Nechajte si zasielať novinky priamo do Vašej emailovej schránky. Stačí ak vložíte svoj email a stlačíte "prihlásiť".
1 Jn 3:1 - " Pozrite, akú veľkú lásku nám daroval Otec: voláme sa Božími deťmi a nimi aj sme. Preto nás svet nepozná, že nepoznal jeho."

Email: jnkiraly5@gmail.com
Túžiš poznať Boha bližšie? Hľadáš mladý kolektív ľudí s ktorými by si študoval Písmo Božie a základné témy Biblie, zaujímavosti zo sveta, dôkazy existencie Boha v matematike, fyzike a vede? Pridaj sa k nám a študuj s nami Písmo! Stretávame sa na byte v piatok - nedeľa.
Pre ľudí, ktorí sa chcú zapojiť do evanjelizácie, ale nevedia ako, sme pripravili letáky pre verejnosť, ktoré si môžete stiahnuť a vytlačiť, prípadne šíriť ďalej.
Vyhľadajte si na tejto stránke frázu či slovo, ktoré neviete nájsť.
Vzhľadom k veľkému záujmu návštevníkov a obšírnemu obsahu témat tu nenájdete Apologetiku, Videá, Prednášky, Dokumentárne filmy a iné. Oveľa viac objavte na stránke zmensvojzivot.webgarden.cz.
Navštívte nás!
Objednajte si zdarma a nezáväzne knihu Veľký spor vekov od autorky Ellen Gould Whiteovej. Vyplňte do formulára Vaše kontaktné údaje a my Vám obratom pošleme knihu poštou na Vami uvedenú adresu. Kniha i poštovné sú úplne zadarmo.
Objednajte si zdarma a nezáväzne knihu Veľký spor vekov od autorky Ellen Gould Whiteovej. Vyplňte do formulára Vaše kontaktné údaje a my Vám obratom pošleme knihu poštou na Vami uvedenú adresu. Kniha i poštovné sú úplne zadarmo.
Získajte zadarmo jednu z najrozšírenejších kníh na svete "Veľký spor vekov". Dozviete sa o histórii, súčasnosti a tiež budúcnosti tohto sveta. Viac informácií nájdete TU.

O projekte          Objednať
cross-sunbeam.jpg
Zmena soboty na nedeľu - Sobota v Písme
- V tejto prednáške sa pokusim zhrnúť významné aspekty môjho bádania o zmene dňa odpočinku zo soboty na nedeľu v kresťanstve.
1920x1080_dragons-dragon-fantasy-artwork-hell-HD-Wallpaper.jpg
Bola som v pekle - svedectvo alebo klam? - Pravda o pekle
- Sú tieto zážitky biblické? Čo hovorí Písmo o pekle a večnom treste?
Img175228_Radiolarie_11.jpg
Evolúcia vs stvorenie - Datovanie a pôvod života
- Nič nevieme; my nevieme, ako vznikla prvá molekula, my nevieme nič o tom, ako vznikli prvé proteíny a vôbec, ako vznikla prvá bunka. Všetky zákonitosti, ktoré poznáme z chémie a molekulárnej biológie, vlastne hovoria proti teórii evolúcie.
6a00d83451d95b69e20133f57a49e9970b-pi.jpg
Mária, matka Ježišova a Biblia - Uctievať alebo neuctievať Máriu?
- Mária bola veľmi požehnanou a vzácnou ženou. Čo nám o nej hovorí Písmo v porovnaní s dnešným učením o nej?

Deje sa vo svete niečo zvláštne? Schyľuje sa k niečomu?

Áno, určite ! (641 | 80%)
Áno ! (70 | 9%)
Asi áno ... (33 | 4%)
Nie ! (19 | 2%)
Určite nie ! (15 | 2%)

Má väčší význam tradícia alebo Božie slovo?

Tradícia (20 | 3%)
Božie slovo (693 | 90%)
Neviem (19 | 2%)

Čo Vám v živote najviac chýba?

Viera (161 | 23%)
Odhodlanie (103 | 15%)
Sila (68 | 10%)
Nádej (15 | 2%)
Múdrosť (89 | 13%)
Láska (180 | 26%)
Zmysel života (48 | 7%)
Iné (25 | 4%)

Má Váš život väčší zmysel ak veríte v evolúciu alebo stvorenie?

Ak verím v stvorenie (649 | 84%)
V oboje (33 | 4%)
Ak verím v evolúciu (92 | 12%)

Aké náboženstvo vyznávate?

Ateizmus (156 | 13%)
Univerzalizmus (4 | 0%)
Špiritizmus (7 | 1%)
Šintoizmus (4 | 0%)
Sikhizmus (3 | 0%)
Scientológia (10 | 1%)
Rastafarianizmus (7 | 1%)
Novopohanstvo (26 | 2%)
Kresťanstvo (933 | 79%)
Judaizmus (9 | 1%)
Islam (13 | 1%)
Hinduizmus (4 | 0%)
Budhizmus (10 | 1%)
Zoroastrianizmus (2 | 0%)

Zažili ste v živote niečo, čo je za hranicou vášho chápania?

Ano (591 | 90%)
Nie (63 | 10%)

Existujú iné mimozemské civilizácie?

Áno (296 | 42%)
Asi áno (24 | 3%)
Možno (94 | 13%)
Asi nie (40 | 6%)
Nie (251 | 36%)

Do akej vekovej kategórie spadáte?

do 15 rokov (43 | 6%)
16 - 25 rokov (188 | 28%)
26 - 35 rokov (106 | 16%)
36 - 45 rokov (123 | 19%)
46 - 55 rokov (101 | 15%)
56 - 65 rokov (72 | 11%)
66 a viac rokov (33 | 5%)
Luk 21:28
Keď sa toto začne diať, vzpriam­te sa a po­z­dvih­nite hlavy, pre­tože sa pri­bližuje vaše vy­kúpenie.
Počet klimatických katastrof 1980 – 2011
Počet klimatických katastrof 1980 – 2011
Priemerná globálna teplota 1860 – 2000
Priemerná globálna teplota 1860 – 2000
Počet distribuovaných Biblií 2009 – 2011
Počet distribuovaných Biblií 2009 – 2011
1900 - 2010

1900 - 2010

Prírodné katastrofy
Obsah CO2 2007 – 2010
Obsah CO2 2007 – 2010
Teplota 1850 – 2010
Teplota 1850 – 2010
Zemetrasenie o sile Magnitudy 6 a viac
Zemetrasenie o sile Magnitudy 6 a viac
Tornáda v USA 1950 – 2011
Tornáda v USA 1950 – 2011
TOPlist

Stránka založená 18.6.2010
Calculation-Formulae.jpg

Podíl a význam informace v teorii i v praxi je značný. Avšak kolem samotného pojmu „informace“ vládne velký zmatek. Proto nejprve uvedu definice – se svým zvýrazněním – a teprve pak nějaké aplikace.

Podle [1]: „Fyzikální definice: Informace je schopnost organizovat, nebo v organizovaném stavu udržovat. Informace obecně je proces vnímání a poznávání vlastností a uspořádání objektů kolem nás.“

Norbert Wiener (podle [2]): „Informace je název pro obsah toho, co se vymění s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním.“

[2] také cituje ČSN 36 9001: „Informace je význam přisouzený datům, která jsou vyjádřením skutečností, schopných přenosu či zpracování.“. Tato norma je už neplatná, nahrazuje ji (369001) ČSN ISO/IEC 2382-1, ale proti uvedené definici snad nelze nic namítat.


Tyto definice a zvlášť tučně zvýrazněná slova v nich jasně mluví přinejmenším o živém organismu. Pokud doplníme schopnost ohodnocení i sloučení jednotlivých definic, pak budeme uvažovat pouze o schopnostech lidí jakožto inteligentních bytostí. „Informaci“ tedy nadále chápejme s takovým vymezením a s následujícími upřesněními. Dále čerpám z [2].


Základní jednotka informace se jmenuje „bit“. Tento název vznikl jako zkratka anglického termínu „binary digit“ = dvojková číslice. V angličtině slovo „bit“ také znamená „kousek“ nebo „troška“. Jeden bit je opravdu jenom troška informace, proto požíváme jeho násobky, které vznikají přidáním běžných předpon „kilo“, „mega“, atd. Tak vznikne „kilobit“, „megabit“, atd.

Informace se přenáší pomocí signálu. To je veličina, která se v čase mění. Kdyby se časově neměnila, čili zůstávala stále stejná, nepřenášela by ani jediný bit. Indiánské kouřové signály v moderních zařízeních nahrazují signály elektrického proudu. Signály dělíme na spojité a diskrétní. Spojité signály se mění plynule, kdežto diskrétní signály mohou nabývat jen určitých hodnot. Diskrétní signály vyjádřitelné číslem se nazývají číslicové neboli digitální. Zvláštním případem digitálních signálů, ovšem v moderní technice používaným, jsou signály dvojkové čili binární.

Smysluplně seřazené bity tvoří zprávu. Jinak řečeno, zpráva je posloupnost znaků, použitá k přenosu informace. K vyjádření informace nebo zprávy užijeme nějaký soubor znaků neboli kód. Zprávu můžeme zakódovat, tj. převést z přirozeného souboru znaků do jiného a později ji můžeme dekódovat. Kód, používající jen písmen abecedy je abecední, kód používající číslice se jmenuje číslicový. Nejvýznamnějším číslicovým kódem je kód dvojkový (binární). Používá dvou číslic, 0 a 1. Nejstarším, ale velmi známým umělým kódem je Morseova abeceda, soustava teček a čárek. Prvním převodem vůbec je převod myšlenek do vět pomocí abecedy. Dá se tedy tvrdit, že vyslovená nebo zapsaná věta je vlastně zakódovaná myšlenka.

Přenášenou zprávu může rušit nebo znehodnotit šum (popřípadě u zvuku hluk). Pro zmenšení vlivu šumu můžeme zprávu opakovat nebo posílat dvěma různými způsoby. Použijeme tedy větší množství dat, než je nezbytně nutné, čili použijeme nadbytečnost. Z důvodu „ztrát“ zprávu zesilujeme (nějakým zesilovačem). Míru zesílení, zisk, vyjadřujeme v jednotkách zvaných decibel (dB). Původní jednotka, bel, se ukázala jako nevhodná a proto se používá desetina belu, decibel. Tato jednotka je bezrozměrná, vyjadřuje poměr dvou velikostí, přesněji logaritmus poměru výkonů. Zisk 10 dB odpovídá 10x zesílení, 20 dB odpovídá 100x zesílení, 30 dB 1000x zesílení, atd.

Při přenosu zpráv chceme mít kontrolu o jeho správnosti. Proto používáme zpětnou vazbu, kdy část výstupního signálu vedeme zpět na vstup. Zde můžeme porovnávat a při chybě zprávu opravovat. Jestliže se o výsledcích (výstupech) nepřesvědčujeme, informace nebo zpráva se nakonec znehodnotí. S tím máme zkušenost z dětské hry „Na tichou poštu“.

Dalším důležitým činitelem v přenosu zpráv je slučitelnost čili kompatibilita. Zdroj a příjemce (nebo přijímač) informace musejí používat téhož kódu. Větě napsané česky, nebude rozumět prostý Číňan a naopak. Přístroj pro stejnosměrný proud nelze použít v naší běžné síti, protože ta používá proud střídavý. Jestliže chceme nějak propojit neslučitelné soustavy, musíme použít překladač nebo převaděč.

Data jsou nějaké vyjádření skutečnosti pomocí znaků (číslic, písmen, teček a čárek, obrázků). Data uchováváme v nosičích dat (discích, fleškách, pamětech, knihách, atd.). K jejich přenosu používáme kanál. Může to být vodič (drát) nebo potrubí, nebo dokonce vzduch. Uzavřený kanál se nazývá okruh. Při dálkovém přenosu rozhlasových a televizních zpráv používáme frekvenční kanál, určitý rozsah frekvencí (kmitočtů). Místo frekvence v hertzích (Hz) můžeme vyjádřit vlnovou délku v metrech, přičemž frekvence je nepřímo úměrná vlnové délce a naopak. Konstantou úměrnosti je rychlost světla (přibližně 300 000 km/s). Takže frekvenci 1 MHz (megahertz) přibližně odpovídá vlnová délka 300 m, jednomu GHz (gigahertzi) = 1000 MHz pak asi 30 cm.


Jak jsem naznačil výše, k přenosu (a ovšem uchování) informací nebo zpráv můžeme použít číslice. Kromě dvojkové soustavy (se dvěma číslicemi 0 a 1) existuje soustava osmičková (s osmi číslicemi 0, 1, 2, 3, 4, 5, 6 a 7) a šestnáctková (0, 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, A, B, C, D, E a F). Desítková soustava, ve které běžně počítáme, je pro technické účely nevhodná. Nejvhodnější je soustava dvojková, kdy číslici 0 odpovídá stav „vypnuto“ a číslici 1 stav „zapnuto“. Můžeme tedy zkonstruovat jednoduchou součástku se dvěma stavy, kterou je v nejjednodušším případě vypínač. Tomuto zařízení vyhovuje právě jeden bit.

V informační technice, stručně v informatice, se kromě bitů vyskytují bajty. Bajt (původně „byte“) je skupina osmi nebo šestnácti či dvaatřiceti popř. čtyřiašedesáti bitů. Do jednoho osmibitového bajtu lze uložit 256 (2^8) rozhodnutí mezi nulou a jedničkou, čili pomocí osmi bitů lze rozeznat až 256 různých znaků. Do těchto znaků bývají kromě písmen (latinky, řeckých aj.) a číslic zahrnuty matematické znaky (např. +, <), speciální znaky (@, #, $, atd.), mezera a grafické znaky (např.☺, ♥).

Také u bajtů používáme předpon kilo, mega, tera. Bity se píšou malým písmenem, bajty velkým. Takže 1 Tb je jeden terabit, 1 GB je jeden gigabajt, apod. Poněvadž se pohybujeme ve dvojkové soustavě, neznamená „kilo“ 10^3 = 1000, ale 2^10 = 1024, atd. Tento rozdíl se však v technice, používající počítače („výpočetní technice“) zanedbává.

Možností zakódování, tj. přiřazení nějakého znaku určitému bajtu (kombinaci bitů), může být celkem libovolný počet. Toto přiřazení ovšem musí být jednoznačné, slučitelné (kompatibilní) pro zdroj i přijímač, tedy i pro tvůrce určitého kódu a jeho příjemce.


Podle [3]: „Forma kódování znaků popisuje převod kódů z kódované znakové sady na sadu celočíselných hodnot kódu pro ukládání v systému reprezentujícím čísla v binární formě za použití omezeného počtu bitů. …Nejjednodušší je zvolit takovou formu kódování (CEF), kde každému bodu kódu odpovídá jedna hodnota kódu. To je však neúsporné – např. pro kódování latinky stačí 1 byte …, zatímco Unicode vyžaduje minimálně 21 bitů (prakticky 3 byty). Proto byla definována kódování UTF-8 (po bytech) resp. UTF-16 (po slovech), která kódují znak do sekvence bytů resp. slov (dvoubytů).“ Poznamenávám, že se zde používá původní tvar „byte“ a ne počeštělý „bajt“. Slovo „byty“ musíme tedy číst „bajty“, neznamená soubory místností k bydlení.

Je zřejmé, že náhodná kombinace bitů (osmi, šestnácti, třiceti dvou, šedesáti čtyř) bude mít pokaždé jiný význam nebo dokonce žádný. Některé kombinace totiž v zavedených formách kódování zůstávají prázdné, bez jakéhokoliv významu.

Jestliže všechny výše uvedené definice a poznámky shrneme, můžeme konstatovat, že při informování jde o velmi důmyslný systém. Tento systém nevznikl nějakými náhodami, nýbrž inteligentním přemýšlením a inteligentní aplikací. Bez přesně předem vymyšleného řádu by nešla uskutečnit ani jedna aplikace.


Teď budu čerpat ze [4] Zde autor cituje Dr. Wernera Gitta, který pod pojmem informace (kvůli odlišení pojmenované „univerzální informace“) rozumí „symbolicky zakódovanou, abstraktně reprezentovanou zprávu, přepravující předpokládané činnosti a zamýšlené účely.“ Takováto informace je nehmotné podstaty, což znamená, že nemůže být vytvořena hmotou/energií. Nemůže vzniknout náhodnými procesy, musí být vytvořena inteligentním odesílatelem.

Pro stroje (např. počítače) a zařízení (dopravní, telekomunikační, apod.) je platnost všeho výše uvedeného přijímána obecně. Celý systém, týkající se informace, se ovšem uplatňuje také v živých organismech. Ani tam, i kdyby šlo o systémy stejně složité jako stroje a zařízení, nemůže informace vzniknout z nějaké formy hmoty/energie nějakou náhodnou kombinací, která je „řízena“ nějakým přirozeným výběrem.

Informace je v živých organizmech kódována posloupností čtyř bází (nazývaných písmena): adeninu, guaninu, cytosinu a thyminu. Tato čtyři chemická písmena (AGCT) tvoří triplety čili kodóny, kterých je 4^3=64. Ty kódují posloupnost aminokyselin v proteinech. Poslední výzkumy však ukazují, že jazykových úrovní je v genomu víc a tvoří víceúrovňový informační systém buňky [5]. Informace v buňkách živých organizmů tvoří vlastně projekt, program, sdělení či manuál ke stavbě (syntéze) všech orgánů a organizmů.

Z povahy informace je zřejmé, že bez inteligentního programátora by tento systém nebyl možný, nemohl by existovat. A to ze zcela jednoduchého důvodu: seřazení kodonů (tripletů) do životaschopných informačních sekvencí v DNA je nezávislé na hmotě! Na jejích chemických či fyzikálních vlastnostech, na čase, energii, pravděpodobnosti, shodě okolností či přírodním výběru. A přesto, světe div se, právě díky nehmotné informaci, zcela nezávislé na zákonitostech hmoty, tu všichni jsme, tedy celá hmotná příroda i člověk. Nehmotnou informací je totiž kódována posloupnost hmotných aminokyselin pro funkční proteiny v organelách, membránách, buňkách a tkáních, tvořících orgány, jako jsou např. oko, křídlo, končetina, kůže, kardiovaskulární systém, nervový systém, kostra nebo tělo člověka. Můžeme tedy bez nadsázky říct: život rovná se informace (logos). Tato informace je nezávislá na svém nosiči, takže ji z něho nelze kauzálně odvodit (nosič může návod ke stavbě organizmu nést i nenést, může také nést naprosto nefunkční nesmysl, poškozenou informaci, nebo může být zcela prázdný, bez informace).

Je tedy vědecky zřejmé, k nelibosti všech ateistů, materialistů a evolucionistů, že u informace jde o naprosto svobodnou duchovní volbu, jak seřadit chemická písmena v buňkách – podobně jako je tomu v lidských sděleních. Protože však všude kolem nás, ve všech živých organizmech v celé přírodě, jsou miliardy zapsaných a smysl nesoucích informací, dokonce pro situace, do kterých se mnohé živé organizmy ještě ani nedostaly a třeba nikdy ani nedostanou (různé stresové situace, obrana proti chorobám, neobvyklá nastavení parametrů v jejich okolí či pro znaky, které dosud nebyly exprimovány, to vše a ještě mnohem více je už předem v genech zakódováno), je nutné se ptát: kde se tyto informace vzaly, když nemohly vzniknout evolučně, selekcí, kauzálně z hmoty, protože tu jsou o hodně dřív než je organizmus mohl využít?! Jak to, že vůbec existují, skryté a často nepoužité, uvnitř buněk? Proto jeden vědec řekl přibližně takto tvrdá slova: „Ještě krátce po roce 1953, kdy byla Watsonem a Crickem objevena dvoušrobovice DNA, měli evolucionisté a darwinisté poslední šanci sbalit se a se ctí rychle zmizet z vědecké komunity; jelikož to však neudělali a dodnes zamořují vědecké bádání svými zmatenými hypotézami, činí tak jen za cenu velké intelektuální nepoctivosti!“ (Předchozí tři odstavce vložil PK)

Jde o to, že problém některých lidí spočívá v uznání existence vysoce inteligentního činitele, který informaci do „přírody“ vkládá záměrně, za účelem až budoucí existence živého organismu, a dokonce za účelem až budoucí existence inteligentního tvora - člověka.


[1] http://cs.wikipedia.org/wiki/Informace
[2] Havlíček, M., ing., Elektronika v národním hospodářství, SNTL 1985
[3] http://cs.wikipedia.org/wiki/Znaková _sada
[4] http://creation.com/images/pdfs/tj/j26_3/j26_3_101-106.pdf
[5] http://www.evolutionnews.org/2013/12/genome_composes080111.html
 

Poznámka Pavla Kábrta - toto video mluví za všechno:
http://www.youtube.com/watch?v=U1G_QrlhjDA












 

Name
Email
Comment
Or visit this link or this one