vysvětlení vzniku všech životních forem z jediného pramene je sice odvážný a pochopitelný, je však bohužel ukvapený a nedá se ospravedlnit evidencí současných vědeckých poznatků...Vývojová teorie nebyla nikdy dokázána bez rozumných výhrad."
- G. A. KERKUT: Implication of Evolution. Pergamon Press (Oxford 1965). S. VII-VIII.


Dr. Denton, molekulární biolog:
"Vznikla široce rozšířená iluze, že evoluční teorie byla dokázána již před sto lety a že všechen následující biologický výzkum poskytuje stále rostoucí důkazy pro Darwinovu ideu. Nic není vzdálenějšího pravdě než toto... Jeho teorie, že všechen život na Zemi se vyvinul následkem postupného hromadění náhodných mutací, je stále - jako v době Darwinově - jen vysoce spekulativní hypotézou bez přímé faktické podpory.


Charles Darwin:
"Ani jedna změna druhu v jiný není zaznamenána...nemůžeme dokázat ani jedinou změnu druhu." (Darwin , Francis, Ed., The Life and Letters of Charles Darwin, Vol. 1, p. 210)


Darwin:
Pokud se týká teorie (evoluce), muselo existovat obrovské množstvím mezičlánků. Proč je nenalézáme? Proč není příroda spíše ve zmatení, než jak to vidíme, v přesně odstupňovaných druzích? Geologický průzkum nevydal nekonečně mnoho jemných stupňů mezi minulými a současnými druhy, jak by to vyžadovala teorie: a toto je nejzřetelnější ze všech námitek proti ní. Vysvětlení musí být v nedostatečném geologickém záznamu.“
(C.R. Darwin, Origin of Species, 6th edition, 1872 (London: John Murray, 1902), p. 413..)


Neville, George T.:
Už není třeba vymlouvat se nadále na chudost fosilního záznamu. V určitých směrech je téměř nepředstavitelně bohatý a nalézání předhání zpracování...Nicméně fosilní záznam se nadále stále skládá s mezer."
(Neville, George T., "Fossils in Evolutionary Perspective," Science Progress, Vol. 48, January 1960, pp. 1,3.)


Prof. N.H.Nilsson (švédský botanik a genetik, 1953 formuloval antidarwinovskou teorii vzniku živočišných druhů):
„Není ani možné udělat jen napodobení evoluce z paleobiologických dat. Fosilní materiál je dnes už tak kompletní, že nedostatek přechodných serií nemůže být vysvětlován nedostatečným materiálem. Absence je skutečná a nikdy nebude vyplněna. (Was Darwin Wrong?)


Shute, E.:
Víra je základem fosilií, ve které se doufá, důkazem spojnic, které nejsou vidět."
(Shute, E., Flaws in the Theory of Evolution, Craig Press, Nutley, New Jersey, 1961, p. 468)


Francouzský botanik A. Wigand :
„Darwinismus není ani teorií, ale náladou, která uchvátila mysl lidí. Je vědou asi tak, jako je pohádka dějepisem.“ Dále o knize O původu druhů: Prof. G. Ehrenberg ji nazval básní, ale ne vědou, Virchov o ní řekl: „To je fantazie, ne věda“, Zoolog Ch. Giebel o ní napsal, že je to „chaos neuvěřitelností a nedokázaných pitomých drzostí“.
(viz též o Darwinově „O původu druhů“ níže citát č. 40)


Bedřich Engels píše z Německa do Londýna Marxovi po vydání knihy O původu druhů :
„Tak toto nám dosud chybělo, abychom náboženství zcela zničili.“
E. Haeckel o ní říká, že „Kniha o původu druhů je biblí devatenáctého století.“


Neříkej při pohledu na svět: Nevěřím v Boha, protože ho nevidím. Řekni raději: neumím se dívat.


Albert Einstein:
„Rád bych jenom věděl, jak Bůh stvořil vesmír.“


Studentské listy:
„Žijeme ve světě, kde stále ještě milujeme věci a používáme lidi, místo abychom milovali lidi a používali věci.“


Přehled biologie (1987/str. 577 i 1994/str. 532)
„ Předchůdci dnešních lidoopů a člověka se oddělili asi před 15 milióny let. Pro údobí sahající k výskytu australopitéků v rozmezí více než 10 miliónů let nejsou dosud fosilní nálezy.“


Přehled biologie (1994, str. 591)
„Jak vznikl a vytvořil se genetický kód, podle kterého určitým kodonům odpovídají svými antikodony určité transferové RNA, je záhada, na kterou není zatím uspokojivě logická odpověď. Není rovněž odpověď na to, proč bylo genetickým kódem vybráno právě 20 L-aminokyselin, které dnes označujeme jako standardní.“


Carl Sagan výstižně komentoval toto ochranné působení při pokusech:
"Tento problém, o němž jsme hovořili, je velmi obecný. Používáme zdroj energie k tvorbě organických molekul. Bylo zjištěno, že tentýž zdroj energie může působit destrukčně na vzniklé organické molekuly. Organický chemik dá pochopitelně přednost odstranění reakčních produktů z dosahu zdroje energie před jejich zničením. Ale pokud hovoříme o vzniku života, myslím, že bychom neměli opominout skutečnost, že degradace probíhá současně se syntézou a že průběh reakce může být odlišný, pokud nejsou její produkty přednostně odstraňovány. Při rekonstrukci vzniku života si musíme vytvořit rozumný scénář, který se nějakým způsobem vyhne této komplikaci."
(C.Sagan: The Origins of Prebiological systems, str. 195, 6, viz diskuze)...The Mystery, česky, str. 163.


Acts+Facts, 10/2000/d:
V souvislosti s mapováním lidského genomu poskytl jeden molekulární biolog, pracující na identifikaci geneticky podmíněných chorob, interview americkému časopisu The Ledger, ve státě Virginia. Článek pod názvem The Biologist vyšel 17.února 2000. Tento vědec chtěl zůstat v anonymitě, tazatel se jmenoval George Caylor. Rozhovor začal diskuzí o složitosti lidského genetického kódu.
Genetik: „Jsem jako takový editor, snažím se najít pravopisné chyby v dokumentu větším než 4 kompletní svazky Encyclopedia Britannica.“
Otázka: „Věříte, že se tato informace vyvinula?“
Genetik: „Nikdo, koho znám ve svém oboru, nevěří, že se vyvinula. Byla vytvořena ´géniem nad génii´, a taková informace nemohla být napsána žádným jiným způsobem. Papír a inkoust nenapíší knihu! Na základě toho, co o tom víme, je směšné myslet si něco jiného.“
Otázka: „Řekl jste toto někdy při veřejné přednášce nebo napsal jste to někdy veřejně?“
Genetik: „Ne, říkám jen, že se to vyvinulo. Aby mohl být člověk molekulárním biologem, musí se stále držet dvou šíleností. Ta první je věřit v evoluci, když sám pro sebe vidíte pravdu. A to druhé, byla by šílenost říci, že v evoluci nevěříte. Všechny vládní úkoly, výzkumné granty, publikace, významné univerzitní přednášky – vše by se zastavilo. Přišel bych o práci, nebo by mne přesunuli někam na okraj, kde bych si už nemohl slušně vydělávat na živobytí.“
Otázka: „Nerad to říkám, ale tohle zní dost intelektuálně nečestně.“
Genetik: „Práce, kterou dělám v genetickém výzkumu, je ušlechtilá. Nalezneme léčbu pro mnoho nejhorších lidských chorob. Ale zároveň musíme žít se ´slonem v obýváku´.“
Otázka: „S jakým slonem?“
Genetik: „Stvořitelský plán. Je jako slon v obýváku. Všude chodí, zabírá ohromný prostor, hlasitě troubí, strká do nás, převrací věci, žere tuny sena a páchne jako slon. A my přesto musíme přísahat, že tam není!“


Profesor Woodside věřil, že embryologie jako disciplína byla zbrzděna kvůli rekapitulační teorii. Řekl, že kolem poloviny 20. století žádný informovaný embryolog nemohl rekapitulační koncept přijímat. ...Profesor Woodside také věřil, že v embryologii byl právě proto jen jeden nositel Nobelovy ceny (Hans Spemann), že se tak mnoho dobrých embryologů soustředilo na evoluci a zklamalo se. Jeden příklad z mnoha výjimek z rekapitulační hypotézy ve schematu evoluce: „Mícha (spinal cord) předchází mozku, ale embryonálně se mozek vyvíjí první.“ „Například, dle fylogenie, zuby přišly před jazykem, ale savčí embryo vyvíjí jazyk před zuby:“...“U embrya kuřete funguje srdce velmi brzo, ale u žáby se srdce vyvíjí až o mnoho později.“ (CRSQ 9/99/str. 63)


Nelze se pak podivovat Crickovu lamentování:
"Pokaždé, když píšu článek o vzniku života, zapřísahám se, že už nikdy žadný nenapíšu, protože existuje příliš mnoho spekulací, které vycházejí z příliš malého množství faktů..."

Zde bych si dovolil pana Francise Cricka, (1916), brit. biochemika, profesora na univerzitě v Cambridge, nositele Nobelovy ceny za objev molekulové struktury nukleových kyselin a jejich význam pro přenos genetické informace, trochu poopravit: je to jako se zkamenělinami: máme velmi mnoho faktů a informací, ale nelíbí se nám a zdráháme se přijmout a vyvodit z nich jasné závěry. Proto spekulujeme, ne proto, že nemáme dost faktů. Vadná hypotéza, aby se udržela, potřebuje množství spekulací. (Pavel Kábrt)

Sir Francis Crick říká ve své knize Life Itself:
"Vznik života vypadá téměř jako zázrak, protože pro své uskutečnění vyžaduje splnění velkého množství podmínek."

Pravděpodobnost, že kamenem rozbiju jedno ze dvou oken na domě není malá. Ale pravděpodobnost, že to okno opět kamenem zasklím, je extrémně malá. Je to proto, že si nedovedeme představit mechanizmus, kterým by to ten kámen, nebo celá sprška kamení, dokazál, byť za miliony let. A pak jde kolem sklenář: „řešení pro slaboduché, berlička, levné vysvětlení“. Má ale „malinkou“ výhodu: je pravdivé. Co s tím naděláme? (Pavel Kábrt)

Tak zřejmě uvažoval Mora, když řekl:
"...lituji, ale otázka vzniku života není od Pasteurových dob záležitostí vědy." P.T. Mora, 163. Nature 199, 212.

Pravděpodobnost, že se za normálních teplot shromáždí makroskopické množství molekul, aby mohly vzniknout vysoce uspořádané struktury s funkcemi, které jsou vlastní živým organismům, je mizivá. Představa spontánního vzniku života v jeho současné formě je tedy vysoce nepravděpodobná i v časovém horizontu miliard let, během nichž probíhal prebiotický vývoj.
(Ilya Prigogine, G. Nicolis a A. Bablojantz, listopad 1972.Physics Today, str. 23-31.)

"Pokud se podmínky laboratorního pokusu změní na oxidující, organické syntézy se skutečně zastaví."
( I.S. Shklovskii a C. Sagan, 1966. Intelligent Life in the Universe. New York: Dell, str. 231 )

V rozložení uhlíku, síry, uranu nebo železa v sedimentech jsme nenalezli žádný důkaz o tom, že by kdykoli během celé geologické historie, zaznamenané v dobře konzervovaných naplavených horninách, existovala bezkyslíkatá atmosféra.
(1976, Can. J. Earth Sci. 13,1161).


Prof. H. Schaafhausen, anatom (1857):
Nenadertálci: „Fosilie divoké rasy praobyvatel severní Evropy, jejichž „výraz a blesky metané z očí“ by zastrašily římské vojsko.
(staré mylné názory na Neandertálce) - POČZA


Prof. F. J. D. Mayer, anatom (1857): Neandertálci: „Kosti křivonohého zmrzačeného kavalíra mongolského původu, který patřil ke kozácké armádě generála Černičeva, která v roce 1814 tábořila v blízkosti Neandertalu.“ (jiné staré mylné názory na Neandertálce) – POČZA

Spor o samoplození: Ital Lazzar Spallanzani (1729-1799), prof. anatomie a kněz versus Angličan John Turbervill Needham (1713-1781), oba vařili skopový vývar, Spallanzani zalil hrdlo voskem, Needham ucpal ovčí vlnou – bakterie se nasály po ochlazení do láhve. Spallanzani: „Cožpak tento hlupák věří, že může přinutit Boha, aby vykonal zázrak, kdykoliv přistaví hrnec skopové polévky?“

V r. 1981 Colin Peterson měl přednášku v Americkém přírodopisném muzeu. Peterson je přední paleontolog v Britském přírodopisném muzeu a autorem obecného textu o evoluci, vydaného tímto muzeem. ..Peterson svým posluchačům z řad odborníků položil otázku: "Můžete mi říci něco, co víte o evoluci, jednu jedinou věc...a je to pravda? Již jsem se takto zkoušel ptát geologů ve Fieldově přírodopisném muzeu a jedinou odpovědí, které se mi dostalo, bylo mlčení. Ptal jsem se i členů semináře evoluční morfologie na chicagské univerzitě, což je velice prestižní skupina evolucionistů, a odpovědí bylo jen dlouhé mlčení a nakonec jeden člověk řekl: "Jedno vím - neměla by se vyučovat na středních školách." (Spor o Darwina, str. 11)


Doc. RNDr. Stanislav Komárek:
„Darwin stejně jako Lamarck věřil na dědičnost získaných vlastností i na vliv používání a nepoužívání morfologických struktur – třeba očí u jeskynních živočichů.“
(Dějiny biologického myšlení, str. 67)


Doc. RNDr. Stanislav Komárek:
„Od Haeckela pochází nejen známé biogenetické pravidlo (ontogeneze jako zkrácená fylogeneze), půvabné jako poetická matafora a zcela absurdní, je-li bráno doslovně,…“


Thomas Carlyle nazval Darwinovu knihu Evangeliem špíny. Vévoda z Argyllu prohlásil:
„Dovoluji si tvrdit, že žádný filozofický systém dosud vyslovený na Zemi není zatížen takovou vahou apriorní nepravděpodobnosti.“ V roce 1872 nebylo Darwinovi uděleno členství v zoologické sekci Institut Francais. Jeden z jeho členů prohlásil, že „věda obsažená v těch jeho knihách, které ho proslavily…není vědou, nýbrž hromadou tvrzení…často zřejmě mylných.“
(Dějiny planety Země, Stephen J. Gould, str. 155)


Sir Arthur Keith shrnuje:
„Hitler /byl/ nekompromisní evolucionista, a my musíme hledat evoluční vysvětlení, máme-li rozumět jeho skutkům.“
(Sir Arthur Keith, Evolution and Ethics, New York: G.P. Putnam´s Sons 1947, str. 14 – Impact 10/1987 – Stalin´s Brutal Faith)


Jack Monod (1910-1976), francouzský biochemik, profesor molekulární biologie, později ředitel Pasteurova institutu v Paříži. Nobelovu cenu dostal spolu se dvěma kolegy (fyziologie, medicína). Známá je jeho kniha Náhoda a nutnost. Monod je příklad, jak neuvěřitelným pitomostem může věřit i vzdělaný člověk:
„…že pouze a jedině náhoda je základem každé novoty, každého tvůrčího činu v živé přírodě. Čirá náhoda, nic než náhoda, absolutní slepá svoboda jako základ úžasné stavby evoluce – tento ústřední poznatek moderní biologie, je … ta jediná představitelná /hypotéza/. A domněnka /či naděje/, že bychom museli či též jen mohli své představy v tomto bodě revidovat, není v ničem oprávněná!“
– (Monod, J., Zufall und Notwendigkeit, München 1977, str.106 - Bechschmidt: Zachování individuality, str. 15) Ing. Josef Potoček cituje z Monodovy přednášky v Mnichově (1971), kde:


Monod ze svého omylu vyvozuje i patřičné „morální“ poučení:
„Neexistuje žádný plán, žádná přirozená morálka, žádná přirozená etika, žádný zákon přírody, kterého bychom museli být poslušni.“ …jako produkt náhody musí člověk poznat „svou totální opuštěnost, své radikální odcizení“, putuje jako „cikán na okraji univerza“, beze smyslu a cíle. Podobná vyjádření nacházíme i u H. J. Störiga: „Člověk neznamená vůbec nic. Je kosmicky bezvýznamný, pouhé nic, nepatrná náhoda přírody, epizoda…Pro běh světa to nemá jakýkoliv význam. Beze stopy to pomine, bez následků.“
( Potoček: Stvoření a evoluce, 1987)


Že jsme na světě náhodou, vlastně takovým omylem přírody, nás také poučuje paní doktorka
Zuzana Storchová:
“Přirozeným výběrem je v průběhu evoluce vybírána nejvhodnější verze. Kombinací nových vhodných verzí mohou vznikat nové druhy. Díky občasným chybám polymerázy není svět obydlen početnou populací absolutně identických prabakterií.“
(Vesmír 5/2001/str.263, podtrhl P.K.) A tak paní Storchová je na světě díky „občasným chybám polymerázy“ – jak hlubokomyslné, vtipné a hlavně vědecké. A těch důkazů – nejmíň dva: paní doktorka a její chybná víra.


Přidejme další „perly“ našich i zahraničních vědců

Anton Markoš:
„Řečeno nadneseně: Gaia /=Země/ konečně dospěla a může se rozmnožovat. My jsme jejími výtrusy.“ (Vesmír 11/97/str.626) – jen nevím, proč doktor Markoš hovoří v množném čísle.


David Storch:
"...ovšem nevíme, jak vznikají druhy, když k evidentní izolaci nedochází. ...Poučení tedy zní: má-li evoluce k dispozici izolované plochy, dělá nové druhy. A když nemá? Však ona si nějak poradí."
(Vesmír 7/98/str.362) Dodávám: a když neporadí? Budeme to učit dál!


Jiří Grygar, astrofyzik a známý popularizátor astronomie
(Vesmír je náš svět, Sejdeme se v nekonečnu aj.). Vedle své víry v Boha doktor Grygar přijímá také evoluci (horší a krvavější metodu svého tvoření si už Bůh opravdu vybrat nemohl!) a je silně zaměřen proti kreacionistům. Málo se však ví, že pan Grygar pozoroval zcela unikátní jev: vyvíjející se automobil, zaparkovaný snad v lese či garáži. 3.11.2000 v Praze v Soukenické ulici po své přednášce řekl:

„S evolucí zkušenosti máme, auta se přece také vyvíjí“.

Byla to odpověď na můj dotaz, proč věří v evoluci, když víme ze zkušenosti, že vše složité a neperiodicky strukturované, jako jsou např. živé organizmy nebo lidské výrobky, vzniká vždy jen z programu nebo tvůrčího úsilí inteligence. Všimněme si, jak svojí odpovědí jen nechtě potvrdil moji námitku – jsou to lidé, kdo stojí za vývojem aut, nikoli evoluce. To mu ale nedošlo. (Pavel Kábrt)


Jan Zrzavý je jeden z našich „nejzvukomalebnějších evolučních básníků - bouřliváků“. Přečtěme si Osobní vyznání autorovo:

„Jenom bych rád varoval: až zase bude někdo v mé přítomnosti promlouvat o tom, jak v něm různé zázraky přírody probouzejí úžas a úctu, řeknu mu něco strašného, ať mě třeba zavřou. Jsou jistě věci mezi nebem a zemí, ale nemám pocit, že to je to nejzajímavější, co lze o tomto světě prohlásit; a jsem-li ochoten přiznat komukoliv lidské právo na jakýsi neurčitý podiv, že z prvotního uršlajmu se spontánně, bez řízení vyšší moci, vyvinul Michael Jackson, nejsem schopen tento podiv plně sídlet a nepřuju si, aby mi lidi vyprávěli, že se podivují. …“
(Vesmír 3/1996/str. 165) Jinde:


„Zvířata jsou hloupí lidé, nikoliv stroje…Měl jsem jakési tušení, že lidé se od šimpanzů neliší vůbec ničím – je-li genetická shoda lidí a šimpanzů přibližně 98,5 % (tedy větší než shoda dvou středoevropských druhů budníčků), bylo by hodně divné, kdyby lidé a šimpanzi nebyli úplně stejní ve všem všudy…zdůrazňovat zvláštní a ´kvalitativně´ odlišnou podstatu člověka už není jenom nabubřelý, ale především nesmyslný žvást.“
(Vesmír 3/2001/str. 168)

Všimněme si, do jakých absurdit může dovést člověka slepá víra v evoluci. Proč se podivovat, co z ní vyvodili Hitler, Stalin a další? Nesmíme se doktoru Zrzavému divit. Jestliže uvěřil, že se neživá hmota sama oživila a pak od nějakého „uršlajmu“ dospěla až k člověku, tak logicky nejen mezi šimpanzem, ale ani mezi kamenem a člověkem není velkého rozdílu – kámen snad je jen ještě hloupější než šimpanz. Snad!?

Pokačovanie na ďalšej strane ...
1
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one