Nechajte si zasielať novinky priamo do Vašej emailovej schránky. Stačí ak vložíte svoj email a stlačíte "prihlásiť".
1 Jn 3:1 - " Pozrite, akú veľkú lásku nám daroval Otec: voláme sa Božími deťmi a nimi aj sme. Preto nás svet nepozná, že nepoznal jeho."

Email: jnkiraly5@gmail.com
Túžiš poznať Boha bližšie? Hľadáš mladý kolektív ľudí s ktorými by si študoval Písmo Božie a základné témy Biblie, zaujímavosti zo sveta, dôkazy existencie Boha v matematike, fyzike a vede? Pridaj sa k nám a študuj s nami Písmo! Stretávame sa na byte v piatok - nedeľa.
Pre ľudí, ktorí sa chcú zapojiť do evanjelizácie, ale nevedia ako, sme pripravili letáky pre verejnosť, ktoré si môžete stiahnuť a vytlačiť, prípadne šíriť ďalej.
Vyhľadajte si na tejto stránke frázu či slovo, ktoré neviete nájsť.
Vzhľadom k veľkému záujmu návštevníkov a obšírnemu obsahu témat tu nenájdete Apologetiku, Videá, Prednášky, Dokumentárne filmy a iné. Oveľa viac objavte na stránke zmensvojzivot.webgarden.cz.
Navštívte nás!
Objednajte si zdarma a nezáväzne knihu Veľký spor vekov od autorky Ellen Gould Whiteovej. Vyplňte do formulára Vaše kontaktné údaje a my Vám obratom pošleme knihu poštou na Vami uvedenú adresu. Kniha i poštovné sú úplne zadarmo.
Objednajte si zdarma a nezáväzne knihu Veľký spor vekov od autorky Ellen Gould Whiteovej. Vyplňte do formulára Vaše kontaktné údaje a my Vám obratom pošleme knihu poštou na Vami uvedenú adresu. Kniha i poštovné sú úplne zadarmo.
Získajte zadarmo jednu z najrozšírenejších kníh na svete "Veľký spor vekov". Dozviete sa o histórii, súčasnosti a tiež budúcnosti tohto sveta. Viac informácií nájdete TU.

O projekte          Objednať
cross-sunbeam.jpg
Zmena soboty na nedeľu - Sobota v Písme
- V tejto prednáške sa pokusim zhrnúť významné aspekty môjho bádania o zmene dňa odpočinku zo soboty na nedeľu v kresťanstve.
1920x1080_dragons-dragon-fantasy-artwork-hell-HD-Wallpaper.jpg
Bola som v pekle - svedectvo alebo klam? - Pravda o pekle
- Sú tieto zážitky biblické? Čo hovorí Písmo o pekle a večnom treste?
Img175228_Radiolarie_11.jpg
Evolúcia vs stvorenie - Datovanie a pôvod života
- Nič nevieme; my nevieme, ako vznikla prvá molekula, my nevieme nič o tom, ako vznikli prvé proteíny a vôbec, ako vznikla prvá bunka. Všetky zákonitosti, ktoré poznáme z chémie a molekulárnej biológie, vlastne hovoria proti teórii evolúcie.
6a00d83451d95b69e20133f57a49e9970b-pi.jpg
Mária, matka Ježišova a Biblia - Uctievať alebo neuctievať Máriu?
- Mária bola veľmi požehnanou a vzácnou ženou. Čo nám o nej hovorí Písmo v porovnaní s dnešným učením o nej?

Deje sa vo svete niečo zvláštne? Schyľuje sa k niečomu?

Áno, určite ! (632 | 80%)
Áno ! (69 | 9%)
Asi áno ... (33 | 4%)
Nie ! (19 | 2%)
Určite nie ! (15 | 2%)

Má väčší význam tradícia alebo Božie slovo?

Tradícia (20 | 3%)
Božie slovo (684 | 90%)
Neviem (19 | 2%)

Čo Vám v živote najviac chýba?

Viera (160 | 23%)
Odhodlanie (102 | 15%)
Sila (68 | 10%)
Nádej (15 | 2%)
Múdrosť (87 | 13%)
Láska (177 | 26%)
Zmysel života (47 | 7%)
Iné (25 | 4%)

Má Váš život väčší zmysel ak veríte v evolúciu alebo stvorenie?

Ak verím v stvorenie (642 | 84%)
V oboje (32 | 4%)
Ak verím v evolúciu (92 | 12%)

Aké náboženstvo vyznávate?

Ateizmus (155 | 13%)
Univerzalizmus (4 | 0%)
Špiritizmus (6 | 1%)
Šintoizmus (4 | 0%)
Sikhizmus (3 | 0%)
Scientológia (9 | 1%)
Rastafarianizmus (7 | 1%)
Novopohanstvo (26 | 2%)
Kresťanstvo (921 | 79%)
Judaizmus (9 | 1%)
Islam (13 | 1%)
Hinduizmus (4 | 0%)
Budhizmus (10 | 1%)
Zoroastrianizmus (2 | 0%)

Zažili ste v živote niečo, čo je za hranicou vášho chápania?

Ano (585 | 90%)
Nie (62 | 10%)

Existujú iné mimozemské civilizácie?

Áno (294 | 42%)
Asi áno (24 | 3%)
Možno (93 | 13%)
Asi nie (40 | 6%)
Nie (248 | 36%)

Do akej vekovej kategórie spadáte?

do 15 rokov (43 | 6%)
16 - 25 rokov (188 | 29%)
26 - 35 rokov (104 | 16%)
36 - 45 rokov (122 | 18%)
46 - 55 rokov (96 | 15%)
56 - 65 rokov (71 | 11%)
66 a viac rokov (33 | 5%)
Luk 21:28
Keď sa toto začne diať, vzpriam­te sa a po­z­dvih­nite hlavy, pre­tože sa pri­bližuje vaše vy­kúpenie.
Počet klimatických katastrof 1980 – 2011
Počet klimatických katastrof 1980 – 2011
Priemerná globálna teplota 1860 – 2000
Priemerná globálna teplota 1860 – 2000
Počet distribuovaných Biblií 2009 – 2011
Počet distribuovaných Biblií 2009 – 2011
1900 - 2010

1900 - 2010

Prírodné katastrofy
Obsah CO2 2007 – 2010
Obsah CO2 2007 – 2010
Teplota 1850 – 2010
Teplota 1850 – 2010
Zemetrasenie o sile Magnitudy 6 a viac
Zemetrasenie o sile Magnitudy 6 a viac
Tornáda v USA 1950 – 2011
Tornáda v USA 1950 – 2011
TOPlist

Stránka založená 18.6.2010
Víra (Zdokonalování naší víry)

Kazatel: Doug Batchelor


Základní verš:

Židům 12,2: „Patříce (upřeně hledíce – ČSP) na vůdce a dokonavatele víry Ježíše, kterýž místo předložené sobě radosti strpěl kříž, opováživ se hanby, i posadil se na pravici trůnu Božího.“

To je náš základní verš a jedno z témat, která má pro nás Jakub. Tajemství křesťanského života je mít upřené oči na Ježíše. Tak můžeme odložit veškerý hřích a břemena, které nás tíží. Krátce zopakuji, co jsme si říkali minulý týden v úvodu lekce: Kdo je autorem Jakubova listu? Jakub, Ježíšův bratr. Byl pravděpodobně nejstarší Josefův syn. Zdá se, že na začátku nevěřil a moc nedůvěřoval tomu, co Ježíš dělal. Byl zmatený, ale postupem času se jeho srdce změnilo a ukázali jsme si verše, kdy, dokonce už po vzkříšení se mu Ježíš osobně zjevil, stejně jako dvěma na cestě do Emaus nebo jako se zjevil Petrovi či Marii Magdaleně.

Po smrti Jakuba, bratra Jana, to vypadá, že Jakub postupuje nahoru do pozice patriarchy, zejména v církvi v Jeruzalémě. Byl možná jedním z nejmoudřejších a nejuvážlivějších starších členů církve. Jakub vystupuje často jako „předseda“ církve v Jeruzalémě. List byl napsán někdy v letech 44‑48 po Kr. Byl jedním z nejstarších novozákonních listů církvi.

List není adresován specifické osobě nebo shromáždění – jako např. listy Korintským nebo Tesalonickým. Je adresován všem svatým, ať se nacházejí kdekoliv. Je to list napsaný pro kohokoliv, kdo se snaží žít křesťanským životem. V době, kdy Jakub napsal svůj list, procento židovských křesťanů bylo vyšší než procento pohanských křesťanů. Když Pavel napsal některé své listy a zcela jistě, když měl Jan vidění ve Zjevení, většina křesťanů už byli pohané. Pohané začali přicházet do církve, když Petr mluvil u Kornélia a Pavel začal zvát pohany do synagóg. Šířilo se to rychlostí ohně a Židé byli první evangelisté. Když tedy na to myslíme, napadne nás, proč Bůh povolal Židy?

Jedním z důvodů je, že skrze ně měl přijít Mesiáš. Bůh řekl Abrahamovi: „V tvém semeni dojdou požehnání všechny národy.“

Měli být nástrojem v hlásání a oznamování příchodu Spasitele. To se stalo o Letnicích. Přestože měl Bůh u Svého lidu velký odpor, Boží vůle se vždy naplnila. V horní místnosti byl pozůstatek věrných lidí. Použil si je k hlásání Ježíše. Bůh vylil Ducha svatého o Letnicích (Skutky 2), kdy v Jeruzalémě přebývalo v době slavnosti mnoho Židů z každého národu, z celé římské říše – existují důkazy o tom, že židovští obchodníci byli v severní Africe, ve Španělsku, v Německu, v celé říši. Když tedy Petr kázal a oni přijali Ježíše, Židé po svátcích odnesli tyto zprávy a poznání zpátky do svého domova a téměř okamžitě došlo k oživení. Byl to úžasný nápad, že to Bůh udělal takto – v ten nejvhodnější čas.

Když Jakub napsal svůj list, očekával, že se list velmi rozšíří. A jak jsme si minule ukázali, mnoho církevních otců četlo Jakubův list a věřili, že je součástí svatého kánonu. Jméno Jakub je jedno z nejznámějších židovských jmen. Jakub znamená Jákob nebo Iakobos. Jméno Jakub pochází z řečtiny. Kolik z vás vlastně zná své jméno v nějakém cizím jazyce? I s biblickými jmény je zajímavé sledovat, jak se jejich tvar mění podle jazyka. Když tedy říkáme Jakub, je to Jákob – Iakobos
 


Vytrvalá víra

Jk 1,2.3: „Za největší radost mějte, bratří moji, kdyžkoli v rozličná pokušení upadáte, 3 Vědouce, že zkušení víry vaší působí trpělivost.“

Kolik z vás se někdy modlilo, aby Bůh vyzkoušel vaši víru? Zní to vůbec příjemně? Kolik z vás chce prožít radost? Ale všimněte si, že Jakub spojuje zkoušku s největší radostí. Já jsem k tomu sice ještě nedospěl, ale vím, že to je něco, co Bible jasně vyučuje. Proč? Protože nemůžeme být spaseni, pokud naše víra není dokonalá.

Jakub říká, že tyto zkoušky a pokušení jsou test vaší víry a vedou k trpělivosti. Mají posvěcující, očišťující a proměňující vliv, který zakoušíme, když procházíme zkouškami. Jak vzniká perla? Neustálým působením nějakého dráždidla. A skutečně, když procházíme zkouškami, jen málokdy to oceňujeme. Kdo z nás se může ohlédnout zpátky na něco těžké, čím jsme prošli? Bylo to těžké, ale podíváme-li se zpátky, řekneme: „Jsem lepším člověkem díky tomu.“ Tehdy jsme však z toho neměli radost. Děkuji Pánu, že jsem šel na vojenskou školu. Nedoporučuji to lidem, ale když pomyslím, jak jsem vyrůstal – byl jsem s matkou a starším bratrem v New Yorku. Běhali jsme po ulicích, neměli jsme žádnou disciplínu a sebeovládání. Nikdo nás nekontroloval. Rostli jsme jako dříví v lese. Strávil jsem několik let ve vojenské akademii, plakal jsem, stýskalo se mi, bylo to velmi tvrdé. Disciplína, která tam byla – něco takového jsem nikdy nepoznal, byl to pro mě šok, když to porovnám s mojí velmi shovívavou matkou. Telefonoval jsem ji, ať si mě odvede zpátky domů, ale neudělala to. Dnes se dívám zpět a říkám si: „Chvála Bohu za to, že jsem navštěvoval tu školu.“ Naučil jsem se po sobě ustlat postel, vyčistit si boty… Když jsem přišel domů na prázdniny, říkal jsem mamince: „Ano, pane.“ Vtloukali nám to do hlavy. Naučili mě disciplíně a sebeovládání – tenkrát se mi to vůbec nelíbilo, ale při pohledu zpátky si říkám: „Bylo to dobře. Opravdu jsem to potřeboval.“

Ale procházíme i jinými zkouškami a nakonec se to obrátí v dobré. Petr mluví podobné jako Jakub:
1Pt 1,6: „V čemžto veselíte se, maličko nyní, (jestliže kdy potřebí jest), zkormouceni jsouce v rozličných pokušeních, 7 Aby zkušení víry vaší,“ – Všimněte si spojení víry se zkouškami.  – „mnohem dražší nežli zlato, kteréž hyne, a však se v ohni zkušuje, nalezeno bylo vám k chvále, a ke cti i k slávě při zjevení Ježíše Krista.“

Všimněte si opět: 1.Pt. 1,6: „V čemžto veselíte se (KJB – Velice se radujete), maličko nyní, (jestliže kdy potřebí jest), zkormouceni jsouce v rozličných pokušeních, …“
Jb 23,10: „Nebo on zná cestu, kteráž jest při mně; bude-li mne zkušovati, jako zlato se ukáži.“
To zní velmi podobně, jako to, co řekl Petr: „zlato, kteréž hyne, a však se v ohni zkušuje“.

Většinou, když se najde zlato, je velmi špinavé a smíšeno s jinými věcmi. Musí se pročistit. Používají se přitom chemické prostředky a zahřívání. Probíhá velký proces rafinace a čištění. Dnes už existují mnohem sofistikovanější techniky a chemikálie. V biblických dobách to však bylo jiné.
Dokonce i Jób řekl: „…bude-li mne zkušovati, jako zlato se ukáži.“

Mimochodem Jób je nejstarší kniha v Bibli a tehdy bylo rafinování zlata velmi složité.

Ježíš řekl, že jako věřící se setkáme s utrpením a zkouškami. Můžeme mít zkoušky, protože v životě se střídá slunce a déšť. Může dojít k finančnímu zvratu, zdravotním potížím, problémům v rodině. Anebo může nastat pronásledování kvůli víře. Ježíš mluvil i o takových zkouškách.
Mt 5,10: „Blahoslavení, kteříž protivenství trpí pro spravedlnost, nebo jejich jest království nebeské. 11 Blahoslavení“ – co znamená blahoslavení? Šťastní, radostní. – „budete, když vám zlořečiti budou a protivenství činiti, a mluviti všecko zlé o vás, lhouce, pro mne.“ – Když o vás mluví zle, protože si to zasloužíte, nejste blahoslavení. – 12 Radujte se a veselte se, nebo odplata vaše hojná jest v nebesích. Takť zajisté protivili se prorokům, kteříž byli před vámi.“

Takže i Ježíš říkal, že se v životě setkáme se zkouškami. Nenechte se odradit, když vás budou pronásledovat pro spravedlnost, ale radujte se. Měli tuto zkušenost i učedníci? Měl tuto zkušenost i samotný Jakub? Učedníci byli zkoušeni, zejména apoštolové, a sanhedrin dal nakonec za pravdu Gamalielovi.

Skutky 5,40: „…A povolavše apoštolů, a zmrskavše je, přikázali, aby nemluvili ve jménu Ježíšovu. I propustili je. 41 Oni pak šli z toho shromáždění, radujíce se, že jsou hodni učiněni trpěti protivenství pro jméno Pána Ježíše.“ – Byli právě zmrskáni, ale radovali se!

Vzpomínám si na jeden lék, na kterém bylo napsáno: „Před použitím dobře protřepejte.“ Myslím, že takové břemeno Bůh položil na většinu věřících. Nemůže je opravdu použít, dokud je aspoň trochu neprotřepe. Podívejte se na některé lidi, které Bůh povolal do vedení. Nezatřepal s nimi důkladně, než je použil? Čím si prošel David, než se stal králem? Můžeme si říkat: „Bylo to krásné, když byl jako chlapec na kopcích u Betléma.“ Musel však chránit ovce - zabil lva, bojoval s medvědem a musel často utíkat, aby si zachránil vlastní život. Měl mnoho zkušeností, kdy se nacházel blízko smrti.

A jak to bylo s Josefem, než se dostal do vedení? Zatřásl s ním Bůh důkladně, než si ho použil?

V historii se setkáváme s mnoha takovými lidmi – je mnoho lidí, které bych mohl jmenovat. Prošli si soudy, utrpěli osobní ztráty, a Pán to potom uměl použít, aby skrze ně dal požehnání druhým.

To samé, co je v 1Pt 1,6 je také v 1Pt 4,12: „Nejmilejší, nebudiž vám divný ten přišlý na vás oheň, pro zkušení vás, jako by se vám něco nového přihodilo.“

Je mnoho milých a upřímných křesťanů, kteří věří v tajné vytržení. To se zakládá na myšlence, že křesťané neprojdou žádnou dobou soužení na konci času. Všechny hlavní skupiny křesťanů věří, že nastane soužení …

My věříme, stejně jako mnozí další křesťané, že Pán přijde na konci doby soužení. Ježíš řekl: „Kdo vytrvá až do konce, bude spasen.“ V tom čase povstane Michael a bude to čas velikého soužení, jaké nikdy nebylo (Daniel 12). Bible jasně předpovídá, že nastane doba velkého soužení. Ti, kdo věří, že církev bude vytržena předtím, než přijde Ježíš, ale nestane se to, budou nesmírně překvapeni, když na ně přijde zkouška ohněm. Mohou být sice spaseni, ale budou šokováni. Co je bezpečnější? Cvičit si svou víru, utvrzovat se ve víře, abychom vytrvali ve zkouškách. Musíme se připravit se na něco, co by mohlo být vážným problémem. Sedm posledních ran jsou synonymem pro poslední velké soužení. Byly děti Izraele v Egyptě, když přišlo deset ran? Mnoho ze sedmi ran jsou obdobou deseti ran, které dopadly na Egypt. Izraelité byli v Egyptě, když přišlo deset ran, ale Bůh je chránil během ran. Dával Bůh Elijášovi pokrm v období sucha? Dával Bůh pokrm Svému lidu na poušti? Nemusíme se tedy znepokojovat se sedmi posledními ranami, stačí, když budeme věrní. Bůh se o nás postará. Mnoho věřících však bude překvapeno.

„13 Ale z toho, že jste účastni utrpení Kristových, radujte se, abyste i při zjevení slávy jeho radovali se s veselím.“

Za co budeme vděčni, když Ježíš přijde? Jestliže jsme věrně a trpělivě snášeli utrpení pro Jeho věc. Setkávám se s mnoha křesťany, kteří trpí, ale nestěžují si. Víte, kdy křesťané svítí nejjasněji? Když prochází zkouškami. A křesťané jsou typicky nejlepšími svědky ve zkouškách.
Když procházíte zkouškami, nemusíte rozumět proč. Prostě Mu jen důvěřujte.

Skutky 16,25: „O půlnoci pak Pavel a Sílas modléce se, zpívali písničky o Bohu, tak že je slyšeli vězňové.“
Slyšeli je, jak si zpívali, potom, co byli zbiti a zavřeni do vězení. Dali je do klády. Předtím se z cely ozýval nářek a pláč, ale tito vězňové zpívají chvalozpěvy a modlí se. A co udělal potom Bůh? Otevřel dveře všech cel. Když jsme tedy věrní svědkové v soužení, Bůh může použít naši věrnost k vysvobození druhých. Když se naučíme radovat se, být vděční a chválit Boha v našem soužení a zkouškách, lidé se na nás budou dívat a říkat: „Jak můžeš být šťastný? Já nejsem šťastný, i když neprocházím zkouškami. Jak to děláš, co mi schází?“ To je ohromné svědectví pro svět.

Fp 1,6: „Jist jsa tím, že ten, kterýž začal v vás dílo dobré, dokoná až do dne Ježíše Krista,“
Spasení je tedy proces, který bude dokončen. O tom budeme mluvit v části na pondělí, která pojednává o dokonalosti.

 

Dokonalost

Slovo dokonalost se týká procesu dokonávání.
Jk 1,4: „Trpělivost pak ať má dokonalý skutek, abyste byli dokonalí a celí, v ničemž nemajíce nedostatku.“
Jestli jste jako já, slovo dokonalý vás může vylekat. Když jsem začal číst Bibli a u Matouše jsem si přečetl, jak Ježíš řekl: „Buďte dokonalí, jako je dokonalý váš Otec.“ Napadlo mě: „Cože? Máme být dokonalí, jako Ježíšův Otec? Ale vždyť to je Bůh! To máme být dokonalí jako Bůh? Kdo může být dokonalý jako Bůh?“
Někdy se však při překladu může ztratit pravý význam. Pro nás dokonalý znamená zbrusu nový, který byl právě vyroben a skrz na skrz prohlédnut a přezkoumán pod mikroskopem. Když si koupíte nové auto, očekáváte, že bude dokonalé. Pokud na něm najdete maličkou skvrnku, vrátíte se k prodejci, reklamujete ho a chcete ho vyměnit.

My si myslíme, že Bůh se na nás takto dívá a domníváme se, že nám říká: „Vezmu vás domů, až budete dokonalí.“ A to nám nahání strach.

Někdy je pro mě těžké vysvětlit lidem, co Bůh myslí slovem dokonalý, ale jsou v Bibli příklady lidí, kteří dosáhli to, co bylo zapotřebí, a dostali se do nebe? Podařilo se to Eliášovi? Jakub později o Eliášovi říká: „Eliáš byl člověk týmž bídám jako i my poddaný, a modlitbou modlil se,...“ (Jk 5,17).
Kdy byl Eliáš poddaný bídám? Byl Eliáš odrazený a chtěl zemřít? Vyděsil se a utekl před rozzlobenou ženou? Ano. A stalo se to poté, co se postavil zástupu Bálových proroků. Potom se modlil a nepršelo tři a půl roku a nakonec odešel do nebe v ohnivém voze.

Nejsem si vlastně jistý, jak má vypadat dokonalý křesťan. Možná podobně jako Sidrach, Mizach a Abdenágo, kteří tolik milovali Boha, že když byli zkoušeni, radši chtěli zemřít než se poklonit soše. Nebo Daniel, který miloval Boha tak, že by raději zemřel, než aby zavřel okno a nemodlil se k Bohu.
Znamená to tedy milovat Boha natolik, že je člověk ochotný pro Něho trpět. Když teď trpělivě snášíme zkoušky a trápení, potom, až přijde velká zkouška, jako ta, která potkala Daniela, Sidracha, Mizacha a Abdenága, budeme vědět, co máme dělat. V Bibli máme příklady patriarchů a lidí, o kterých víme, že jsou v království. Víme o nich, že chodili s Bohem, jako Enoch a nahání nám to strach. To skutečně znamená „být dokonalý“. Řecké slovo pro „dokonalý“ je „teleioi“. Znamená to úplná duchovní dospělost, zralost. Je to něco, do čeho dorůstáme.

Fp 2,13: „Bůh zajisté jest, kterýž působí v vás i chtění i skutečné činění, podlé dobře libé vůle své.“
V předchozím verši se píše: „…s bázní a s třesením spasení své konejte.“ A verš 13 říká: „Bůh zajisté jest, kterýž působí v vás i chtění i skutečné činění, podlé dobře libé vůle své.“
To by mělo způsobit, že se budeme cítit lépe.

Když je Boží Duch ve vás, bude k vám mluvit a povede vás a dá vám sílu. Když Ho budete hledat, dá vám sílu, kterou potřebujete, abyste odolali pokušení a zvítězili.

Ef 4,13: „Až bychom se sběhli všickni v jednotu víry a známosti Syna Božího, v muže dokonalého, v míru postavy plného věku Kristova,“

To je docela vysoký ideál, co jsme si právě přečetli v Efezským 4,13. „Až bychom se sběhli všickni v jednotu víry“. Jsme dokonale sjednoceni? „a známosti Syna Božího.“
Volný překlad by mohl být: „Dospět do bodu, kdy dovolíme Kristu, aby žil Svůj život v nás.“ Souhlasíte, že to znamená natolik důvěřovat Pánu, až Mu dovolíte žít Svůj život ve vás?

Kolik z vás očekává, že Pavel bude v nebi? Neřekl snad:
„Boj výborný bojoval jsem, běh jsem dokonal, víru jsem zachoval.8Již za tím odložena jest mi koruna spravedlnosti, kterouž dá mi v onen den Pán, ten spravedlivý soudce, a netoliko mně, ale i všechněm těm, kteříž milují to slavné příští jeho“? (2.Tim.4,7.8).
Před popravou Pavel mluví s velkou jistotou, že bude v království. Myslím, že v tu chvíli je jeho víra zapečetěna.  Prošel si tolika těžkostmi, byl u soudů, byl na moři a třikrát ztroskotal na lodi, byl kamenován, třikrát byl trestán holí.

2.Kor.11,24-28: „Od Židů pětkrát čtyřidceti ran bez jedné trpěl jsem. 25 Třikrát metlami mrskán jsem, jednou jsem byl kamenován, třikrát jsem na moři tonul, ve dne i v noci v hlubokosti byl jsem. 26 Na cestách často, v nebezpečenství na řekách, v nebezpečenství od lotrů, v nebezpečenství od svého pokolení, v nebezpečenství od pohanů, v nebezpečenství v městě, v nebezpečenství na poušti, v nebezpečenství na moři, v nebezpečenství mezi falešnými bratřími. 27 V práci a v ustání, v bděních často, v hladu a v žízni, v postech častokrát, na zimě a v nahotě. 28 Kromě toho, což zevnitř jest, vojsko na každý den povstává proti mně, totiž péče o všecky zbory.“

Prošel si tolika zkouškami a takovým utrpením a nakonec řekne: „Děkuji Pánu za to.“ A to píše z vězení. Naučil se důvěřovat Pánu, ať už procházel čímkoliv. My si často stěžujeme, ať už si procházíme čímkoliv místo, abychom byli spokojeni.
Fp 3,12: „Ne že bych již dosáhl, aneb již dokonalým byl, ale snažně běžím, zda bych i uchvátiti mohl, načež uchvácen jsem od Krista Ježíše.“

13 Bratří, jáť nemám za to, že bych již dosáhl. 14 Ale to jedno činím, na ty věci, kteréž jsou za mnou, zapomínaje,“ – když se díváte zpátky na vaše pády, býváte zmalomyslněni. Pavel to udělal. Litoval toho, vyznal to a opustil. Nezabývejme se tím dlouho. Přiznejme to, vyznejme to, litujme toho a jděme dál. Když se poučíme z minulé zkušenosti, můžeme se tomu příště vyhnout. Nedovolte ďáblu, aby vám stále připomínal vaši minulost.

Když se narodíte znovu, jste jiným člověkem. Nemusíte se tedy dívat zpátky na to, jací jste byli. Jednou kdosi řekl: „Nejsem tím, čím bych měl být. Nejsem ten, kým budu, ale děkuji Bohu, že už nejsem tím, čím jsem byl.“ To ukazuje pokrok.

„…na ty věci, kteréž jsou za mnou, zapomínaje, k těm pak, kteréž jsou přede mnou, úsilně chvátaje, k cíli běžím, k odplatě svrchovaného povolání Božího v Kristu Ježíši. 15 Protož kteřížkoli jsme dokonalí (=teleioi – dospěl, zralí), to smýšlejme. A pakli v čem jinak smyslíte, i toť vám Bůh zjeví.“

Mluví zde o dospělosti a růstu ve víře. Jako, když zasadíme květinu a staráme se o ni. Dítě si nedělá starosti s tím, aby rostlo. Pokud dítě dýchá, pokud ho krmíme a pravidelně umýváme, nemusí dělat nic proto, aby rostlo. Růst se děje přirozeně, jestliže dítě dostává přirozené věci: dech, pokrm, čerstvý vzduch, sluneční svit, cvičení, lásku. Když my se krmíme chlebem Slova, pokud sdílíme svou víru – cvičíme, dýcháme na modlitbě, pak budeme růst do plnosti, o které mluví Ježíš. Nedělejte si tedy starosti.

Někdy přijde doba, kdy si myslíte, že nenesete ovoce Ducha. Bible v 2. Korintským 13 mluví o tom, že se máme zkoumat.“ Nevěnujte všechen svůj čas sebezkoumání, ale pravidelně byste měli provést inventuru a ptát se sami sebe: „Rostu?“
 


Proste s důvěrou

Jk 1,5.6: „Jestliže pak komu z vás nedostává se moudrosti, žádejž od Boha, kterýž všechněm dává ochotně a neomlouvá, i budeť dána jemu. 6 Žádejž pak důvěrně, nic nepochybuje. Nebo kdož pochybuje, podoben jest vlnám mořským, kteréž vítr sem i tam žene, a jimi zmítá.“
Budeme opakovat tento verš i později v lekci. Ale to, co bych vám teď chtěl říct, je: „Když někomu chybí moudrost, ať prosí Boha.“

Pamatujete si na nějaký příběh v Bibli, kdy někomu chyběla moudrost a prosil o ni? A dostal ji? Dá vám Bůh vždy moudrost předtím, než ji potřebujete nebo tehdy, když ji potřebujete? Myslíte si, že Šalomoun věděl vždycky, co má udělat? Např. když k němu přišly dvě ženy a obě tvrdily, že jsou matkou, nebo mu Bůh dal moudrost, až když ji potřeboval?

Můžete být studentem a zanedbávat úkoly a když přijde zkouškové období, říct: „Pane, dej mi prosím moudrost“? Pán určitě nechce, abychom se takovým způsobem dovolávali tohoto zaslíbení. Moudrost je totiž něco jiného než znalost. Bůh chce, abychom toho využili. Musíme studovat, abychom byli přijati. Bůh chce, abychom využili čas, který nám dal ke studiu a získávání znalostí. A moudrost je dar, který nám dá. Duch svatý nám připomene to, co jsme studovali. Když studujete na zkoušku, proste Ducha svatého, aby vám to připomněl, On to učiní. Navíc vám Duch svatý řekne, jak nejlépe využít tuto znalost a jak ji aplikovat do života.

V Bibli čtete verše a říkáte si: „Co s tím mám dělat?“ A pak se během dne s někým setkáte a pokud jste se modlili a prosili o moudrost, Bůh vám pomůže, abyste mohli použít duchovní znalost získanou v těchto situacích. V následujícím verši Ježíš mluví o žádání ve víře:
Mt 21,21: „I odpověděv Ježíš, řekl jim: Amen pravím vám: Budete-li míti víru a nebudete-li pochybovati, netoliko to fíkovému stromu učiníte, ale kdybyste i této hoře řekli: Zdvihni se a vrz sebou do moře, staneť se. 22 A všecko, zač byste koli prosili na modlitbě, věříce, vezmete.“

To jsou velká slova. Někdy si myslíme, že to Ježíš zveličuje. Opravdu to tak myslel? Když jsem to četl poprvé, myslel jsem si, že to je dobrý trik. Kdybych to uměl, vydělal bych si tím velké peníze. Úplně bych tím změnil geografii – úplně bych rozhodil google earth. Ale o čem Ježíš vlastně mluvil? Co můžeme uvrhnout do moře? Naše hříchy. Jaká hora nám dělá největší problémy? Je to hora viny, hříchu – to je břemeno. Když máme víru, co je nejdůležitější věc za kterou se můžeme modlit? Jaká je to hora, která nám brání dostat se do nebe? Je to hřích – sobectví a pýcha. A pokud máte víru, můžete prosit, jak řekl Ježíš, a hora bude odstraněna. Víra v co? Kdo věří v Něho, nezahyne Jan 3,16.

Mk 11,24: „Protož pravím vám: Zač byste koli, modléce se, prosili, věřte, že vezmete, a staneť se vám.“
Jak důležitá je pro Ježíše víra? Je zásadní. Pro Něj byla nesměnitelná. Dokonce i když visel na kříži byli vedle Něj dva zločinci a oba prosili o záchranu. Jeden z nich řekl:
Lk 23,39: „…Jsi-li ty Kristus, spomoziž sobě i nám.“
Prosil Ho o záchranu? A druhý řekl:
Lk 23,42: „…Pane, rozpomeň se na mne, když přijdeš do království svého.“
Jeden řekl: „Věřím, že jsi Pán, věřím, že jsi Král a když (neřekl jestli) přijdeš do Svého království.“ Jeden se modlil modlitbu víry a Ježíš se k němu obrátil a řekl: „Budeš se mnou v ráji.“

Ten, který řekl „Jsi-li“, ten dar nedostal.
U Marka 9 je příběh jednoho otce, který přišel ke Kristu a vidíme, že dokonce ani učedníci nedostali odpověď na své prosby.

Těchto devět učedníků zůstalo dole v údolí. Ježíš vyšel na horu s Petrem, Jakubem a Janem. Když se vrátili dolů, byl kolem učedníků shromážděn velký dav. Byl tam jeden otec, který měl syna posedlého démonem. Démon ho někdy hodil do ohně nebo do vody. Přivedl chlapce k ostatním devíti apoštolům a poprosil je o pomoc. Předtím byli učedníci vysláni, aby vyháněli démony a fungovalo to. Vrátili se z misijní cesty a řekli Ježíšovi: „Dokonce i démoni se nám poddávají ve jménu tvém.“ (Lk 10,17).
Ale teď se učedníci modlili a démon nevyšel. Když se tedy vrátil Ježíš, náboženští vůdcové si dělali legraci z učedníků: „Kde je vaše víra? Když se modlíte, nic se neděje. Asi vaše víra není opravdová.“
Potom přišel Ježíš a vyhnal démona z chlapce. Později přišli za Ježíšem učedníci a ptali se: „Proč jsme ho nemohli vyhnat my?“
Ježíš jim odpověděl: „…Takový duch nevyjde jinak než modlitbou a postem.“
Důležité na příběhu ale je, že když otec přišel k Ježíši, řekl: „…můžeš-li co, spomoz nám, slituje se nad námi.“ (Mk 9,22).
A Ježíš mu řekl: „Můžeš-li tomu věřiti; všeckoť jest možné věřícímu.“
Chlapcův otec Mu řekl: „Jestli můžeš něco udělat.“

Ježíš neodpověděl na modlitbu, dokud ji otec neopravil. Je pro Ježíše přijatelné slovo „jestli“? Ne. Musíte přijít ve víře. Víra je velmi důležitá.
Neznamená to však, že nikdy nebudeme pokoušeni pochybnostmi.
Mk 9,23: „A Ježíš řekl jemu: Můžeš-li tomu věřiti; všeckoť jest možné věřícímu.“
Za co se máme modlit ve víře? Jakub řekl: „Jestliže pak komu z vás nedostává se moudrosti,…“ (Jk 1,5).
Máme prosit o moudrost každý den? Co je zdroj moudrosti?
Přísl. 9,10: „Počátek moudrosti jest bázeň Hospodinova, a umění svatých rozumnost.“
Co znamená bázeň Hospodinova? Znamená to „mít strach“? Vůbec ne. Můžeme někoho milovat a mít i přesto před ním bázeň? Jsou v Bibli lidé, kteří Boha viděli tváří v tvář nebo Mu byli velmi blízko? Mojžíš, Ezechiel, Daniel, apoštol Jan, hovoří o oslaveném Kristu, Abrahám a mnozí byli tím vyděšeni. Když Mojžíš viděl hořící keř, padl na zem. Daniel padl na zem, Ezechiel také. Jan padl na zem před andělem. Také Manoe a jeho žena. Když lidé uviděli Pána, vyděsilo je to. Mít bázeň před Bohem je úcta a uznání, jak je úžasný.
Jób 28,28: „Člověku pak řekl: Aj, bázeň Páně jest moudrost, a odstoupiti od zlého rozumnost.“
Jak projevíme bázeň před Bohem? Tím, že se odvrátíme od zlého. Když nám tedy Bible říká, abychom prosili o moudrost, „Počátek moudrosti jest bázeň Hospodinova“. A máme to dělat tak, že se odvrátíme od zlého.
Jk 2,15: „A kdyby bratr neb sestra neodění byli, a opuštění z strany živnosti vezdejší, 16 Řekl by pak jim někdo z vás: Jděte v pokoji, shřejte se, a najezte se, a však nedali byste jim potřeby tělesné, což to platí?“
Tady předkládá praktické učení. Nestačí jen říct: „Mám víru, mám moudrost.“ Část křesťanství je, když něco děláme. Nestačí jen říct: „shřejte se, a najezte se a já se za vás pomodlím.“

Než jsem dostal auto, slíbil jsem Bohu, že svezu každého stopaře, kterého uvidím. Byla to hloupost, ale tehdy jsem byl mladý a zoufalý. Věřím, že Pán mi to odpustil. Zastavil jsem ale mnoha lidem. Říkal jsem si, když dostanu auto, svezu každého. Ale s tím jak jde čas, člověk se mění. Začínáte si vybírat, komu zastavíte a koho svezete. Někdy jsem jel jen kousek a viděl jsem stopaře se třemi velkými zavazadly a se psem. Nezastavil jsem, ale modlil jsem se: „Pane, pošli někoho, kdo je sveze.“ Přijdou chvíle, kdy byste měli něco udělat, ale nevíte, jak nebo v tom případě nemůžete udělat nic. Modlete se tedy za to.

Skutečné křesťanství ale neznamená projet kolem a modlit se. Podobně jako v podobenství o milosrdném samařanovi – kněz a levita jen prošli kolem ani se nezastavili a nic neudělali. Avšak samařan něco udělal.
Ž 111,10: „Počátek moudrosti jest bázeň Hospodina; rozumu výborného nabývají všickni, kteříž činí ty věci (KJB – činí Jeho přikázání) –; chvála jeho zůstává na věky.“

A opět – všimli jste si toho spojení? Bázeň Hospodinova – modrost – činit Jeho přikázání. „…chvála jeho zůstává na věky“
To je klíč k opravdovému štěstí.

Žalm 119,165: „Pokoj mnohý těm, kteříž milují zákon tvůj, a nemají žádné urážky.“

Jk 1,19-21: „A tak, bratří moji milí, budiž každý člověk rychlý k slyšení, ale zpozdilý k mluvení,“ – dobré a praktické myšlenky – „zpozdilý k hněvu. 20 Nebo hněv muže spravedlnosti Boží nepůsobí. 21 Protož odvrhouce všelikou nečistotu, a ohyzdnost zlosti, s tichostí přijímejte vsáté slovo, kteréž může spasiti duše vaše.“
Jakub tedy říká, že víra přichází slyšením – to je spasitelná víra – slyšením Božího Slova. Víra a Jeho Slovo můžou spasit vaše duše.

„Víra nefunguje ve sféře možného. Bůh se nemůže oslavit v tom, co je z lidského pohledu možné. Víra začíná tam, kde končí lidská síla.“ George Muller.
„Víra vidí neviditelné, důvěřuje neuvěřitelnému a přijímá nemožné.“
Augustin řekl: „Víra znamená důvěřovat tomu, co nevidíme a odměna za víru je vidět to, v co věříme.“
„Nevíra klade naše podmínky mezi nás a Boha, ale víra dá Boha mezi nás a naše podmínky.“ F.B.Meyer
 


Rub víry

Jakub 1,6-8: „Žádejž pak důvěrně, nic nepochybuje. Nebo kdož pochybuje, podoben jest vlnám mořským, kteréž vítr sem i tam žene, a jimi zmítá.“
Upozornil jsem vás, že si to zopakujeme, protože tato část hovoří o rubu víry.

„Žádejž pak důvěrně, nic nepochybuje. Nebo kdož pochybuje, podoben jest vlnám mořským, kteréž vítr sem i tam žene, a jimi zmítá.“
Víra některých lidí je ponechána na milost a nemilost okolnostem, jako loď bez kormidla, která je zmítána větrem a vlnami sem a tam.

Víra se neřídí vnějšími okolnostmi. Víra se řídí podle vyrytého Slova. To je to, co má podle Ježíše určovat naši víru. Když Ježíš řekl Petrovi, aby šel k Němu po vodě, ovládala Petra logika? Ne, logika, věda a rozum nemají vůbec nic společného s poslechnutím přikázání, jako bylo toto.
Nebo když obcházeli Jericho šestkrát a sedmý den zatroubili na trouby a křičeli, museli mít víru, která není normální strategie boje. V Bibli jsou stovky příkladů, kde se víra nemohla řídit okolnostmi, protože jinak by se lidé nikdy nedostali k cíli. –  7 Nedomnívej se zajisté člověk ten, by co vzíti měl ode Pána. 8 Muž dvojí mysli, jest neustavičný ve všech cestách svých.“

Bůh řekne: „Chci, abys udělal toto a postoupil dál.“ A vy se začnete vymlouvat: „Pane, to ale nemá smysl. Vím, že jsi to řekl, ale nezdá se mi to praktické.“ A pak je použit příklad Nu 13,30. Když děti Izraele přišli na hranice zaslíbené země, vyslali dvanáct zvědů. Známe dobře jména dvou z nich – Jozue a Káleb. Poté, co si prohlédli zaslíbenou zemi, tito dva se dívali pohledem víry. Deset zvědů  vidělo jen překážky. Ano, byly tam překážky – velká města, vysoké hradby, opevnění, velcí lidé, velcí nepřátelé. Ale dva řekli: „Bůh řekl, že to je naše země. On nás do ní povede. My tomu věříme a tak přineseme zpátky dobrou zprávu, že země bude naše.“  Všimněte si, že se dívali na zaslíbenou zemi, jako na zemi, která bude jejich.

A z těch dvanácti zvědů, jediní, kteří vešli do zaslíbené země byli ti, kdo se na ni dívali pohledem víry. Přinesli příznivou zprávu. Ostatních deset řeklo: „Nemyslíme si, že se nám to podaří.“
Nu 13,31: „I krotil Kálef lid bouřící se proti Mojžíšovi, – lid se začal bouřit poté, co deset zvědů přineslo špatnou zprávu. – a mluvil: Jděme předce, a opanujme zemi, nebo zmocníme se jí.
Jedna zpráva mluvila o tom, že zemi obsadí. Ale ostatní zvědové řekli: „Nemůžeme jít proti těm lidem, protože jsou silnější než my.“

Nu 13,31: „Ale muži ti, kteříž chodili s ním, pravili: Nikoli nebudeme moci vstoupiti proti lidu tomu, nebo silnější jest nežli my.“

Jeden se díval pohledem víry a druhý na následky. Rub víry je, když nevěříte.

Ježíš řekl: „Staň se ti podle tvé víry.“ Dejte si pozor, za co se modlíte. Děti Izraele řekly: „Zemřeme na této poušti. „Ó bychom byli zemřeli …na této poušti, ó bychom byli zemřeli!?“ (Nu 14,2) Odpověděl Bůh na tuto modlitbu? Generace, která řekla: „Ó bychom byli zemřeli na této poušti,“ na poušti zemřela. Jozue a Káleb, kteří řekli: „On nám dá sílu“, se dostali do zaslíbené země a odpočinuli ve svém dědictví.
Proto je víra tak důležitá. Kristus řekl: „Všechno je možné tomu, kdo věří.“
J 15,7: „Zůstanete-li ve mně, a slova má zůstanou-liť v vás, což byste koli chtěli, proste, a staneť se vám.“
Když Jeho Slovo zůstává v nás (nebudeme samozřejmě prosit o něco špatné), můžeme prosit o cokoliv a stane se.
1.Jan 3,22: „A zač bychom ho koli prosili, béřeme od něho; nebo přikázaní jeho ostříháme, a to, což jest libého před oblíčejem jeho, činíme.“

Takže tady říká: „Zůstanou-li slova má ve vás.“ A Jan říká v 1.J 3,22: A zač bychom ho koli prosili, béřeme od něho;…“ Protože chodíme podle Jeho vůle. Chodíme v Jeho světle. Pokud je Jeho Slovo v nás a jsme naladěni Jeho Duchem, budou naše modlitby v harmonii s Kristem a On odpoví na naše modlitby. Když se modlíme vytrvale, trpělivě a ve víře, On odpoví.
„nebo přikázaní jeho ostříháme, a to, což jest libého před oblíčejem jeho, činíme.“

Lk 17,5.6: „I řekli apoštolé Pánu: Přispoř nám víry. 6 I dí Pán: Kdybyste měli víru jako zrno horčičné, řekli byste této moruši: Vykořeň se, a přesaď se do moře, a uposlechla by vás.“
Zrnko hořčice bylo jedním z nejmenších, téměř mikroskopické semínko v rostlinné říši, ale vyrostla z něj veliká rostlina. Růst byl způsoben tím, že semínko bylo vyživováno – svítilo na něj slunce a bylo zaléváno. Dobrá zpráva na tom je, jak řekl Kristus, že pokud máte víru, pokud máte toto semínko víry, choďte s ním a všechno se stane možným. Jednou mluvil o hoře, která měla být hozena do moře a tady mluví o moruši.
 


Bohatí a chudí

Jk 1,9-11: „Chlubiž se pak bratr ponížený v povýšení svém, 10 A bohatý v ponižování se; nebo jako květ byliny pomine. 11 Nebo jakož slunce vzešlé s horkostí usušilo bylinu, a květ její spadl, i ušlechtilost postavy jeho zhynula, takť i bohatý v svých cestách usvadne.“
Jakub nám říká: „Neznepokojujte se příliš starostmi tohoto života, nenechte se rušit bohatstvím.“
Ježíš řekl: „Je těžké, aby se bohatý člověk dostal do nebeského království.“
 
Poznámky
Jakubův list – 2. Víra
Základní verš:
Židům 12,2: „Patříce na vůdce a dokonavatele víry Ježíše, kterýž místo předložené sobě radosti strpěl kříž, opováživ se hanby, i posadil se na pravici trůnu Božího.“
Tento list byl napsán přibližně v letech 44-48 po Kr. zdá se, že Jakub přebýval v Jeruzalémě a byl biskupem tamější církve.
Jméno se zajímavým způsobem vyvinulo z hebrejského jména Jákob. Když v dobách Řecka lidé dostali jméno Jákob  -  po praotci Izraele – bylo jim dáno jméno Jakub, helenizovaná forma Jakobos (Iakobos). V Bibli se vyskytují 4 muži se jménem Jakub.
 

Vytrvalá víra
JK 1,2.3: „Za největší radost mějte, bratří moji, kdyžkoli v rozličná pokušení upadáte, 3 Vědouce, že zkušení víry vaší působí trpělivost.“
1Pt 1,6.7: „V čemžto veselíte se, maličko nyní, (jestliže kdy potřebí jest), zkormouceni jsouce v rozličných pokušeních, Aby zkušení víry vaší, mnohem dražší nežli zlato, kteréž hyne, a však se v ohni zkušuje, nalezeno bylo vám k chvále, a ke cti i k slávě při zjevení Ježíše Krista.“ Neustálé dráždění vyrábí perly.
Matouš 5,10-12
Skutky 5,40.41
1Pt 4,12.13: „Nejmilejší, nebudiž vám divný ten přišlý na vás oheň, pro zkušení vás, jako by se vám něco nového přihodilo. Ale z toho, že jste účastni utrpení Kristových, radujte se, abyste i při zjevení slávy jeho radovali se s veselím.“
Řecké slovo použité ve verši 13 pro zkoušení naší víry odkazuje na proces ověřování pravosti něčeho.
Jób 23,10
Skutky 16,25
Musíme prosit ve víře a nepochybovat. Není to ale někdy těžké? Kdo z nás nebojuje občas s pochybnostmi? Když se to stane, je zásadní modlit se, prosit a vracet se k důvodům, které máme pro víru: Ježíšův příběh, proroctví Bible a naše vlastní osobní zkušenost. Nejvyšší cíl naší víry, který je zkoušen, je trpělivost“, vytrvalost.
Fp 1,6
Jan 6,29
 

Dokonalost
Jk 1,4
Řecké slovo přeložené výrazem dokonalý je „teleioi“ a znamená úplnou nebo duchovní zralost.
Matouš 5,48
Filipským 2,13
Efezským 4,13
Filipským 3,12-15
 

Proste s důvěrou
Jakub 1,5.6
Matouš 21,21.22
Marek 11,24
Marek 9,23
 

Prosit o moudrost
Přísloví 9,10
Jób 28,28
Žalm 111,10
Jakub 2,15.16
Jakub 1,19-21
1.Korintským 1,30

Víra = důvěra, být stabilní, pevný, přijmout jako pravdu, jistý. Víra je pevná důvěra se silným přesvědčením v něco, pro co nemusí existovat hmatatelné důkazy; úplná důvěra v něco nebo odevzdání se něčemu. Víra je opak pochybnosti.
  • „Víra nefunguje ve sféře možného. Bůh se nemůže oslavit v tom, co je z lidského pohledu možné. Víra začíná tam, kde končí lidská síla.“ George Muller.
  • „Víra vidí neviditelné, důvěřuje neuvěřitelnému a přijímá nemožné.“
  • Augustin řekl: „Víra znamená důvěřovat tomu, co nevidíme a odměna za víru je vidět to, v co věříme.“
  • „Nevíra klade naše podmínky mezi nás a Boha, ale víra dá Boha mezi nás a naše podmínky.“ F.B.Meyer
Pokračovanie na ďalšej strane ...
 
1
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one