Nechajte si zasielať novinky priamo do Vašej emailovej schránky. Stačí ak vložíte svoj email a stlačíte "prihlásiť".
1 Jn 3:1 - " Pozrite, akú veľkú lásku nám daroval Otec: voláme sa Božími deťmi a nimi aj sme. Preto nás svet nepozná, že nepoznal jeho."

Email: jnkiraly5@gmail.com
Túžiš poznať Boha bližšie? Hľadáš mladý kolektív ľudí s ktorými by si študoval Písmo Božie a základné témy Biblie, zaujímavosti zo sveta, dôkazy existencie Boha v matematike, fyzike a vede? Pridaj sa k nám a študuj s nami Písmo! Stretávame sa na byte v piatok - nedeľa.
Pre ľudí, ktorí sa chcú zapojiť do evanjelizácie, ale nevedia ako, sme pripravili letáky pre verejnosť, ktoré si môžete stiahnuť a vytlačiť, prípadne šíriť ďalej.
Vyhľadajte si na tejto stránke frázu či slovo, ktoré neviete nájsť.
Vzhľadom k veľkému záujmu návštevníkov a obšírnemu obsahu témat tu nenájdete Apologetiku, Videá, Prednášky, Dokumentárne filmy a iné. Oveľa viac objavte na stránke zmensvojzivot.webgarden.cz.
Navštívte nás!
Objednajte si zdarma a nezáväzne knihu Veľký spor vekov od autorky Ellen Gould Whiteovej. Vyplňte do formulára Vaše kontaktné údaje a my Vám obratom pošleme knihu poštou na Vami uvedenú adresu. Kniha i poštovné sú úplne zadarmo.
Objednajte si zdarma a nezáväzne knihu Veľký spor vekov od autorky Ellen Gould Whiteovej. Vyplňte do formulára Vaše kontaktné údaje a my Vám obratom pošleme knihu poštou na Vami uvedenú adresu. Kniha i poštovné sú úplne zadarmo.
Získajte zadarmo jednu z najrozšírenejších kníh na svete "Veľký spor vekov". Dozviete sa o histórii, súčasnosti a tiež budúcnosti tohto sveta. Viac informácií nájdete TU.

O projekte          Objednať
cross-sunbeam.jpg
Zmena soboty na nedeľu - Sobota v Písme
- V tejto prednáške sa pokusim zhrnúť významné aspekty môjho bádania o zmene dňa odpočinku zo soboty na nedeľu v kresťanstve.
1920x1080_dragons-dragon-fantasy-artwork-hell-HD-Wallpaper.jpg
Bola som v pekle - svedectvo alebo klam? - Pravda o pekle
- Sú tieto zážitky biblické? Čo hovorí Písmo o pekle a večnom treste?
Img175228_Radiolarie_11.jpg
Evolúcia vs stvorenie - Datovanie a pôvod života
- Nič nevieme; my nevieme, ako vznikla prvá molekula, my nevieme nič o tom, ako vznikli prvé proteíny a vôbec, ako vznikla prvá bunka. Všetky zákonitosti, ktoré poznáme z chémie a molekulárnej biológie, vlastne hovoria proti teórii evolúcie.
6a00d83451d95b69e20133f57a49e9970b-pi.jpg
Mária, matka Ježišova a Biblia - Uctievať alebo neuctievať Máriu?
- Mária bola veľmi požehnanou a vzácnou ženou. Čo nám o nej hovorí Písmo v porovnaní s dnešným učením o nej?

Deje sa vo svete niečo zvláštne? Schyľuje sa k niečomu?

Áno, určite ! (632 | 80%)
Áno ! (69 | 9%)
Asi áno ... (33 | 4%)
Nie ! (19 | 2%)
Určite nie ! (15 | 2%)

Má väčší význam tradícia alebo Božie slovo?

Tradícia (20 | 3%)
Božie slovo (684 | 90%)
Neviem (19 | 2%)

Čo Vám v živote najviac chýba?

Viera (160 | 23%)
Odhodlanie (102 | 15%)
Sila (68 | 10%)
Nádej (15 | 2%)
Múdrosť (87 | 13%)
Láska (177 | 26%)
Zmysel života (47 | 7%)
Iné (25 | 4%)

Má Váš život väčší zmysel ak veríte v evolúciu alebo stvorenie?

Ak verím v stvorenie (642 | 84%)
V oboje (32 | 4%)
Ak verím v evolúciu (92 | 12%)

Aké náboženstvo vyznávate?

Ateizmus (155 | 13%)
Univerzalizmus (4 | 0%)
Špiritizmus (6 | 1%)
Šintoizmus (4 | 0%)
Sikhizmus (3 | 0%)
Scientológia (9 | 1%)
Rastafarianizmus (7 | 1%)
Novopohanstvo (26 | 2%)
Kresťanstvo (921 | 79%)
Judaizmus (9 | 1%)
Islam (13 | 1%)
Hinduizmus (4 | 0%)
Budhizmus (10 | 1%)
Zoroastrianizmus (2 | 0%)

Zažili ste v živote niečo, čo je za hranicou vášho chápania?

Ano (585 | 90%)
Nie (62 | 10%)

Existujú iné mimozemské civilizácie?

Áno (294 | 42%)
Asi áno (24 | 3%)
Možno (93 | 13%)
Asi nie (40 | 6%)
Nie (248 | 36%)

Do akej vekovej kategórie spadáte?

do 15 rokov (43 | 6%)
16 - 25 rokov (188 | 29%)
26 - 35 rokov (104 | 16%)
36 - 45 rokov (122 | 18%)
46 - 55 rokov (96 | 15%)
56 - 65 rokov (71 | 11%)
66 a viac rokov (33 | 5%)
Luk 21:28
Keď sa toto začne diať, vzpriam­te sa a po­z­dvih­nite hlavy, pre­tože sa pri­bližuje vaše vy­kúpenie.
Počet klimatických katastrof 1980 – 2011
Počet klimatických katastrof 1980 – 2011
Priemerná globálna teplota 1860 – 2000
Priemerná globálna teplota 1860 – 2000
Počet distribuovaných Biblií 2009 – 2011
Počet distribuovaných Biblií 2009 – 2011
1900 - 2010

1900 - 2010

Prírodné katastrofy
Obsah CO2 2007 – 2010
Obsah CO2 2007 – 2010
Teplota 1850 – 2010
Teplota 1850 – 2010
Zemetrasenie o sile Magnitudy 6 a viac
Zemetrasenie o sile Magnitudy 6 a viac
Tornáda v USA 1950 – 2011
Tornáda v USA 1950 – 2011
TOPlist

Stránka založená 18.6.2010
[obrazky.4ever.sk] albert einstein, tabula, matematicke rovnice 151961.jpg

Dr. Josef Kajfosz

(Výňatek z knihy „Nevěřícím přátelům", str. 28 - 31. Dr. Josef Kajfosz je jaderný fyzik.)

A nyní k otázce vývoje. Je to vlastně problém uspořádání. Čím vyšší forma existence, tím vyšší je její stupeň uspořádání. Některým připadá snadnější přijmout prvotnost hmoty a druhotnost vědomí než naopak, protože hmota představuje bezpochyby nižší stupeň uspořádání. Dovedou si snadněji představit vznik jednoduššího než vznik složitějšího. Zápasí pak ovšem s problémem, jak se z jednoduchého vyvinulo složité. Vede to ke koncepci evoluce, spočívající v tom, že se během doby pozvolna zvyšoval stupeň uspořádání, objevovaly se stále složitější formy hmoty, až nakonec se tímto způsobem vyvinulo i vědomí. Naproti tomu koncepce stvoření spočívá v tom, že uspořádání hmoty je následkem vnějšího zásahu rozumné bytosti.

Srovnejme krátce tyto dvě koncepce. Jde vlastně o srovnání účinnosti dvou způsobů zvyšování uspořádání hmoty: náhodou a cílevědomým jednáním. Za tím účelem proveďme v myšlenkách tento experiment: Mějme krabici a v ní dvacet kostek od hry „Člověče nezlob se", s tečkami od jedné do šesti na jednotlivých stěnách. Požadujme uspořádání této soustavy kostek, totiž stav, kdy všechny kostky jsou otočeny šestkou nahoru, jakožto příklad nějakého uspořádání, jež se vyskytuje v přírodě. Pokusme se dosáhnout tohoto cíle nejprve pomocí náhody. Zatřeseme krabicí, čímž umožníme náhodné přeskupení poloh, a pak zjistíme, bylo-li dosaženo cíle, tj. zda jsou všechny kostky otočeny šestkami vzhůru. Není-li tomu tak, proces opakujeme. Ať jedna taková operace trvá pět vteřin. Za jak dlouho můžeme očekávat požadovaný stav?

Matematik snadno spočítá, že k tomu dojde průměrně jednou za šest na dvacátou operací, čili průměrně jednou za 580 milionů let. Nyní budeme tentýž cíl realizovat cílevědomým jednáním rozumné bytosti. Přivolám-li ke krabici svoji čtyřletou vnučku a požádám-li ji, aby dala všechny kostky šestkou nahoru, udělá to za minutu, maximálně za dvě. Zásah intelektu tedy zkrátil dobu nutnou k docílení tohoto uspořádání asi sto bilionkrát, čili zhruba na jednu stobiliontinu. Kdybychom počet kostech v krabici zvýšili na třicet, vzrostla by doba nutná k náhodnému uspořádání 6 na 10krát, čili více než 60 000 000 krát, kdežto doba nezbytná k uspořádání cílevědomým jednáním pouze jeden a půlkrát.

Někdo snad může namítnout, že pravděpodobnost uspořádání náhodou lze zvýšit použitím velkého množství krabic. Jistě je tomu tak. Kdybychom zaměstnali 580 milionů pracovníků, dali každému z nich krabici s dvaceti kostkami a kdyby jimi pohazovali nepřetržitě předepsaným způsobem, mohl by některý z nich získat uspořádání již v prvním roce.

S třiceti kostkami by tato gigantická továrna dala první výrobek zhruba za 60 milionů let. Uvažme však také, že jsme vlastně v našem experimentu intelekt zcela nevyloučili. Po každé operaci je totiž třeba zjistit stav, a v případě, že došlo k uspořádání, experiment okamžitě přerušit. Jinak totiž hned při dalším hodu docílené uspořádání bezpochyby nenávratně zmizí.

A kdo to má zjišťovat v přírodě? Kdo má náhodně získaná částečná uspořádání kontrolovat a udržovat ve stabilitě, a tím umožňovat další stupně evoluce? Rozhodně se k tomu nehodí náhoda. Svěříme-li uspořádanou soustavu náhodě, získané uspořádání rychle zmizí.

Odpověď stoupenců evoluce bude patrně znít tak, že uspořádání pomáhají udržovat přírodní zákony. Jejich povaha musí být tedy taková, aby různým formám uspořádané hmoty byla zajištěna časová stabilita. Odkud se však vzaly takové zákony? Vyloučíme-li cílevědomé jednání při jejich vzniku, pak zákony musejí být taktéž dílem náhody. Jak však mohou náhodně působící zákony cílevědomě napomáhat růstu uspořádání hmoty, a tím umožňovat a zajišťovat průběh evoluce? Stoupencům evoluce zbývá jen odpověď: „Je to náhoda".

 

 

 

 

Name
Email
Comment
Or visit this link or this one