Nechajte si zasielať novinky priamo do Vašej emailovej schránky. Stačí ak vložíte svoj email a stlačíte "prihlásiť".
1 Jn 3:1 - " Pozrite, akú veľkú lásku nám daroval Otec: voláme sa Božími deťmi a nimi aj sme. Preto nás svet nepozná, že nepoznal jeho."

Email: jnkiraly5@gmail.com
Túžiš poznať Boha bližšie? Hľadáš mladý kolektív ľudí s ktorými by si študoval Písmo Božie a základné témy Biblie, zaujímavosti zo sveta, dôkazy existencie Boha v matematike, fyzike a vede? Pridaj sa k nám a študuj s nami Písmo! Stretávame sa na byte v piatok - nedeľa.
Pre ľudí, ktorí sa chcú zapojiť do evanjelizácie, ale nevedia ako, sme pripravili letáky pre verejnosť, ktoré si môžete stiahnuť a vytlačiť, prípadne šíriť ďalej.
Vyhľadajte si na tejto stránke frázu či slovo, ktoré neviete nájsť.
Vzhľadom k veľkému záujmu návštevníkov a obšírnemu obsahu témat tu nenájdete Apologetiku, Videá, Prednášky, Dokumentárne filmy a iné. Oveľa viac objavte na stránke zmensvojzivot.webgarden.cz.
Navštívte nás!
Objednajte si zdarma a nezáväzne knihu Veľký spor vekov od autorky Ellen Gould Whiteovej. Vyplňte do formulára Vaše kontaktné údaje a my Vám obratom pošleme knihu poštou na Vami uvedenú adresu. Kniha i poštovné sú úplne zadarmo.
Objednajte si zdarma a nezáväzne knihu Veľký spor vekov od autorky Ellen Gould Whiteovej. Vyplňte do formulára Vaše kontaktné údaje a my Vám obratom pošleme knihu poštou na Vami uvedenú adresu. Kniha i poštovné sú úplne zadarmo.
Získajte zadarmo jednu z najrozšírenejších kníh na svete "Veľký spor vekov". Dozviete sa o histórii, súčasnosti a tiež budúcnosti tohto sveta. Viac informácií nájdete TU.

O projekte          Objednať
cross-sunbeam.jpg
Zmena soboty na nedeľu - Sobota v Písme
- V tejto prednáške sa pokusim zhrnúť významné aspekty môjho bádania o zmene dňa odpočinku zo soboty na nedeľu v kresťanstve.
1920x1080_dragons-dragon-fantasy-artwork-hell-HD-Wallpaper.jpg
Bola som v pekle - svedectvo alebo klam? - Pravda o pekle
- Sú tieto zážitky biblické? Čo hovorí Písmo o pekle a večnom treste?
Img175228_Radiolarie_11.jpg
Evolúcia vs stvorenie - Datovanie a pôvod života
- Nič nevieme; my nevieme, ako vznikla prvá molekula, my nevieme nič o tom, ako vznikli prvé proteíny a vôbec, ako vznikla prvá bunka. Všetky zákonitosti, ktoré poznáme z chémie a molekulárnej biológie, vlastne hovoria proti teórii evolúcie.
6a00d83451d95b69e20133f57a49e9970b-pi.jpg
Mária, matka Ježišova a Biblia - Uctievať alebo neuctievať Máriu?
- Mária bola veľmi požehnanou a vzácnou ženou. Čo nám o nej hovorí Písmo v porovnaní s dnešným učením o nej?

Deje sa vo svete niečo zvláštne? Schyľuje sa k niečomu?

Áno, určite ! (632 | 80%)
Áno ! (69 | 9%)
Asi áno ... (33 | 4%)
Nie ! (19 | 2%)
Určite nie ! (15 | 2%)

Má väčší význam tradícia alebo Božie slovo?

Tradícia (20 | 3%)
Božie slovo (684 | 90%)
Neviem (19 | 2%)

Čo Vám v živote najviac chýba?

Viera (160 | 23%)
Odhodlanie (102 | 15%)
Sila (68 | 10%)
Nádej (15 | 2%)
Múdrosť (87 | 13%)
Láska (177 | 26%)
Zmysel života (47 | 7%)
Iné (25 | 4%)

Má Váš život väčší zmysel ak veríte v evolúciu alebo stvorenie?

Ak verím v stvorenie (642 | 84%)
V oboje (32 | 4%)
Ak verím v evolúciu (92 | 12%)

Aké náboženstvo vyznávate?

Ateizmus (155 | 13%)
Univerzalizmus (4 | 0%)
Špiritizmus (6 | 1%)
Šintoizmus (4 | 0%)
Sikhizmus (3 | 0%)
Scientológia (9 | 1%)
Rastafarianizmus (7 | 1%)
Novopohanstvo (26 | 2%)
Kresťanstvo (921 | 79%)
Judaizmus (9 | 1%)
Islam (13 | 1%)
Hinduizmus (4 | 0%)
Budhizmus (10 | 1%)
Zoroastrianizmus (2 | 0%)

Zažili ste v živote niečo, čo je za hranicou vášho chápania?

Ano (585 | 90%)
Nie (62 | 10%)

Existujú iné mimozemské civilizácie?

Áno (294 | 42%)
Asi áno (24 | 3%)
Možno (93 | 13%)
Asi nie (40 | 6%)
Nie (248 | 36%)

Do akej vekovej kategórie spadáte?

do 15 rokov (43 | 6%)
16 - 25 rokov (188 | 29%)
26 - 35 rokov (104 | 16%)
36 - 45 rokov (122 | 18%)
46 - 55 rokov (96 | 15%)
56 - 65 rokov (71 | 11%)
66 a viac rokov (33 | 5%)
Luk 21:28
Keď sa toto začne diať, vzpriam­te sa a po­z­dvih­nite hlavy, pre­tože sa pri­bližuje vaše vy­kúpenie.
Počet klimatických katastrof 1980 – 2011
Počet klimatických katastrof 1980 – 2011
Priemerná globálna teplota 1860 – 2000
Priemerná globálna teplota 1860 – 2000
Počet distribuovaných Biblií 2009 – 2011
Počet distribuovaných Biblií 2009 – 2011
1900 - 2010

1900 - 2010

Prírodné katastrofy
Obsah CO2 2007 – 2010
Obsah CO2 2007 – 2010
Teplota 1850 – 2010
Teplota 1850 – 2010
Zemetrasenie o sile Magnitudy 6 a viac
Zemetrasenie o sile Magnitudy 6 a viac
Tornáda v USA 1950 – 2011
Tornáda v USA 1950 – 2011
TOPlist

Stránka založená 18.6.2010
jesus-on-the-cross1.jpg
Když průvod dorazil na popraviště, byli vězňové připoutáni k mučícím nástrojům. Oba lotři se vzpírali, když je věšeli na kříž; Ježíš však nekladl odpor. Matka Ježíšova, podpírána milovaným učedníkem Janem, kráčela ve šlépějích svého Syna na Golgotu. Viděla ho, jak klesá vysílením pod břemenem kříže, a toužila vzít jeho bolavou hlavu do svých rukou a omýt jeho čelo, které kdysi spočívalo na její hrudi. Nebyla jí však dovolena tak smutná výsada. Spolu s učedníky se stále ještě kojila nadějí, že Ježíš projeví svou moc a vysvobodí se z rukou svých nepřátel. Klesla však na mysli, když si vzpomněla na jeho slova, jimiž předpověděl právě ty události, které se pak staly. Když byli zlosynové připoutáváni ke kříži, přihlížela s bolestí a v napjatém očekávání. Cožpak ten, jenž dával život mrtvým, strpí, aby ho ukřižovali? Cožpak Syn Boží připustí, aby ho tak krutým způsobem zabili? Bude se muset zříci své víry, že Ježíš je Mesiášem? Bude muset přihlížet jeho potupě a utrpení, aniž mu bude moci posloužit v jeho mukách? Viděla, jak mu rozepjali ruce na kříž; pak přinesli kladivo a hřeby, a když jejich hroty začaly pronikat do jeho údů, museli zděšení učedníci odnést z místa tohoto hrozného výjevu tělo omdlévající matky Ježíšovy.

            Spasitel nevydal ze sebe jediného stenu. Jeho tvář zůstala klidná a jasná, jen na čele se mu objevily velké kapky potu. Nebylo soucitné ruky, která by setřela smrtelný pot s jeho tváře, nebylo slova účasti a neochvějné víry, které by podepřelo jeho lidské srdce. Když žoldnéři konali toto strašné dílo, modlil se Ježíš za své nepřátele? „Otče odpusť jim, vždyť nevědí, co činí." Nemyslel na své vlastní utrpení, nýbrž na hřích svých pronásledovatelů a na strašnou odplatu, která je čeká. Nezlořečil vojákům, kteří s ním nakládali tak nelidsky. Nevolal o pomstu na kněze a přední muže, kteří se radovali nad ním, že se uskutečňuje jejich záměr. Kristus měl s nimi soucit pro jejich nevědomost a provinění. Modlil se jen o to, aby jim bylo odpuštěno, „vždyť nevědí, co činí".

            Kdyby byli věděli, že vydali na mučení toho, jenž přišel, aby spasil hříšné lidstvo před věčnou zkázou, byli by se zhrozili. Jejich nevědomost je však nezbavila viny, neboť právě jim se dostalo výsady poznat a přijmout Ježíše za svého Spasitele, Někteří z nich ještě nahlédnou svůj hřích, budou se kát a obrátí. Někteří však setrvají ve své zatvrzelosti a tím znemožní, aby vyslyšení Kristovy modlitby se vztahovalo i na ně. Přesto se Boží záměr naplňoval. Ježíš nabýval práva stát se zastáncem lidí u svého Otce.

            Když se Kristus modlil za své nepřátele, modlil se za celý svět. Jeho modlitba zahrnovala každého hříšníka, který kdy žil nebo bude žít od počátku světa až do konce času. Vina za ukřižování Syna Božího spočívá ne všech. Všem je velkomyslně nabízeno odpuštění. Každý, kdo chce, může se usmířit s Bohem a zdědit věčný život.

            Jakmile byl Ježíš přibit na kříž, byl kříž vztyčen a silní mužové ho prudce zarazili do připravené jámy. To způsobilo Synu Božímu největší muka. Pilát pak napsal nápis v řeči hebrejské, řecké a latinské a připevnil jej na kříž nad hlavu Ježíšovu. Nápis zněl: „Ježíš Nazaretský, židovský král".

            Nyní Pán slávy umírá jako výkupné za lidstvo. V této chvíli, kdy obětoval svůj drahocenný život, necítil Kristus radost z vítězství. Všechno bylo chmurné a skličující. Nebyla to hrůza ze smrti, která ho tížila. Nebyla to bolest a potupa ukřižování, jež mu působila nevýslovná muka. Kristus byl největším trpitelem; jeho utrpení však pramenilo z pocitu zhoubnosti hříchu, z vědomí, že člověk si zvykl na zlo, takže už nevidí jeho ohavnost. Kristus viděl, jak hluboko vnikl hřích v lidská srdce, jak málo bude takových, kteří budou ochotni vymanit se z jeho moci. Věděl, že bez pomoci Boží bude lidstvo muset zahynout, a viděl, jak zástupy hynou, ač potřebná pomoc je v hojnosti na dosah.

            Na Krista jako na našeho zástupce a na naše útočiště byly vloženy nepravosti nás všech. Byl počten mezi přestupníky, aby nás mohl vykoupit, abychom nebyli zavrženi zákonem. Vina všech potomků Adamových tížila jeho srdce. Hněv Boží vyvolaný hříchem, strašný projev nelibosti Boží vyvolaný nepravostí plnil duši Syna Božího zděšením. Po celý svůj život hlásal Kristus padlému světu dobrou zvěst o milosrdenství a odpouštějící lásce Otcově. Mluvil o spáse i pro největší hříšníky. Nyní však, obtížen strašným břemenem hříchu, nemůže vidět Otcovu smířlivou tvář. Odvrácení božské tváře od Spasitele v této hodině nejvyšší úzkosti plnilo srdce Ježíšovo bolestí, již člověk nikdy plně nepochopí. Tato úzkost byla tak veliká, že své tělesné utrpení takřka nevnímal.

            Satan lítě dotíral na srdce Ježíšovo svým pokušením. Spasitel nemohl vidět, co je za branou hrobu. Nebyla mu poskytnuta naděje, že vyjde z hrobu jako vítěz nebo že Otec přijme jeho oběť. Obával se, že hřích je Bohu tak odporný, že zůstane od něho odloučen navěky. Kristus prožíval úzkost, kterou pocítí hříšník, až se milost přestane přimlouvat za hříšné lidstvo. Tento pocit hříchu, který ne něho jako na zástupce člověka přivodil Otcův hněv, učinil kalich, který pil, tak trpký a zlomil srdce Syna Božího.

            S úžasem sledovali andělé Spasitelův zoufalý zápas. Nebeské zástupy si zakryly tvář před tímto strašným pohledem. Neživá příroda vyjadřovala svou účast se svým tupeným a zmírajícím Stvořitelem. Slunce se zdráhalo dívat se na tento hrozný výjev. Zdálo se, jakoby jeho zářivé paprsky, které v poledne dopadaly na zem, vyhasly. Kříž zahalila úplná tma jako smuteční závoj. „Nastala tma na celé zemi až do hodiny deváté," Příčinou této tmy, která byla hluboká jako o půlnoci bez měsíce a hvězd, nebylo zatmění nebo jiný přírodní úkaz. Bylo to zázračné svědectví, které podal Bůh, aby utvrdil víru dalších pokolení.

            V této husté tmě byla skryta přítomnost Boží. Bůh učinil tmu a skryl svou slávu před lidskýma očima. Bůh a jeho svatí andělé byli u kříže. Otec byl u svého Syna. Jeho přítomnost však nebyla zjevná. Kdyby jeho sláva byla vyšlehla z oblaku, všichni lidé sledující výjev by byli zahubeni. Avšak v této strašné hodině nemělo se Kristu dostat útěchy Otcovy přítomnosti. Tlačil vinný lis sám, aniž kdo z lidí byl s ním.

            Husou tmou zahalil Bůh poslední lidský zápas svého Syna. Všichni, kdo viděli Krista v jeho utrpení, se přesvědčili o jeho božství. Spatřil-li člověk jednou tuto tvář, nikdy na ni nezapomněl. Jako tvář Kainova obrážela vinu Kainovu jako vraha, tak tvář Kristova obrážela nevinnost, klid a dobrotu - zjevovala obraz Boží. Kristovi žalobci však nedbali nebeského znamení. Vysmívající se dav pozoroval Krista po celé dlouhé hodiny jeho smrtelného zápasu. Nyní Krista milosrdně přikryl Bůh svým pláštěm.

            Zdálo se, jakoby na Golgotu padlo hrobové ticho. Nevýslovný strach se zmocnil davu, který se shromáždil kolem kříže. Spílání a tupení odumřelo lidem na rtech. Muži, ženy i děti padli na zemi. Chvílemi vyšlehly z oblaku oslnivé blesky a osvítily kříž a ukřižovaného Vykupitele. Kněží, přední mužové, zákoníci, popravčí a dav si myslili, že nadešla hodina odplaty. Když se vzpamatovali, začali někteří šeptat, že Ježíš nyní sestoupí s kříže. Někteří se pokoušeli vrátit se do města, bili se v prsa a kvíleli strachem.

            O deváté hodině se tma začala ztrácet, zahalovala však stále Spasitele. Byla symbolem smrtelného zápasu a trýzně, která svírala jeho srdce. Lidskému oku bylo nemožné prohlédnout mrak, který zahaloval kříž, natož proniknout ještě hlubší temnotou, která obklopovala sužovanou duši Kristovu. Zdálo se, že blesky hněvu vystřelují na toho, jenž visel na kříži. Tehdy vykřikl Ježíš hlasitě: „Eloi, eloi, lama sabachthani", což přeloženo znamená „Můj Bože, můj Bože, proč si mě opustil?"

            Když tma opustila stísněného ducha Kristova, ozvalo se tělesné utrpení. A Ježíš řekl: „Žízním." Jeden z římských vojáků byl jat soucitem, když hleděl na vyprahlé rty Ježíšova, nabodl houbu na yzopu, namočil ji do nádoby s octem a podal ji Ježíši. Kněží se však Ježíšovu utrpení vysmívali. Když tma přikryla zemi, zmocnila se jich hrůza; když se přestali bát, dostali strach, že by jim Ježíš mohl uniknout. Špatně si vykládali jeho slova: „Eloi, eloi, lama sabachthani." S opovržením a s posměchem říkali: „Hle volá Eliáše." Odmítli poslední příležitost k tomu, aby zmírnili jeho utrpení. „Počkejte," pravili, „uvidíme, zdali ho Eliáš přijde sejmout."

            Hle, neposkvrněný Syn Boží, jeho tělo do krve rozerváno; jeho ruce, které se tak často vztahovaly, aby daly požehnání, přibity k dřevěnému břevnu; jeho nohy, které se znavily ve službě lásky, probity hřebem na kříži; jeho královská hlava rozdrásána trnovou korunou; jeho chvějící se rty staženy v bolestný sten. A vše, co vytrpěl - krůpěje krve stékající s jeho hlavy, jeho rukou a nohou, smrtelný zápas, který zmučil jeho tělo, a nevýslovná duševní úzkost, která naplnila jeho duši, když Otec skryl svou tvář - promlouvá ke každému člověku: To pro tebe snáší Syn Boží toto břímě vin, pro tebe vítězí nad nadvládou smrti a otevírá brány ráje. Ten, jenž ztišil rozbouřené jezero a kráčel po zpěněných vlnách, ten, jenž děsil ďábly a zaháněl nemoci, jenž otvíral oči slepým a mrtvým vracel život - se obětuje na kříži z lásky k tobě. Ježíš, jenž snímá hřích, snáší hněv božské spravedlnosti a pro tebe se stává sám hříchem.

            V tichosti očekávali kolemstojící konec tohoto strašného výjevu. Zasvitlo slunce, ale kříž byl stále zahalen temnotou. Kněží a přední mužové pohlédli k Jeruzalému, a hle, hustý mrak se usadil nad městem a nad judskými rovinami. Slunce spravedlnosti, světlo světa, přestalo osvěcovat město Jeruzalém, jež se kdysi těšilo jeho přízni. Ohnivé blesky Božího hněvu mířily proti městu určenému zkáze.

            Náhle se tma zdvihla a jasným a zvučným hlasem, který - jak se zdálo - dolehl ke všem stvořením, ježíš zvolal: „Dokonáno jest!" „Otče, do tvých rukou skládám svého ducha." Kolem kříže rozsvitlo světlo a tvář Spasitelova zazářila slávou jako slunce. Ježíš pak sklonil hlavu na hruď a vydechl naposled.

            Uprostřed strašné temnoty, zdánlivě Bohem opuštěný, dopil Kristus do dne kalich lidské bídy. V oněch hrozných hodinách spoléhal na důkazy, které mu dosud Otec poskytoval o tom, že ho přijímá. Znal povahu svého Otce; pochopil jeho spravedlnost, jeho milosrdenství a jeho nesmírnou lásku. Vírou prodléval v Bohu a poslouchat ho mu vždy činilo radost. A v této odevzdanosti Bohu se rozplanul i pocit, že ztratil přízeň svého Otce.

Byla to víra, kterou Kristus zvítězil.











 
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one