Nechajte si zasielať novinky priamo do Vašej emailovej schránky. Stačí ak vložíte svoj email a stlačíte "prihlásiť".
1 Jn 3:1 - " Pozrite, akú veľkú lásku nám daroval Otec: voláme sa Božími deťmi a nimi aj sme. Preto nás svet nepozná, že nepoznal jeho."

Email: jnkiraly5@gmail.com
Túžiš poznať Boha bližšie? Hľadáš mladý kolektív ľudí s ktorými by si študoval Písmo Božie a základné témy Biblie, zaujímavosti zo sveta, dôkazy existencie Boha v matematike, fyzike a vede? Pridaj sa k nám a študuj s nami Písmo! Stretávame sa na byte v piatok - nedeľa.
Pre ľudí, ktorí sa chcú zapojiť do evanjelizácie, ale nevedia ako, sme pripravili letáky pre verejnosť, ktoré si môžete stiahnuť a vytlačiť, prípadne šíriť ďalej.
Vyhľadajte si na tejto stránke frázu či slovo, ktoré neviete nájsť.
Vzhľadom k veľkému záujmu návštevníkov a obšírnemu obsahu témat tu nenájdete Apologetiku, Videá, Prednášky, Dokumentárne filmy a iné. Oveľa viac objavte na stránke zmensvojzivot.webgarden.cz.
Navštívte nás!
Objednajte si zdarma a nezáväzne knihu Veľký spor vekov od autorky Ellen Gould Whiteovej. Vyplňte do formulára Vaše kontaktné údaje a my Vám obratom pošleme knihu poštou na Vami uvedenú adresu. Kniha i poštovné sú úplne zadarmo.
Objednajte si zdarma a nezáväzne knihu Veľký spor vekov od autorky Ellen Gould Whiteovej. Vyplňte do formulára Vaše kontaktné údaje a my Vám obratom pošleme knihu poštou na Vami uvedenú adresu. Kniha i poštovné sú úplne zadarmo.
Získajte zadarmo jednu z najrozšírenejších kníh na svete "Veľký spor vekov". Dozviete sa o histórii, súčasnosti a tiež budúcnosti tohto sveta. Viac informácií nájdete TU.

O projekte          Objednať
cross-sunbeam.jpg
Zmena soboty na nedeľu - Sobota v Písme
- V tejto prednáške sa pokusim zhrnúť významné aspekty môjho bádania o zmene dňa odpočinku zo soboty na nedeľu v kresťanstve.
1920x1080_dragons-dragon-fantasy-artwork-hell-HD-Wallpaper.jpg
Bola som v pekle - svedectvo alebo klam? - Pravda o pekle
- Sú tieto zážitky biblické? Čo hovorí Písmo o pekle a večnom treste?
Img175228_Radiolarie_11.jpg
Evolúcia vs stvorenie - Datovanie a pôvod života
- Nič nevieme; my nevieme, ako vznikla prvá molekula, my nevieme nič o tom, ako vznikli prvé proteíny a vôbec, ako vznikla prvá bunka. Všetky zákonitosti, ktoré poznáme z chémie a molekulárnej biológie, vlastne hovoria proti teórii evolúcie.
6a00d83451d95b69e20133f57a49e9970b-pi.jpg
Mária, matka Ježišova a Biblia - Uctievať alebo neuctievať Máriu?
- Mária bola veľmi požehnanou a vzácnou ženou. Čo nám o nej hovorí Písmo v porovnaní s dnešným učením o nej?

Deje sa vo svete niečo zvláštne? Schyľuje sa k niečomu?

Áno, určite ! (632 | 80%)
Áno ! (69 | 9%)
Asi áno ... (33 | 4%)
Nie ! (19 | 2%)
Určite nie ! (15 | 2%)

Má väčší význam tradícia alebo Božie slovo?

Tradícia (20 | 3%)
Božie slovo (684 | 90%)
Neviem (19 | 2%)

Čo Vám v živote najviac chýba?

Viera (160 | 23%)
Odhodlanie (102 | 15%)
Sila (68 | 10%)
Nádej (15 | 2%)
Múdrosť (87 | 13%)
Láska (177 | 26%)
Zmysel života (47 | 7%)
Iné (25 | 4%)

Má Váš život väčší zmysel ak veríte v evolúciu alebo stvorenie?

Ak verím v stvorenie (642 | 84%)
V oboje (32 | 4%)
Ak verím v evolúciu (92 | 12%)

Aké náboženstvo vyznávate?

Ateizmus (155 | 13%)
Univerzalizmus (4 | 0%)
Špiritizmus (6 | 1%)
Šintoizmus (4 | 0%)
Sikhizmus (3 | 0%)
Scientológia (9 | 1%)
Rastafarianizmus (7 | 1%)
Novopohanstvo (26 | 2%)
Kresťanstvo (921 | 79%)
Judaizmus (9 | 1%)
Islam (13 | 1%)
Hinduizmus (4 | 0%)
Budhizmus (10 | 1%)
Zoroastrianizmus (2 | 0%)

Zažili ste v živote niečo, čo je za hranicou vášho chápania?

Ano (585 | 90%)
Nie (62 | 10%)

Existujú iné mimozemské civilizácie?

Áno (294 | 42%)
Asi áno (24 | 3%)
Možno (93 | 13%)
Asi nie (40 | 6%)
Nie (248 | 36%)

Do akej vekovej kategórie spadáte?

do 15 rokov (43 | 6%)
16 - 25 rokov (188 | 29%)
26 - 35 rokov (104 | 16%)
36 - 45 rokov (122 | 18%)
46 - 55 rokov (96 | 15%)
56 - 65 rokov (71 | 11%)
66 a viac rokov (33 | 5%)
Luk 21:28
Keď sa toto začne diať, vzpriam­te sa a po­z­dvih­nite hlavy, pre­tože sa pri­bližuje vaše vy­kúpenie.
Počet klimatických katastrof 1980 – 2011
Počet klimatických katastrof 1980 – 2011
Priemerná globálna teplota 1860 – 2000
Priemerná globálna teplota 1860 – 2000
Počet distribuovaných Biblií 2009 – 2011
Počet distribuovaných Biblií 2009 – 2011
1900 - 2010

1900 - 2010

Prírodné katastrofy
Obsah CO2 2007 – 2010
Obsah CO2 2007 – 2010
Teplota 1850 – 2010
Teplota 1850 – 2010
Zemetrasenie o sile Magnitudy 6 a viac
Zemetrasenie o sile Magnitudy 6 a viac
Tornáda v USA 1950 – 2011
Tornáda v USA 1950 – 2011
TOPlist

Stránka založená 18.6.2010
john-3-162.jpg

Pro Izrael to byla velmi vzrušující doba. Konečně se dočkali. Jejich sny a sny jejich otců se staly skutečností. Nepřátelé byli poraženi a Bohem vyvolený lid vstoupil do zaslíbené země oplývající mlékem a medem. Každý kmen dostal své území a Izraelci tak konečně mohli opustit poušť, na které strávili dlouhých 40 let. Konečně mohli přestat putovat, konečně se mohli natrvalo usadit v nových domovech. Už žádné stany, ale pevné zdi. Už žádná pustina, ale vinice a sady. Konečně se mohli zabydlet v nádherné úrodné zemi a radovat se ze života. Byl to čas naplněných zaslíbení, čas, kdy mohli do budoucnosti pohlížet s nadějí a těšit se, co jim přinese.

Byla to však také doba, ve které Božímu lidu hrozilo velké nebezpečí. Nebezpečí, že zapomenou, odkud přišli, že zapomenou, jak se dostali tam, kde jsou nyní a že zapomenou na to, co pro ně Hospodin udělal. Hrozilo jim nebezpečí, že budou ukolébáni získaným blahobytem, začnou spoléhat sami na sebe a Boha odsunou na vedlejší kolej.

Hrozilo jim nebezpečí, že postupně zapomenou na svou smlouvu s Bohem, že přijmou modloslužebné náboženství okolních národů a že se začnou dopouštět toho, co je v Hospodinových očích ohavností. Pro Izrael to byla skutečně nebezpečná doba. V tomto čase radosti i reálného nebezpečí vystoupil Jozue, který dovedl Boží lid do Kenaanu, aby Izraelcům předal Boží poselství a vyzval je k rozhodnutí, které zásadním způsobem ovlivní jejich budoucnost.

Otevřeme si společně 24. kapitolu knihy Jozue a tam budeme číst od 1. verše:

Jozue 24,1-28: Jozue shromáždil všechny izraelské kmeny do Šekemu. Svolal izraelské starší, představitele, soudce a správce, a postavili se před Bohem. Jozue řekl všemu lidu: "Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Vaši otcové, Terach, otec Abrahamův a otec Náchorův, sídlili odedávna za řekou Eufratem a sloužili jiným bohům. Vzal jsem vašeho otce Abrahama odtamtud za řekou a provedl jsem jej celou kenaanskou zemí. Rozmnožil jsem jeho potomstvo a dal jsem mu Izáka. Izákovi jsem dal Jákoba a Ezaua. Ezauovi jsem dal do vlastnictví Seírské pohoří. Jákob a jeho synové sestoupili do Egypta.

Poslal jsem Mojžíše a Árona a porazil jsem Egypt divy, které jsem učinil uprostřed nich. Potom jsem vás vyvedl. A když jsem vyvedl vaše otce z Egypta, přišli jste k moři. Egypťané však vaše otce pronásledovali u Rákosového moře na vozech a koních. I úpěli k Hospodinu a on položil mračno mezi vás a Egypťany a způsobil, že se přes ně přelilo moře a přikrylo je. Na vlastní oči jste viděli, jak jsem naložil s Egyptem.

Pak jste pobývali dlouhý čas v poušti. Potom jsem vás uvedl do země Emorejců, kteří sídlili v Zajordání. Bojovali proti vám, ale já jsem vám je vydal do rukou. Obsadili jste jejich zemi a já jsem je před vámi vyhladil. Když se pozdvihl moábský král Balák, syn Sipórův, aby bojoval proti Izraeli, a poslal pro Bileáma, syna Beórova, aby vám zlořečil, nechtěl jsem Bileáma slyšet, opětovně vám musel žehnat. Tak jsem vás vytrhl z jeho rukou.

Pak jste přešli Jordán a přišli jste k Jerichu. Občané Jericha, Emorejci, Perizejci, Kenaanci, Chetejci, Girgašejci, Chivejci a Jebúsejci bojovali proti vám, ale já jsem vám je vydal do rukou. Poslal jsem před vámi děsy a ti je před vámi zapudili, totiž dva krále emorejské; nezapudil jsi je ty svým mečem a lukem. Dal jsem vám zemi, na kterou jste nevynaložili žádnou námahu, města, která jste nestavěli, ale sídlíte v nich, vinice a olivoví, které jste nesázeli, a přece z nich jíte.

Bojte se tedy Hospodina a služte mu bezvýhradně a věrně. Odstraňte božstva, kterým vaši otcové sloužili za řekou Eufratem a v Egyptě, a služte Hospodinu. Jestliže se vám zdá, že sloužit Hospodinu je zlé, vyvolte si dnes, komu chcete sloužit: zda božstvům, kterým sloužili vaši otcové, když byli za řekou Eufratem, nebo božstvům Emorejců, v jejichž zemi sídlíte. Já a můj dům budeme sloužit Hospodinu."

Lid odpověděl: "Jsme daleci toho, opustit Hospodina a sloužit jiným bohům! Naším Bohem je přece Hospodin. On nás i naše otce vyvedl z egyptské země, z domu otroctví. On činil před našimi zraky ta veliká znamení, opatroval nás na celé cestě, kterou jsme šli, i mezi kdejakým lidem, skrze nějž jsme procházeli. Hospodin zapudil od nás každý lid, i Emorejce sídlící v zemi. Také my budeme sloužit Hospodinu. On je náš Bůh."

Tu řekl Jozue lidu: "Nebudete moci sloužit Hospodinu, neboť on je Bůh svatý. Je to Bůh žárlivý, nepromine vám vaše nevěrnosti a hříchy. Jestliže opustíte Hospodina a budete sloužit cizím bohům a odvrátíte se, zle s vámi naloží a skoncuje s vámi, ač vám předtím učinil mnoho dobrého." Lid Jozuovi odpověděl: "Nikoli. Budeme sloužit jen Hospodinu!"

Nato Jozue vyhlásil lidu: "Budete svědky sami proti sobě, nedodržíte-li své rozhodnutí, že budete sloužit Hospodinu." Odpověděli: "Ano, budeme svědky." Jozue pokračoval: "Odstraňte tedy cizí božstva, která jsou mezi vámi, a přikloňte se srdcem k Hospodinu, Bohu Izraele." Lid řekl Jozuovi: "Budeme sloužit Hospodinu, svému Bohu, a jeho budeme poslouchat."

I uzavřel Jozue onoho dne v Šekemu smlouvu s lidem a vydal mu nařízení a právní ustanovení. Tato slova zapsal Jozue do knihy Božího zákona. Pak vzal veliký kámen a postavil jej tam pod posvátným stromem, který stál při Hospodinově svatyni. A všemu lidu Jozue řekl: "Hle, tento kámen bude proti nám jako svědek, neboť slyšel všechna slova, která s námi Hospodin mluvil. Bude proti vám jako svědek, abyste nezapírali svého Boha." Potom Jozue lid rozpustil, každého k jeho dědičnému podílu.

Jozue se vší vážností vyzývá Bohem vyvolený národ, aby se rozhodl, jestli bude celým svým srdcem sloužit svému Bohu, který ho vyvedl z egyptského otroctví nebo jestli svého Pána opustí a začnou sloužit bůžkům okolních národů. Ukazuje na závažnost tohoto rozhodnutí, které bylo třeba vědomě a bezodkladně udělat. A které rozhodně nebylo radno brát na lehkou váhu. Izrael si musel uvědomit, že není možné sloužit Bohu jen napůl plynu. Pokud se rozhodnou pro něj, pokud si zvolí poslušnost a zavrhnou svévoli, musí Hospodina milovat z celého svého srdce, z celé své mysli a z celé své síly. Opravdově.

Rád bych připomenul, že podobně jako tenkrát Izrael, i my žijeme v nebezpečné době. I dnes je Boží lid, církev, ve velkém nebezpečí, že sejde z úzké cesty života a vydá se širokou cestou, která vede k záhubě. Vzpomeňme si na slova ve Zjevení 3,14-22, kde je zaznamenaná charakteristika laodicejské církve. Křesťané v Laodiceji byli přesvědčení, že mají všechno, co potřebují. Chybělo jim ale to hlavní. Jejich srdce nehořela láskou k Bohu, ve vztahu ke svému Spasiteli byli vlažní. Pokud slova napsaná do Laodiceje ukazují na stav církve krátce před Ježíšovým návratem, máme problém. Pokud jsme vlažní ve svém vztahu k Ježíši Kristu, máme opravdu velký problém. I když “problém“ je v této spojitosti dost slabé slovo, protože tady jde o život. Dokonce o věčný život. Jde tady o můj věčný život. Jde tu o váš věčný život. Jde tu o věčný život těch, které nejvíc milujeme.

Proto leží před Božím lidem i dnes stejné rozhodnutí, ke kterému Bůh před mnoha staletími prostřednictvím Jozue vyzýval Izrael. I po nás Bůh žádá, abychom se dnes rozhodli, jestli budeme sloužit jemu nebo někomu či něčemu jinému. Právě dnes je čas rozhodnout se, koho budeme uctívat, komu dáme svou lásku a poslušnost. Zvolíme si všemohoucího Boha, který usiluje o naši záchranu nebo se staneme otroky svých vášní, tužeb, pohodlnosti, majetku, zábavy nebo čehokoli jiného? Ať se nám to líbí nebo ne, vždycky někomu nebo něčemu sloužíme. Záleží na naší volbě, jestli si vybereme službu vedoucí k životu nebo otroctví, které nás přivede ke smrti.

Když Jozue promlouvá k vyvolenému lidu, vede je k tomu, aby si připomněli, kdo jsou, odkud vyšli a co všechno pro ně Hospodin udělal. Izraelité si měli připomenout Boží jednání a jeho moc, která se projevila v jejich životech. Měli si připomenout, že si je Bůh vyvolil a povolal je k následování. Měli si připomenout, jak je zachránil z egyptského otroctví. Měli si připomenout jeho mocné a slavné činy, které dělal kvůli nim, pro jejich dobro. Měli si připomenout, jak za ně stále znovu a znovu bojoval. Měli si připomenout vítězství, ze kterých se mohli těšit a požehnání, která zakusili díky Božímu působení v jejich životech.

Stejně tak my si musíme připomínat, co všechno pro nás Bůh udělal a dělá. Uvědomte si, že jste jeho vyvolenými. Vzpomeňte si, kde vás Bůh našel, z jaké špíny a zmaru vás vytáhl. Uvědomte si, jak vám žehná. Uvědomte si, že to s vámi nevzdává, i když na něj zapomínáte, i když se někdy chováte jako blázni. Uvědomte si, jak vás znovu a znovu pozvedá, jak odpovídá na naše modlitby a stará se o vaše potřeby. Připomeňte si, jak svou mocí proměňuje vaše životy, jakou vám dává naději a jak vás posiluje. Pochopte, že dělá všechno pro vaše dobro.

Jozue vyzýval Izrael, aby si připomněli, že Bůh byl stále s nimi, že je neopustil a vyvedl je i z těch největších nebezpečí, pokud mu důvěřovali. Ani nás Bůh neopouští. I nám chce být stále nablízku, pomáhat nám a posilovat nás.

Židům 13,5-6: Vždyť Bůh řekl: `Nikdy tě neopustím a nikdy se tě nezřeknu.´ Proto smíme říkat s důvěrou: `Pán při mně stojí, nebudu se bát. Co mi může udělat člověk?´

Nezapomínejme na Ježíšova slova: „A hle, já jsem s vámi po všecky dny až do skonání tohoto věku.“ (Mat 28,20) Bůh je s námi. I když to tak nemusíme cítit, Bůh je nám nablízku a pokud mu to dovolíme, působí v našich životech. Izraelci si měli uvědomit, jaká četná požehnání od Hospodina dostali, aniž by si je zasloužili. Z Boží milosti obdrželi mnohem víc, než v co mohli jako egyptští otroci kdy doufat, víc, než si mohli představovat ve svých nejbujnějších snech.

Uvědomme si, co všechno jsme od Boha dostali my, i když jsme si to vůbec nezasloužili. Přemýšlejte o tom. Ježíš Kristus za nás zemřel, abychom mohli být smířeni s Bohem. Zaplatil nepředstavitelně obrovskou cenu za to, abychom mohli být spasení, abychom mohli věčně žít se svým Bohem na nové zemi. Dává nám pokoj, který nemůže dát svět. Dává nám Ducha svatého, který nás vede, posiluje a utěšuje. Dává našemu životu smysl a cíl. Náš Bůh nás dokonce adoptoval za své děti a dal nám práva dědiců jeho zaslíbení. Dává nám všechno, co za něco stojí, dává nám dary, které mají věčnou hodnotu.

Jak je možné, že když toho od Boha tolik dostáváme, že když nás zahrnuje tak velikou láskou, my na to často reagujeme vlažně? Jak to, že naše srdce nehoří láskou k němu? Jak to, že touto láskou není proměněn celý náš život? Připomínejme si, kde nás Bůh našel, odkud nás vytáhl, co pro nás udělal a jaké úžasné dary nám dává. Jozue vyzval Izraelce, aby se báli Boha, aby mu bezvýhradně a věrně sloužili, aby zavrhli všechny falešné bohy, všechna božstva, kterým sloužili jejich otcové a kterým slouží okolní národy. Přední místo ve svých životech měli dát pravému Bohu, který je slavně vysvobodil z egyptského otroctví. Ve vlastním zájmu bychom se ke stejné výzvě měli postavit čelem i my.

Bojte se tedy Hospodina a služte mu bezvýhradně a věrně. (Joz 24,14)

Nejsme Bohu rovní, nesmírně nás převyšuje ve všech ohledech. Je to náš Stvořitel a my jsme pouhé stvoření. Máme podle toho tedy jednat. Máme se Boha bát. Brát jej vážně, uvědomovat si jeho moc a slávu a uctívat jej. Máme odvrhnout ostatní božstva, kterým jako lidé často sloužíme. Máme se vzdát všeho, co zabírá v našich životech místo, které patří našemu Stvořiteli a Vykupiteli. Máme se cele našemu Bohu odevzdat a bezvýhradně a věrně jej následovat, chodit po jeho cestách. Máme chodit se svým Bohem. Bůh touží mít opravdový úzký vztah důvěry a lásky se svým lidem a na našem rozhodnutí záleží, jestli jeho lásku k nám budeme opětovat. Bůh nechce přetvářku a vlažnost, chce celé naše srdce. Pokud se mu rozhodneme říci ano, nebudeme toho nikdy litovat.

Jozue vyzval vyvolený lid, aby si vybral, komu chce sloužit:

Jestliže se vám zdá, že sloužit Hospodinu je zlé, vyvolte si dnes, komu chcete sloužit: zda božstvům, kterým sloužili vaši otcové, když byli za řekou Eufratem, nebo božstvům Emorejců, v jejichž zemi sídlíte. Já a můj dům budeme sloužit Hospodinu. (Joz 24,15)

Před stejnou volbou stojíme i my dnes. Pokud je někdo z nás natolik mimo realitu, že se mu zdá, že sloužit Hospodinu je zlé, že to nestojí za tu námahu, že existují lepší možnosti, může si vybrat svou modlu, svého bůžka, kterému se bude klanět. Ten, kdo je moudrý, bude následovat Jozuova příkladu. Učiní stejné rozhodnutí jako on:

„Já a můj dům budeme sloužit Hospodinu.“

Potřebujeme, aby mezi námi byli Jozuové. Potřebujeme muže a ženy, potřebujeme kluky a holky, kteří dají ve svém srdci Ježíši Kristu přední místo, kteří budou svého Boha opravdově milovat, poslouchat a následovat, ze kterých bude čišet radost z tohoto jejich rozhodnutí. Potřebujeme takovéto zapálené lidi, kteří by byli příkladem pro ostatní, kteří by svým vlivem pomohli druhým učinit stejné správné rozhodnutí, které učinili oni. Potřebujeme lidi, kteří mají ve svém životě správně seřazené priority, kteří by raději zemřeli, než aby Boha odsunuli z vrcholku svého osobního žebříčku hodnot.

Je pro vás někdo takovým příkladem? Jste vy sami pro ostatní příkladem, jako byl Jozue pro Izrael? Rozhodli jste se, že vy a váš dům budete sloužit Hospodinu, ať se bude dít cokoliv?

Je třeba, abychom rozhodnutí, komu chceme sloužit, učinili dnes. Právě dnes je pro to ta nejvhodnější doba. A toto rozhodnutí musíme dělat každý den, v nejrůznějších situacích, znovu a znovu. Každý den si musíme zvolit, kdo nebo co bude naším bohem.

I když to bylo riskantní, Bůh nás stvořil jako svobodné bytosti s možností volby. Daroval nám svobodu rozhodnutí, možnost říci ano i ne. A poté, co se Adam a jeho žena postavili na stranu vzpoury, rozhodl se Bůh zaplatit obrovskou cenu, aby nám znovu vydobyl možnost zvolit si, na čí stranu se ve velkém vesmírném sporu postavíme. Ježíš Kristus zemřel, abychom si mohli vybrat cestu, po které se vydáme. Bude to úzká cesta vedoucí k věčnému životu nebo široká cesta vedoucí k věčné záhubě?

Vyvolte si dnes, komu chcete sloužit. Milujícímu Stvořiteli nebo otci lži, který stojí za utrpením miliard lidí? Rozhodnutí je na vás. Jen vy sami jste za něj zodpovědní. Svou volbou se můžeme zařadit mezi Boží vyvolený lid, mezi ty, kterým dal Ježíš moc stát se Božími dětmi (J 1,12) a dědici toho, co Bůh zaslíbil (Gal 3,29). Svou volbou se však můžeme zařadit i mezi vzbouřence, kteří se od Boží lásky odvrátili a sdílet jejich úděl. A myslím, že všichni víme, jak hrozný ten úděl je. Dnes je třeba udělat opravdové rozhodnutí se všemi důsledky. Komu chcete sloužit? Komu nebo čemu odevzdáte své srdce? Musí to být opravdové rozhodnutí. Být vlažný nestačí. Musíme hořet.

Bůh si nás vyvolil, ale přesto se musíme rozhodnout, jestli toto vyvolení přijímáme nebo ne. Ve 2. Paralipomenon 15,2 je napsáno:

„Hospodin bude s vámi, když vy budete s ním. Budete-li se dotazovat na jeho slovo, dá se vám nalézt. Jestliže ho opustíte, opustí vás.“

Když prorok Samuel pomazával Saula za prvního izraelského krále, řekl mu tato slova: „Sám Hospodin tě pomazává za vévodu nad svým dědictvím.“ (1Sam 10,1) A o něco později Saulovi opakuje: „Hospodin tě pomazal za krále nad Izraelem.“ (1Sam 15,17) Saul však měl stále svobodu volby a rozhodl se jít po špatné cestě. Rozhodl se neuposlechnout Boží slovo a musel nést důsledky své volby.

Tu řekl Samuel: "Líbí se Hospodinu zápalné oběti a obětní hody víc než poslouchat Hospodina? Hle, poslouchat je lepší než obětní hod, pozorně rozvažovat je víc než tuk beranů. Vzdor je jako hříšné věštění a svéhlavost jako kouzla a ctění domácích bůžků. Protože jsi zavrhl Hospodinovo slovo, i on zavrhl tebe jako krále." (1Sam 15,22-23)

Máme svobodu volby a Ježíš ji plně respektuje. Nepřeje si, aby někdo zahynul, ale chce, aby všichni dospěli k pokání (2Pt 3,9). Snaží se nás přesvědčit, abychom si zvolili správně, ale naši svobodnou vůli neznásilňuje. Když krátce před svým ukřižováním plakal nad Jeruzalémem, řekl tato slova:

Kolikrát jsem chtěl shromáždit tvé děti, tak jako kvočna shromažďuje kuřátka pod svá křídla, ale nechtěli jste! (Luk 13,34)

Ježíš chtěl své vyvolené shromáždit pod svá křídla, pod svou ochranu a zahrnout je svou láskou, ale oni nechtěli. On jejich rozhodnutí respektoval, nenutil je. Stejně respektuje i naše rozhodnutí a proto se musíme rozhodnout správně. Celá Bible je vlastně o obnově možnosti svobodné volby mezi životem a smrtí – díky Ježíši Kristu, Mesiáši, který za tuto možnost volby zaplatil nepředstavitelnou cenu.

1 Timoteovi 2,3-6: To je dobré a vítané u našeho Spasitele Boha, který chce, aby všichni lidé došli spásy a poznali pravdu. Je totiž jeden Bůh a jeden prostředník mezi Bohem a lidmi, člověk Kristus Ježíš, který dal sám sebe jako výkupné za všechny, jako svědectví v určený čas.

1 Janův 2,2: On je smírnou obětí za naše hříchy, a nejenom za naše, ale za hříchy celého světa.

My jsme učinili určité rozhodnutí jít za Ježíšem, a proto jsme teď tady. To však ještě neznamená, že jej následujeme bezvýhradně a opravdově, že ho milujeme z celého srdce. Možná jsme vlažní a to rozhodně není uspokojivý stav. Ale i pokud hoříme láskou k našemu Bohu, přesto je tu riziko odpadnutí, možnost, že sejdeme z cesty života. Proto musíme své rozhodnutí každý den obnovovat. Znovu a znovu si volit, komu chceme sloužit.

Židům 3,12-14: Dejte si pozor, bratří, aby někdo z vás neměl srdce zlé a nevěrné, takže by odpadl od živého Boha. Naopak, povzbuzujte se navzájem den co den, dokud ještě trvá ono `dnes´, aby se nikdo z vás, oklamán hříchem, nezatvrdil. Vždyť máme účast na Kristu, jen když své počáteční předsevzetí zachováme pevné až do konce.

Matouš 24:13: Ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen.

Určitě všichni znáte podobenství o vinném kmeni a ratolestech. Tajemství věčného života spočívá v nepřerušeném spojení s Ježíšem. Je důležité, abyste znali Krista a aby on znal vás. Pozitivní zprávou však je, že nemusejí zoufat ani ti, kteří od Boha odpadli. Pokud žijí a pokud trvá doba milosti, mají i oni svobodu volby, i oni mají naději.

Římanům 11,22-23: Považ dobrotu i přísnost Boží: přísnost k těm, kteří odpadli, avšak dobrotu Boží k tobě, budeš-li se jeho dobroty držet. Jinak i ty budeš vyťat, oni však, nesetrvají-li v nevěře, budou naroubováni, neboť Bůh má moc naroubovat je znovu.

V Žalmu 90,12 jsou uvedena tato slova:

Nauč nás počítat naše dny, ať získáme moudrost srdce.

Myslím, že tu nejde o to, abychom se vyhýbali riziku ve snaze maximálně si prodloužit život na této zemi, ale o správné prožívání každého dne. Každý den přicházejí situace, ve kterých je třeba se rozhodnout, jak budeme jednat, komu budeme sloužit.

Prorok Jonáš přinesl do Ninive zprávu, že jim zbývá 40 dní a potom bude město zničeno. Jak se tito pohané zachovali? Považovali Jonášovo poselství za výplod jeho chorého mozku? Poklepali si na čelo a drželi se dál svého hříšného životního stylu? Nebo jeho zprávě uvěřili a rozhodli se opustit nebezpečné místo, dokud je čas? Ne. Obyvatelé Ninive se rozhodli obrátit se k Bohu a činili pokání ze svých hříšných skutků. Toho dne si obyvatelé Ninive zvolili, že budou sloužit Hospodinu.

Obyvatelé Ninive jsou pro nás příkladem. Pochopili vážnost situace a učinili rozhodnutí, které jim zachránilo život. Máme informace o blížícím se konci světa, o tom, že nastala hodina soudu (Zj 14,7). Ježíš charakterizuje církev v době konce jako vlažnou (Zj 3,14-22). Ptá se, jestli při svém návratu nalezne na zemi víru (Luk 18,8). Co s tím uděláme? Jaké rozhodnutí učiníme? Díky Boží milosti si dnes ještě můžeme vybrat, komu chceme sloužit. Bůh nám ještě dává čas, protože si nepřeje, aby někdo zahynul, ale chce, aby všichni dospěli k pokání (2Pt 3,9).

Ne vždy je rozhodnutí sloužit Hospodinu jednoduché. Protože tímto rozhodnutím vstupujeme do Boží armády, můžeme být vystaveni útokům nepřítele. Poznali to tři Danielovi přátelé, kteří se na poli Dúra rozhodli jít proti proudu a rozhodli se, že se budou klanět pouze Hospodinu a ne majestátní zlaté soše, které se klaněli všichni ostatní. Poslušnost vůči Bohu pro ně byla důležitější než poslušnost králova příkazu. I když věděli, že pro toto své rozhodnutí skončí v ohnivé peci. Svou věrností a odvahou vybojovali vítěznou bitvu ve válce mezi dobrem a zlem. A Bůh se k nim mocně přiznal.

Tři mládenci byli ochotní za svou volbu zaplatit životem. Jako by znali Ježíšova slova několikrát zmíněná v evangeliích:

Neboť kdo by chtěl zachránit svůj život, ten o něj přijde; kdo však přijde o život pro mne a pro evangelium, zachrání jej. (Mar 8,35)

Tři mládenci na poli Dúra jsou pro nás velkým příkladem. Rozhodujeme se pro našeho Boha a pro věrnost jemu, i když to může znamenat nepříjemnosti? Dokázali bychom se rozhodnout pro našeho Boha, i kdyby pro to měl být ohrožen náš život?

Efezským 5,15-17: Dávejte si dobrý pozor na to, jak žijete, abyste si nepočínali jako nemoudří, ale jako moudří; nepromarněte tento čas, neboť nastaly dny zlé. Proto nebuďte nerozumní, ale hleďte pochopit, co je vůle Páně.

Římanům 6,16: Víte přece, když se někomu zavazujete k poslušné službě, že se stáváte služebníky toho, koho posloucháte - buď otročíte hříchu, a to vede k smrti, nebo posloucháte Boha, a to vede k spravedlnosti.

Bezprostřední reakce Izraele na Jozuovu výzvu je pro nás příkladem hodným následování. Rozhodli se cele následovat svého Boha, který je zachránil z otroctví a přivedl je do zaslíbené země, rozhodli se zavrhnout modly a sloužit jen Hospodinu. Varováním pro nás však je, že jim toto jejich správné rozhodnutí nevydrželo navždy.

Jozue 24,31: Izrael sloužil Hospodinu po celou dobu Jozuovu i po celou dobu starších, kteří Jozua přežili a znali celé Hospodinovo dílo, které pro Izraele vykonal.

Poté však přišla doba, kdy Izrael začal na svého Boha zapomínat, jeho vztah k Hospodinu zvlažněl. Vyvolený lid začal dělat kompromisy ve víře, začal pokukovat po “vymoženostech“ okolních národů a začal přejímat ohavnosti, kterých se dopouštěly. Nám se může stát něco podobného. Proto je třeba, abychom se stále znovu, každý den, rozhodovali, komu chceme sloužit.

Minulost už změnit nemůžeme. Budoucnost zatím leží před námi. Jediný správný čas pro naše svobodné rozhodnutí je přítomnost. Musíme se rozhodnout právě teď. Tuto volbu se nevyplácí odkládat. Je Bůh vaší dnešní volbou? Chcete s ním jít po cestě života, nechat se jím vést, odevzdat mu své srdce, poslouchat ho, jednat podle jeho vůle? Chcete se radovat z jeho přítomnosti ve vašem životě, přijímat požehnání, která pro vás připravil? Chcete se stát jeho dětmi a dědici jeho zaslíbení? Je to jen na vás. Záleží na vašem rozhodnutí. Bůh se pro vás rozhodl už dávno. Jste jeho vyvolení. Když se vy rozhodnete pro Boha, když se chopíte jeho natažené ruky, vypukne v nebi obrovská radost a tu největší radost bude mít váš Bůh. Vždyť vás miluje. Vždyť jste jeho děti.

Vyvolte si dnes, komu chcete sloužit.

Já a můj dům budeme sloužit Hospodinu.

Amen.


Zdroj: Neuveritelnaodhaleni.cz











 

Name
Email
Comment
Or visit this link or this one