Nechajte si zasielať novinky priamo do Vašej emailovej schránky. Stačí ak vložíte svoj email a stlačíte "prihlásiť".
1 Jn 3:1 - " Pozrite, akú veľkú lásku nám daroval Otec: voláme sa Božími deťmi a nimi aj sme. Preto nás svet nepozná, že nepoznal jeho."

Email: jnkiraly5@gmail.com
Túžiš poznať Boha bližšie? Hľadáš mladý kolektív ľudí s ktorými by si študoval Písmo Božie a základné témy Biblie, zaujímavosti zo sveta, dôkazy existencie Boha v matematike, fyzike a vede? Pridaj sa k nám a študuj s nami Písmo! Stretávame sa na byte v piatok - nedeľa.
Pre ľudí, ktorí sa chcú zapojiť do evanjelizácie, ale nevedia ako, sme pripravili letáky pre verejnosť, ktoré si môžete stiahnuť a vytlačiť, prípadne šíriť ďalej.
Vyhľadajte si na tejto stránke frázu či slovo, ktoré neviete nájsť.
Vzhľadom k veľkému záujmu návštevníkov a obšírnemu obsahu témat tu nenájdete Apologetiku, Videá, Prednášky, Dokumentárne filmy a iné. Oveľa viac objavte na stránke zmensvojzivot.webgarden.cz.
Navštívte nás!
Objednajte si zdarma a nezáväzne knihu Veľký spor vekov od autorky Ellen Gould Whiteovej. Vyplňte do formulára Vaše kontaktné údaje a my Vám obratom pošleme knihu poštou na Vami uvedenú adresu. Kniha i poštovné sú úplne zadarmo.
Objednajte si zdarma a nezáväzne knihu Veľký spor vekov od autorky Ellen Gould Whiteovej. Vyplňte do formulára Vaše kontaktné údaje a my Vám obratom pošleme knihu poštou na Vami uvedenú adresu. Kniha i poštovné sú úplne zadarmo.
Získajte zadarmo jednu z najrozšírenejších kníh na svete "Veľký spor vekov". Dozviete sa o histórii, súčasnosti a tiež budúcnosti tohto sveta. Viac informácií nájdete TU.

O projekte          Objednať
cross-sunbeam.jpg
Zmena soboty na nedeľu - Sobota v Písme
- V tejto prednáške sa pokusim zhrnúť významné aspekty môjho bádania o zmene dňa odpočinku zo soboty na nedeľu v kresťanstve.
1920x1080_dragons-dragon-fantasy-artwork-hell-HD-Wallpaper.jpg
Bola som v pekle - svedectvo alebo klam? - Pravda o pekle
- Sú tieto zážitky biblické? Čo hovorí Písmo o pekle a večnom treste?
Img175228_Radiolarie_11.jpg
Evolúcia vs stvorenie - Datovanie a pôvod života
- Nič nevieme; my nevieme, ako vznikla prvá molekula, my nevieme nič o tom, ako vznikli prvé proteíny a vôbec, ako vznikla prvá bunka. Všetky zákonitosti, ktoré poznáme z chémie a molekulárnej biológie, vlastne hovoria proti teórii evolúcie.
6a00d83451d95b69e20133f57a49e9970b-pi.jpg
Mária, matka Ježišova a Biblia - Uctievať alebo neuctievať Máriu?
- Mária bola veľmi požehnanou a vzácnou ženou. Čo nám o nej hovorí Písmo v porovnaní s dnešným učením o nej?

Deje sa vo svete niečo zvláštne? Schyľuje sa k niečomu?

Áno, určite ! (632 | 80%)
Áno ! (69 | 9%)
Asi áno ... (33 | 4%)
Nie ! (19 | 2%)
Určite nie ! (15 | 2%)

Má väčší význam tradícia alebo Božie slovo?

Tradícia (20 | 3%)
Božie slovo (684 | 90%)
Neviem (19 | 2%)

Čo Vám v živote najviac chýba?

Viera (160 | 23%)
Odhodlanie (102 | 15%)
Sila (68 | 10%)
Nádej (15 | 2%)
Múdrosť (87 | 13%)
Láska (177 | 26%)
Zmysel života (47 | 7%)
Iné (25 | 4%)

Má Váš život väčší zmysel ak veríte v evolúciu alebo stvorenie?

Ak verím v stvorenie (642 | 84%)
V oboje (32 | 4%)
Ak verím v evolúciu (92 | 12%)

Aké náboženstvo vyznávate?

Ateizmus (155 | 13%)
Univerzalizmus (4 | 0%)
Špiritizmus (6 | 1%)
Šintoizmus (4 | 0%)
Sikhizmus (3 | 0%)
Scientológia (9 | 1%)
Rastafarianizmus (7 | 1%)
Novopohanstvo (26 | 2%)
Kresťanstvo (921 | 79%)
Judaizmus (9 | 1%)
Islam (13 | 1%)
Hinduizmus (4 | 0%)
Budhizmus (10 | 1%)
Zoroastrianizmus (2 | 0%)

Zažili ste v živote niečo, čo je za hranicou vášho chápania?

Ano (585 | 90%)
Nie (62 | 10%)

Existujú iné mimozemské civilizácie?

Áno (294 | 42%)
Asi áno (24 | 3%)
Možno (93 | 13%)
Asi nie (40 | 6%)
Nie (248 | 36%)

Do akej vekovej kategórie spadáte?

do 15 rokov (43 | 6%)
16 - 25 rokov (188 | 29%)
26 - 35 rokov (104 | 16%)
36 - 45 rokov (122 | 18%)
46 - 55 rokov (96 | 15%)
56 - 65 rokov (71 | 11%)
66 a viac rokov (33 | 5%)
Luk 21:28
Keď sa toto začne diať, vzpriam­te sa a po­z­dvih­nite hlavy, pre­tože sa pri­bližuje vaše vy­kúpenie.
Počet klimatických katastrof 1980 – 2011
Počet klimatických katastrof 1980 – 2011
Priemerná globálna teplota 1860 – 2000
Priemerná globálna teplota 1860 – 2000
Počet distribuovaných Biblií 2009 – 2011
Počet distribuovaných Biblií 2009 – 2011
1900 - 2010

1900 - 2010

Prírodné katastrofy
Obsah CO2 2007 – 2010
Obsah CO2 2007 – 2010
Teplota 1850 – 2010
Teplota 1850 – 2010
Zemetrasenie o sile Magnitudy 6 a viac
Zemetrasenie o sile Magnitudy 6 a viac
Tornáda v USA 1950 – 2011
Tornáda v USA 1950 – 2011
TOPlist

Stránka založená 18.6.2010
[obrazky.4ever.sk] pero, papier 160854(1).jpg
• 1.1. Pro lidi je přirozené jíst maso.
• 1.2. Lidé vždy jedli maso.
• 1.3. Jedení masa nám dodává pocit nadvlády nad přírodou.
• 1.4. Bez jedení masa by lidstvo nikdy nedosáhlo takových úspěchů jako dosáhlo.
• 1.5. Ekologicky pěstované maso přece můžeš koupit bez špatného svědomí.Taková zvířata přece měla dobré a svobodné životy a bezbolestnou smrt.
• 1.6. Zvířata transformují rostliny které jíst nemůžeme na maso které jíst můžeme.
• 1.7. Podle biologické teorie, Maximum Power Principle nám jedení masa dává přednosti; biologické systémy které nejlíp zužitkují energií jsou ty které dlouhodobě vytlačí biologické systémy které hůř zužitkují energií.
• 1.8. Zvířata která umřela přirozenou smrtí ale přece můžeme používat?
• 1.9. Maso způsobuje velký požitek pro lidi.
• 1.10. Bůh rozhodl, že máme jíst maso.


• 1.1. Pro lidi je přirozené jíst maso.
1.1. Co se vlastně myslí tím, že je nějaká činnost přirozená? Myslí se tím, že se to dělá už dlouho? Myslí se tím, že většina obyvatelstva to dělá? Že je nějaká činnost vykonána dlouho a/nebo mnoho lidí nemá jakékoliv pochopení zda je tato činnost morálně obhajitelná!


• 1.2. Lidé vždy jedli maso. Proč bychom to neměli dělat teď?
1.2.1. Lidé vždy vraždili a válčili a zotročovali. Myslíš si, že bychom v tom měli také pokračovat?


• 1.3. Jedení masa nám dodává pocit nadvlády nad přírodou.
1.3. To je přesně pocit kterého se musíme zbavit pokud chceme, aby život na této planetě měl nějakou šanci. Musíme se naučit žít s přírodou ne proti ní. Tvoje myšlenky nadvlády patří do 19. století.


• 1.4. Bez jedení masa by lidstvo nikdy nedosáhlo takových úspěchů jako dosáhlo.
1.4. Kdy se ti naposled stalo, že jsi zachránil život kouskem masa který jsi našel? Průzkumy ukazují, že vegetariáni žijí déle než ostatní. O kolik si myslíš, že by se tvoje reprodukční schopnost zhoršila kdybys přestal jíst maso? Průzkumy vlastně ukazují, že vegetariáni mají lepší sexuální život než ostatní!


• 1.5. Ekologicky pěstované maso přece můžeš koupit bez špatného svědomí. Taková zvířata přece měla dobré a svobodné životy a bezbolestnou smrt.
1.5.1. Zvířata která se produkují na eko farmách nejsou svobodná. Pohybují se ve výbězích oplocených elektrickým kabelem. Lidé nad nimi mají naprostou nadvládu. Bereme jejich mléko a dáváme jím plastové kroužky do uší. Rozhodujeme kdy mají zemřít a rozhodně nebudou žít tak dlouho jako by žila svobodně. Toto vše je naprosto zbytečné, protože nepotřebujeme maso.


• 1.6. Zvířata transformují rostliny které jíst nemůžeme na maso které jíst můžeme.
1.6.1. Některá zvířata ano, např. krávy které jedí trávu, ale často jím dáváme jídlo vhodné pro lidi.
1.6.2. Býložravá zvířata ano. I kdybychom jedli maso jen od takovýchto zvířat tak zůstává etický argument a zdravotní argument. Argument o životním prostředí také zůstává pokud jsou pěstována ve velkých množstvích.


• 1.7. Podle biologické teorie, Maximum Power Principle nám jezení masa dává výhody; biologické systémy které nejlépe zužitkují energií jsou ty které dlouhodobě vytlačí biologické systémy které hůř zužitkují energií.
1.7. Maximum Power Principle není přírodní zákon který vždy nevyhnutelně platí pro všechny biologické systémy. Je to princip který platí pro konkurenční populace které žijí v prostředích kde je nedostatek jídla. Nyní už průmyslová část lidstva nemá žádné konkurenty a nemáme nedostatek jídla. Proto není MPP argument pro pokračováni v jedení masa.


• 1.8. Zvířata která umřela přirozenou smrtí ale přece můžeme používat?
1.8. Samozřejmě, to není samotné jedení masa které je z morálního hlediska nesprávné ale zbytečné zabíjení. Ale zdravotní argumenty zůstávají i když budeš jíst jen zvířata zemřelá přirozenou smrtí, není to nic co bych doporučoval!


• 1.9. Maso způsobuje velký požitek pro lidi.
1.9. Způsobovat bolest a smrt jiným kvůli svému požitku je špatné. To je obyčejná zdravá morálka kterou uznává většina lidí. Navíc je mnoho dalších způsobů jak se radovat, nemluvě o požitku z jedení vegetariánsky! Je mi líto masožravců kteří nemohou prožít ten ohňostroj chutí, vůní a barev který vegetariánská strava předvádí.


• 1.10. Bůh rozhodl, že máme jíst maso.
1.10. Jak to víš? Bůh nás stvoril jako vegetariány. "A Bůh pravil: Hle, dávám vám všechny zeleniny rozsévající sémě na povrchu země a každý strom, na němž jest plod stromu, který vydává sémě, vám budiž za pokrm." Genezis 1:29


· 2.1. Dobře, červené maso není dobré ale ryby jsou lepší.
· 2.2. Ryby necítí bolest.
· 2.3. Ryby žijí svobodně v přírodě.



• 2.1. Dobře, červené maso není dobré ale ryby jsou lepší.
2.1.1. Nordsjön (jezero ve Švédsku), kde se většina naších ryb chytá je tak znečištěné, že tamní rybáři si zakrývají obličej, aby neměli vyrážku která vzniká kvůli znečištěné vodě. Samozřejmě jsou tyto jedy i v rybách žijících v těchto vodách. (Toto se nevztahuje jen na Švédsko. Většina jezer a moří je dnes znečištěna.)
2.1.2. Některé ryby z čistých vod (pokud nějaké jsou) by mohly být zdravé. Ale jsou tři argumenty proti jedení ryb. Za prvé není žádných pochyb o tom, že ryby trpí když jsou chycené. Za druhé, určité druhy ryb vymírají díky rybolovu. Za třetí, eventuelní výhody jedení ryb můžou jednoduše být dosažitelné vegetariánskou stravou. Proto je etická volba jasná - neměli bychom jíst ryby.


• 2.2. Ryby necítí bolest.
2.2.1. Ryby mají velmi komplexní centrální nervový systém a všechny smyslové orgány pro pociťování bolesti. Na druhou stranu nekřičí když jsou mučené a to může být zavádějící k myšlení, že nic necítí.
2.2.2. Myslíš, že ty ryby sebou hází radostí když jsou vytažené z vody?


• 2.3. Ryby žijí svobodně v přírodě.
2.3. Proč by si svobodná zvířata zasloužila zbytečnou smrt víc než jiná? Nemáme žádné právo jím brát životy z tak triviálních důvodů jako chuť jejích masa, peníze nebo požitek z jejích lovu a je jedno jestli žijí volně v přírodě nebo v zajetí.

 

• 3.1 Musíme střílet zvířata, aby se nepřemnožila.
• 3.2 Lidští lovci pracují stejně jako šelmy které balancují populaci své kořistí.
• 3.3 Lov je jen pro dobro zvířat.
• 3.4 Nemůžeme přece mít plno srnek, které ničí zahrádky lidí.


• 3.1. Musíme střílet zvířata, aby se nepřemnožila.
3.1.1. Potřeba zabíjet divoká zvířata byla vytvořena člověkem. Lovci střílí šelmy, aby se počet srnek, losů a zajíců zvětšil, aby se pak taky mohli střílet.


• 3.2. Lidští lovci pracují stejně jako šelmy které udržují v rovnováze populaci své kořistí.
3.2.1. Šelmy zabíjí jen nejslabší jedince. Silnější zvířata přežijí a můžou předávat své silné geny dál. Proto jsou šelmy a jejích kořist v rovnováze v ekologickém systému. Lidští lovci si většinou vyberou silnější jedince, aby si je mohli vystavit jako trofej nebo si myslí, že je zábava zabíjet velká zvířata. Proto se silné geny nepředávají dál zatímco slabé ano. Proto lov vytváří v ekologickém systému chaos a populace zvířat klesá.


• 3.3. Lov je jen pro dobro zvířat.
3.3.1. Co tak dobré na tom být zastřelený?
3.3.2. Každý rok je lovci zbytečně zabito tisíce zvířat.
3.3.3. Viz 3.2.


• 3.4. Nemůžeme přece mít plno srnek, které ničí zahrádky lidí.
3.4. Stejně jako nemáme právo střílet srnky pro požitek z jejich masa tak nemáme právo je střílet pro potěšení ze zahrádky kterou srnky vidí jako jídlo. Můžeš na zahrádce mít jiné rostliny nebo jí oplotit, aby se srnky k ní nedostali.

• 4.1. Potřebujeme maso pro udržení našeho dobrého zdraví.
• 4.2. Lidé mohou jíst malé množství masa a stejně se cítit dobře.
• 4.3. Že je zdravé být vegetariánem není relevantní argument pro to, aby všichni přestali jíst maso. Každý je zodpovědný za svoje zdraví.
• 4.4. Že vegetariáni mají v průměru lepší zdraví než masožravci závisí na tom, že většinou žijí zdravějším životním stylem a ne, protože nejedí maso.
• 4.5. Vegetariáni musejí vědět hodně o výživě.
• 4.6. Člověk získá málo proteinů.
• 4.7. Člověk získá málo železa.
• 4.8. Člověk získá málo kalcia.
• 4.9. Člověk získá málo vitamínu D.
• 4.10. Člověk získá málo vitamínu B12.
• 4.11. Pak člověk přece musí jíst hrozně moc, aby dostal dostatek energie.
• 4.12. Žena nemůže být těhotná a přitom být vegetarián.
• 4.13. Děti nemohou být vegetariány.



• 4.1. Potřebujeme maso pro udržení našeho dobrého zdraví.
4.1. Naopak, všechny lékařské studie ukazují, že vegetariáni mají lepší zdraví než lidé co jedí maso. Jezení masa podporuje obezitu, ucpání cév, vysoký krevní tlak, několik druhů rakoviny, ledvinové a žlučové kameny, cukrovku, dnu, zánět slepého střeva, hemoroidy, řídnutí kostí, apod. Maso neobsahuje žádné látky které potřebujeme a nejsou obsažené v dostatečném nebo i větším množství v rostlinné stravě.


• 4.2. Lidé mohou jíst malé množství masa a stejně se cítit dobře.
4.2.1. Samozřejmě, lidský trávicí systém je přizpůsoben k tomu, aby zvládl malé množství masa. Ale pointou je, že se cítíme stejně dobře nebo i lépe bez jakéhokoliv množství masa. Není morálně obhajitelné zbytečně ničit životní prostředí a způsobovat bolest miliónům.


• 4.3. Že je zdravé být vegetariánem není relevantní argument pro to, aby všichni přestali jíst maso. Každý je zodpovědný za svoje zdraví.
4.3.1. Každý z nás je součásti společnosti se sociální ochranou která vyžaduje peníze ve formě daní kterou všichni ve společnosti platí. Když onemocníš utrpí na tom všichni daňoví poplatníci. Tvoji příbuzní tím také budou trpět pokud se budou muset starat o tvé záležitosti nebo když se strachují o tvé zdraví.


• 4.4. Že vegetariáni mají v průměru lepší zdraví než masožravci souvisí s tím, že většinou žijí zdravějším životním stylem a ne proto, že nejedí maso.
4.4.1. Vegetariánská strava obsahuje v průměru více vlákniny, více vitamínů a minerálů a méně tuků a přitom stejné množství proteinů jako „normální" strava, bez ohledu na to, jestli ten kdo jídlo připravuje má lepší životní styl nebo ne. Mimoto se škodlivé látky koncentrují více v živočišných produktech než v rostlinné stravě.
4.4.2. Představ si porci masových kuliček a nudlí. To neobsahuje prakticky žádnou vlákninu, žádný vitamín C a navíc velmi málo dalších vitamínů a minerálů. Vegetariánský protějšek toho, např. kuličky z cizrny a nudle obsahuje mnohem více vlákniny, více minerálů a vitamínů, málo tuků a dostatek proteinů. Není zapotřebí lepšího životního stylu k připravení kuliček z cizrny ve srovnání s masovými kuličkami.


• 4.5. Vegetariáni musejí vědět hodně o výživě.
4.5. Ani ne. Jediné co člověk potřebuje vědět když přechází z jezení masa na vegetariánskou stravu je čím nahradit maso. To znamená luštěniny, ořechy, semínka a sojové produkty (a/nebo mléko a vejce pro lakto-ovo-vegetariány). Tak to by bylo, už to znáš! Dále platí jen staré známé pravidlo které platí pro živočišnou stravu: jez hodně syrové zeleniny, vyměň bílou mouku za celozrnnou, vyhýbej se soli, bílému cukru, nasyceným tukům, kávě a alkoholu. V živočišné stravě není nic co bys musel kompenzovat prášky při vegetariánské stravě (nanejvýš možná vitamín B12 pro přísné vegany - viz. 4.10 ). Naopak se člověk vyhne negativním vlivům na zdraví které jezení masa přináší.


• 4.6. Budu mít málo proteinu.
4.6.1. Ten kdo četl trochu biologie ví, že proteiny (bílkoviny) jsou základem pro život. Protein se nachází ve všem živém nebo ve všem co žilo. Proto nehraje moc velkou roli pro přijímání proteinů co vlastně jíš. Dokud budeš jíst tolik, že budeš mít dostatek energie tak budeš i mít dostatek proteinů. Běžná veganská strava obsahuje dostatek proteinů. Laktovegetariánska strava obsahuje spíž přebytek proteinů než málo.
4.6.2. Kravské mléko které je určeno pro telátka která mají růst neuvěřitelnou rychlostí, obsahuje 3.4% proteinu. Špenát obsahuje 2%. Buráky obsahují 28%. Rostlinnou stravou obsahující zvlášť hodně proteinu, jsou ořechy, fazole, čočka, hrášek, semínka.
4.6.3. Maso obsahuje koncentrovanou bílkovinu. Proto do sebe většina konzumentů masa dostane tolik proteinu, že jsou jejích těla zahlcena. Toto se projevuje dnou, revmatem a dalšími kloubními problémy, zanícenými vazivy, ledvinovými kameny, řídnutím kostí a nedostatkem niacinu, vitamínu B6, kalcia, magnesia a dalších minerálů. Zvlášť se namáhá břišní slinivka - orgán který produkuje enzymy které mají na starost trávení proteinů.


• 4.7. Budu mít málo železa.
4.7.1. Veganská strava obsahuje dvojnásobek doporučeného příjmu železa a trojnásobek doporučeného příjmu vitamínu C. Vitamín C zlepšuje schopnost přijímat železo.
4.7.2. Železo je obsaženo v sušeném ovoci, obilí, ořechách, zelenině, semínkách, luštěninách, melase, řasách apod. Když použiješ železné hrnce při vaření můžeš také získat železo.


• 4.8. Budu mít málo kalcia.
4.8.1. Mezi vegetariány se nevyskytly případy nedostatku kalcia. Přebytek proteinu (tzn. když jíš moc masa nebo mléčných produktů) způsobuje, že tělo rychleji vypouští kalcium z kostí. Toto může být vysvětlením proč vegetariáni jsou méně postiženi řídnutím kostí.
4.8.2. Kalcium je bohatě obsažené v tofu (čtyřikrát více než v kravském mléku), zelenině, sušeném ovoci, oříškách, luštěninách, melase, řasách a především v sezamových semínkách.


• 4.9. Budu mít málo vitamínu D.
4.9. Vitamín D se tvoří v kůži když je ozářena sluncem. V průměru stačí čtvrt hodiny denně (i když je zataženo) k získání dostatečného množství.


• 4.10. Budu mít málo vitamínu B12.
4.10.1. Vitamín B12 neprodukují rostliny ani zvířat ale určité mikroorganismy. Zelenina neobsahuje B12, kromě určitých výjimek. Také potřebujeme jen malé množství vitamínu B12 a dokážeme ho uchovávat v těle po několik let. Laktovegetariáni se vůbec nemusí strachovat. Nedostatek je velmi neobvyklý jak mezi vegany a laktovegetariány, tak mezi masožravci. Jsou poruchy které způsobují neschopnost jej vstřebávat. Veganům se doporučuje doplňovat B 12.
4.10.2. B12 se tvoří bakteriemi ve střevech. Ještě nevíme jestli takové množství je pro člověka dostačující. Výzkumy pokračují. Můžeme ale dodat, že vegani na 100 procentně striktní veganské stravě bez jakýchkoliv tablet se cítí velmi dobře.
4.10.3. Vitamín B12 se nachází v mléčných produktech, kvasnicích a možná i v některých řasách. Také se přidává do určitých corn flaků a pod.


• 4.11. To pak člověk přece musí jíst hrozně moc, aby měl dostatek energie.
4.11. Nadváha je nemoc v zemích kde se převážně jí maso. Laktovegetariánská strava může být stejně energeticky bohatá jako živočišná strava. Veganská strava je dost energeticky bohatá pokud obsahuje ořechy, semínka, luštěniny nebo sojové produkty.

• 4.12. Žena nemůže být těhotná a přitom být vegetarián.
4.12. Těhotné ženy mají zvláštní potřebu výživy a měly by vždy dohlížet na to, aby měly dostatek živin které ony a jejích dítě potřebují. Tyto živiny jsou lehce získatelné vegetariánskou nebo veganskou stravou.


• 4.13. Děti nemůžou být vegetariány.
4.13.1. Dělaly se výzkumy na vegetariánských dětech, mimo jiné se napsalo v The British Medical Journal, 'Nutrition and Health' (Britský zdravotní denník, Výživa a zdraví), že„vegetariánská strava je adekvátní stravou pro nemluvňata."(stanovisko WHO také potvrzuje prospěšnost vegetariánství u dětí, podobně stanovisko ADA zde http://www.vegetarian.cz/stanada/stanada.html )
4.13.2. Veganské a vegetariánské děti se cítí naprosto báječně. Zvláště veganské děti mají tendenci být o něco štíhlejší než jejích masožraví kamarádi, což jím dává menší pravděpodobnost nadváhy až budou starší.

 

• 5.1. Pěstování obnáší zabíjení škůdců.
• 5.2. I kdyby se všichni stali vegetariány tak by pěstování pořád zabíralo místo divokým zvířatům
• 5.3. Jak víš, že rostliny nemohou trpět?
• 5.4. Nemají rostliny také práva?
• 5.5. Všichni lidé se nemůžou stát vegetariány, protože se nedá vypěstovat tolik rostlin.
• 5.6. Kdyby se všichni stali vegetariány tak by pěstování rostlin zabíralo tolik místa, že by to vyhubilo divoká zvířata.
• 5.7. Pěstování zvířat je nutné v zemědělství. Hovězí výkaly jsou nutné na udržení živin v půdě.



• 5.1. Pěstování obnáší zabíjení škůdců.
5.1.1. Zvířata se nestávají škůdci protože dělají chybu ale protože jsme ji udělali my. Je možné pěstovat bez použití jedů když pěstujete ekologicky. Na ekologických farmách se populace škůdců udržuje sám od sebe, stejně jako ve volné přírodě.
5.1.2. Škůdci mohou také být zvířata která utekla z chovů. Ale pořád jsme to my kdo děláme chybu a ne zvířata.


• 5.2. I kdyby se všichni stali vegetariány tak by pěstování pořád zabíralo místo divokým zvířatům.
5.2.1. Ano, ale zdaleka ne tak velký prostor. Ve Velké Británií se zjistilo, že kdyby se všichni stali vegetariány tak by využili jen zhruba 25% plochy kterou požívají dnes. Těch dalších 75% by se pak mohlo vrátit zvířatům.
5.2.2. Zemský povrch není nic co vlastníme - je to něco co sdílíme s ostatními druhy. Proto bychom ho měli používat s odpovědností a respektovat potřeby ostatních živočichů a brát si jen to co potřebujeme.


• 5.3. Jak víš, že rostliny nemůžou trpět?
5.3.1. Aby něco mohlo cítit bolest musí mít centrální nervový systém a určitý stupeň vědomí, aby mohl trpět. Rostliny nemají ani jedno. Proto není potřeba si myslet, že mohou trpět.
5.3.2. I kdyby rostliny mohly trpět tak by to nejlepší co pro ně můžeš udělat je stát se vegetariánem. Neboť dobytek jí velké množství rostlin.


• 5.4. Nemají rostliny také práva?
5.4. Dáváme jedincům práva, aby je chránila před zbytečnou bolestí. Vzhledem k tomu, že rostliny nemůžou trpět nemůžou ani mít práva. (To neznamená, že máme právo zabíjet rostliny jak se nám zlíbí protože jsme na nich závislí. Když zahyne hodně rostlin tak tím také trpíme.)


• 5.5. Všichni lidé se nemůžou stát vegetariány, protože se nedá vypěstovat tolik rostlin.
5.5. Co si myslíš, že jí dobytek? Vzduch? 90 % obdělávatelné půdy kterou využívá západní svět je přímo nebo nepřímo použito pro pěstování potravy pro dobytek. Toto je naprosté plýtvání. Kdybychom dali to jídlo lidem namísto dobytku tak by mnohokrát více lidí dostalo najíst než jich dostane dnes.


• 5.6. Kdyby se všichni stali vegetariány tak by pěstování rostlin zabíralo tolik místa, že by to zahubilo divoká zvířata.
5.6. 90 % obdělávatelné půdy kterou využívá západní svět je přímo nebo nepřímo použito pro pěstování potravy pro dobytek. Kdybychom tu rostlinnou stravu jedli přímo namísto plýtvání na výživě dobytka, tak by se velké části té půdy mohly nechat ladem a být prostorem pro divoká zvířata. Mnohokrát víc zvířat než nyní by mohlo žít v Evropě a USA.


• 5.7. Pěstování zvířat je nutné v zemědělství. Hovězí výkaly jsou nutné na udržení živin v půdě.
5.7.1. Existují další způsoby jak udržet živiny v půdě: zeleným hnojivem, kompostem nebo používáním lidských výkalů.
5.7.2. Mnoho zemědělství v dnešní době funguje bezvadně bez chemikálií nebo držení zvířat.

• 6.1 Vegetariánské jídlo je drahé.
• 6.2 Že je levnější být vegetariánem není důvodem pro všechny stát se vegetariány. Každý se přece stará o svoje vlastní finance.
• 6.3 Zvířecí průmysl je velmi výnosný.


• 6.1. Vegetariánské jídlo je drahé.
6.1.1. Nejdražší co v obchodě najdeš je maso. Kilo masa stojí 70-300 korun a při přípravě se jeho obsah zmenší. Kilo čočky stojí 15-20 korun a při přípravě nabobtná nejméně jednou tolik.
6.1.2. Vegetariánská strava se dá pořídit za stejnou cenu jako živočišná strava. Člověk může žít velmi levně na kořenové zelenině a fazolích ale také extrémně draze na polotovarech a exotickém ovoci a zelenině. Průzkumy ale ukazují, že vegetariánská strava je v průměru levnější než živočišná.


• 6.2. Že je levnější být vegetariánem není relevantní pro všechny aby se staly vegetariány. Každý se přece stará o svoje vlastní finance.
6.2. Každý z nás jsme součásti společnosti se sociální ochranou která vyžaduje peníze ve formě daní kterou všichni ve společnosti platí. Mnozí z těch kdo mají malý příjem by nemuseli dostávat přídavky od státu nebo alespoň ne tak velké kdyby se stali vegetariány. Přídavky se financují daněmi. Daně platí většina společnosti.


• 6.3. Živočišná výroba je velmi výnosná.
6.3.1. Že je něco výnosné nemusí vůbec znamenat, že to je morálně obhajitelné. Mnoho porušení zákona je také výnosných, ale to pořád neznamená, že jsou morálně obhajitelné.
6.3.2. Neměli bychom se ptát jakou cenu má život zvířete pro nás ale jakou cenu má pro zvíře. Pro zvíře znamená vše.

• 7.1. Měli bychom respektovat ostatní názory a zvyky. Proto byste vy vegetariáni nás neměli přesvědčovat abychom přestali jíst maso.
• 7.2. Kdybyste měli být důslední tak byste museli přinutit všechny šelmy, aby se taky stali vegetariány.
• 7.3. Není lepší sníst jídlo zvířat než jíst zvířata samotná.
• 7.4. Měli bychom vypustit všechen dobytek do přírody? Žádný zemědělec přece nechce vypěstovat zvířata aniž by byla k něčemu použita.
• 7.5. Kdyby se všichni stali vegetariány tak by celá planeta překypěla domácími zvířaty.
• 7.6. Kdyby se všichni stali vegetariány tak by všechna domácí zvířata vymřela. To je nepřijatelný zásah do zvířecího světa.
• 7.7. Kdyby se všichni stali vegetariány tak by se mnoho tradic a zvyků ztratilo.
• 7.8. Kdyby se všichni stali vegetariány tak by hodně lidí přišlo o práci.
• 7.9. Zvířata jsou k tomu, aby je používali lidé.



• 7.1. Měli bychom respektovat ostatní názory a zvyky. Proto byste vy vegetariáni neměli přesvědčovat nás abychom přestali jíst maso.
7.1.1. Samozřejmě, že bychom měli respektovat názory zvyky ostatních. Ale to neznamená, že bychom se neměli upozorňovat na špatné činnosti. Vy co jíte maso se můžete klidně snažit přesvědčit nás vegetariány o tom, že bychom měli začít jíst maso, pokud máte rozumné argumenty pro jedení masa. Ale problém je v tom, že vy žádné nemáte. Na druhou stranu, my jich proti jedení masa máme spoustu.
7.1.2. Rozdíl mezi námi je, že my jíme vegetariánskou stravu, protože jedení masa ničí životní prostředí, zdraví, zvířata a ekonomií, zatímco vy jíte maso, přestože to ničí životní prostředí, zdraví, zvířata a ekonomií. Proto nevidíte žádný důvod nás přesvědčovat o tom, že bychom měli začít jíst maso, zatímco my vidíme spousta důvodů proč vy byste měli přestat s jedením masa.


7.3. Není lepší sníst jídlo zvířat než jíst zvířata samotná.
7.3. Myslíš, že by zvířata umřela hlady kdyby se všichni lidé stali vegetariány? Většinu potravy kterou dobytek sní je vypěstována lidmi. Kdybychom přestali používat tuto potravu pro vypěstování dobytka a dávali to lidem tak by ani lidé, ani zvířata nemusela hladovět. Viz. 5.5 a 5.6.


• 7.4. Měli bychom vypustit všechen dobytek do přírody? Žádný zemědělec přece nechce vypěstovat zvířata aniž by byla k něčemu použita.
7.4. V posledních letech se počet vegetariánů zvětšil. Slyšel jsi někdy o tom, že by díky tomu více krav a prasat bylo nuceno žít volně v přírodě, nebo že by čím dále víc zemědělců muselo pěstovat zvířata aniž by za to něco získali? Viz. 7.5.


• 7.5. Kdyby se všichni stali vegetariány tak by celá planeta překypěla domácími zvířaty.
7.5. Zdá se, že si myslíš, že dobytek je v přírodní rovnováze s lidstvem stejně jako jsou antilopy a zebry v přírodní rovnováze se lvy a tygry. To není pravda, masný průmysl přece produkuje přesný počet zvířat kolik je pro danou dobu zapotřebí, aby vyhověl požadavkům. Když se poptávka zmenší tak zvířecí továrny zmenší počet vypěstovaných zvířat. Nakonec, když bude poptávka nulová tak už nebudou produkovat žádná zvířata na maso. Toto je proces který bude trvat několik let. Náhlé ukončení jedení masa by samozřejmě nefungovalo a nikdy nebude aktuální.


• 7.6. Kdyby se všichni stali vegetariány tak by všechna domácí zvířata vymřela. To je nepřijatelný zásah do zvířecího světa.
7.6.1. Jaký má význam udržovat druhy které člověk stvořil? Oni jsou přece stvořené proto, aby se stali masnými a mléčnými stroji a možná by nedokázali žít volně. Nejdůležitější přece je, aby původní druhy zůstali, ty které vznikli v přírodě bez vměšování člověka.
7.6.2. Po milióny let žila prasata a hovězí dobytek svobodně v rovnováze s přírodou, v počtu který udržovaly šelmy. Za posledních několik deseti tisíc let člověk věznil, zotročoval, ponižoval a měnil tato zvířata, aby se stala stroji na maso které stojí seřazené po milionech v zahnojených stájích bez možnosti pohybu, jen, aby mohla dovršit své krátké životy na jatkách a ty říkáš, že navrácení těchto zvířat do jejich přirozeného prostředí je zásah do zvířecího světa!


• 7.7. Kdyby se všichni stali vegetariány tak by se mnoho tradic a zvyků ztratilo.
7.7.1. Další příklady pěkných tradic a zvyků je sexismus, rasismus, mučení, veřejné popravy a pálení čarodějnic. Některých tradic a zvyků se musí opustit, aby společnost dělala krok vpřed.
7.7.2. Jiné a lepší tradice a zvyky by určitě vznikly!


• 7.8. Kdyby se všichni stali vegetariány tak by hodně lidí přišlo o práci.
7.8.1. Přechod k vegetariánství je dlouhý proces. Vzhledem k tomu, že v masném průmyslu pracuje čím dále méně lidí, tak by si určitě našli práci v jiném branži. A také vznikají pořád nové obory. O masivní nezaměstnanosti se nemá vůbec cenu strachovat.


• 7.9. Zvířata jsou k tomu, aby je používali lidé.
7.9.1. Chyba. Zvířata existují pro svůj vlastní účel. Jsou nezávislými jedinci s vlastními potřebami a pocity. Nemáme žádnou potřebu je mučit nebo zabíjet a proto bychom je měli nechat na pokoji. Viz. 1.3. 8

• 8.1. Já ale přece ty zvířata nezabíjím.
• 8.2. Zvířata se přece zabíjejí bezbolestně.
• 8.3. Zvířata jsou přece pěstována, aby se stali potravou pro lidi.
• 8.4. Kdyby neexistoval masný průmysl tak by se ta zvířata nikdy nenarodila.
• 8.5. Ta zvířata přece neznají jiný život.
• 8.6. Všichni musíme jednou zemřít.
• 8.7. Vegetariáni nejsou společensky přijati.
• 8.8. O jednoho vegetariána víc nebo méně přece nedělá žádný rozdíl.
• 8.9. Zvířata jsou přece přizpůsobena k masnému průmyslu.
• 8.10. Bezmasé jídlo přece nemá žádnou chuť.
• 8.11. Maso je chutné.
• 8.12. Problémy s životním prostředím nezmizí jen proto, že se všichni stanou vegetariány.
• 8.13. Problémy s hladověním nezmizí jen proto, že se všichni stanou vegetariány.
• 8.14. Hodně toho čím se my lidé zabýváme, např. motosporty, ničí životní prostředí. Není přece větší důvod přestat jíst maso než přestat s motosporty.



• 8.1. Já ale přece ty zvířata nezabíjím.
8.1.1. Ti kdo kupují maso jsou osobně zodpovědní za utrpení a smrt zvířat. Ve Švédsku se zabíjí 60 milionů zvířat ročně na základě poptávky lidí kteří si pak v obchodě koupí to pěkné balení s masem. (V ČR bylo například v roce 1998 zabito 528,613 krav a býků, 29,168 telat, 4,720,939 prasat a 103 miliony drůbeže! Ryb je v ČR zabito ročně asi 22,000 tun.) Tím, že dáš peníze na masný průmysl souhlasíš s krutým a bolestným zacházením se zvířaty.


• 8.2. Zvířata se přece zabíjejí bezbolestně.
8.2. I kdyby zabíjení bylo bezbolestné tak nemáme právo zabíjet ani pro své potěšení o kterém jezení masa v dnešní době je. Přece neuznáváme vraždu i když vrah zabije bezbolestně.


• 8.3. Zvířata jsou přece pěstována, aby se stala potravou pro lidi.
8.3. Zvířata která jsou pěstována, aby se stala potravou pro lidi mají pořád schopnost cítit bolest stejně jako jiná zvířata.


• 8.4. Kdyby neexistoval masný průmysl tak by se ta zvířata nikdy nenarodila.
8.4.1. Bylo by lepší žít krátký a bolestný život než se vůbec nenarodit? To sotva.
8.4.2. Je lepší, aby se rodilo větší množství, bez ohledu na tom jaký život budou mít? Kdybys nad tím přemýšlel tak bychom nedělali nic jiného než přiváděli děti na svět! •


8.5. Ta zvířata přece neznají jiný život.
8.5. I když neznají jiný život tak mají pocit, že jejich potřeby nemají příležitost uspokojit. Kráva, které není dovoleno krmit své telátko, slepice, které není dovoleno se pohybovat a roztáhnout si křídla, prase které se nemůže hrabat v zemi, to jsou příklady neuspokojených potřeb. Zvířata mají stejnou schopnost cítit fyzickou bolest stejně jako kdyby žila svobodně. Konec konců odebíráme zvířatům jejich nejzákladnější - přání žít.


Pokračovanie na ďalšej strane ...

 
1
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one