Nechajte si zasielať novinky priamo do Vašej emailovej schránky. Stačí ak vložíte svoj email a stlačíte "prihlásiť".
1 Jn 3:1 - " Pozrite, akú veľkú lásku nám daroval Otec: voláme sa Božími deťmi a nimi aj sme. Preto nás svet nepozná, že nepoznal jeho."

Email: jnkiraly5@gmail.com
Túžiš poznať Boha bližšie? Hľadáš mladý kolektív ľudí s ktorými by si študoval Písmo Božie a základné témy Biblie, zaujímavosti zo sveta, dôkazy existencie Boha v matematike, fyzike a vede? Pridaj sa k nám a študuj s nami Písmo! Stretávame sa na byte v piatok - nedeľa.
Pre ľudí, ktorí sa chcú zapojiť do evanjelizácie, ale nevedia ako, sme pripravili letáky pre verejnosť, ktoré si môžete stiahnuť a vytlačiť, prípadne šíriť ďalej.
Vyhľadajte si na tejto stránke frázu či slovo, ktoré neviete nájsť.
Vzhľadom k veľkému záujmu návštevníkov a obšírnemu obsahu témat tu nenájdete Apologetiku, Videá, Prednášky, Dokumentárne filmy a iné. Oveľa viac objavte na stránke zmensvojzivot.webgarden.cz.
Navštívte nás!
Objednajte si zdarma a nezáväzne knihu Veľký spor vekov od autorky Ellen Gould Whiteovej. Vyplňte do formulára Vaše kontaktné údaje a my Vám obratom pošleme knihu poštou na Vami uvedenú adresu. Kniha i poštovné sú úplne zadarmo.
Objednajte si zdarma a nezáväzne knihu Veľký spor vekov od autorky Ellen Gould Whiteovej. Vyplňte do formulára Vaše kontaktné údaje a my Vám obratom pošleme knihu poštou na Vami uvedenú adresu. Kniha i poštovné sú úplne zadarmo.
Získajte zadarmo jednu z najrozšírenejších kníh na svete "Veľký spor vekov". Dozviete sa o histórii, súčasnosti a tiež budúcnosti tohto sveta. Viac informácií nájdete TU.

O projekte          Objednať
cross-sunbeam.jpg
Zmena soboty na nedeľu - Sobota v Písme
- V tejto prednáške sa pokusim zhrnúť významné aspekty môjho bádania o zmene dňa odpočinku zo soboty na nedeľu v kresťanstve.
1920x1080_dragons-dragon-fantasy-artwork-hell-HD-Wallpaper.jpg
Bola som v pekle - svedectvo alebo klam? - Pravda o pekle
- Sú tieto zážitky biblické? Čo hovorí Písmo o pekle a večnom treste?
Img175228_Radiolarie_11.jpg
Evolúcia vs stvorenie - Datovanie a pôvod života
- Nič nevieme; my nevieme, ako vznikla prvá molekula, my nevieme nič o tom, ako vznikli prvé proteíny a vôbec, ako vznikla prvá bunka. Všetky zákonitosti, ktoré poznáme z chémie a molekulárnej biológie, vlastne hovoria proti teórii evolúcie.
6a00d83451d95b69e20133f57a49e9970b-pi.jpg
Mária, matka Ježišova a Biblia - Uctievať alebo neuctievať Máriu?
- Mária bola veľmi požehnanou a vzácnou ženou. Čo nám o nej hovorí Písmo v porovnaní s dnešným učením o nej?

Deje sa vo svete niečo zvláštne? Schyľuje sa k niečomu?

Áno, určite ! (641 | 80%)
Áno ! (70 | 9%)
Asi áno ... (33 | 4%)
Nie ! (19 | 2%)
Určite nie ! (15 | 2%)

Má väčší význam tradícia alebo Božie slovo?

Tradícia (20 | 3%)
Božie slovo (693 | 90%)
Neviem (19 | 2%)

Čo Vám v živote najviac chýba?

Viera (161 | 23%)
Odhodlanie (103 | 15%)
Sila (68 | 10%)
Nádej (15 | 2%)
Múdrosť (89 | 13%)
Láska (180 | 26%)
Zmysel života (48 | 7%)
Iné (25 | 4%)

Má Váš život väčší zmysel ak veríte v evolúciu alebo stvorenie?

Ak verím v stvorenie (649 | 84%)
V oboje (33 | 4%)
Ak verím v evolúciu (92 | 12%)

Aké náboženstvo vyznávate?

Ateizmus (156 | 13%)
Univerzalizmus (4 | 0%)
Špiritizmus (7 | 1%)
Šintoizmus (4 | 0%)
Sikhizmus (3 | 0%)
Scientológia (10 | 1%)
Rastafarianizmus (7 | 1%)
Novopohanstvo (26 | 2%)
Kresťanstvo (933 | 79%)
Judaizmus (9 | 1%)
Islam (13 | 1%)
Hinduizmus (4 | 0%)
Budhizmus (10 | 1%)
Zoroastrianizmus (2 | 0%)

Zažili ste v živote niečo, čo je za hranicou vášho chápania?

Ano (591 | 90%)
Nie (63 | 10%)

Existujú iné mimozemské civilizácie?

Áno (296 | 42%)
Asi áno (24 | 3%)
Možno (94 | 13%)
Asi nie (40 | 6%)
Nie (251 | 36%)

Do akej vekovej kategórie spadáte?

do 15 rokov (43 | 6%)
16 - 25 rokov (188 | 28%)
26 - 35 rokov (106 | 16%)
36 - 45 rokov (123 | 19%)
46 - 55 rokov (101 | 15%)
56 - 65 rokov (72 | 11%)
66 a viac rokov (33 | 5%)
Luk 21:28
Keď sa toto začne diať, vzpriam­te sa a po­z­dvih­nite hlavy, pre­tože sa pri­bližuje vaše vy­kúpenie.
Počet klimatických katastrof 1980 – 2011
Počet klimatických katastrof 1980 – 2011
Priemerná globálna teplota 1860 – 2000
Priemerná globálna teplota 1860 – 2000
Počet distribuovaných Biblií 2009 – 2011
Počet distribuovaných Biblií 2009 – 2011
1900 - 2010

1900 - 2010

Prírodné katastrofy
Obsah CO2 2007 – 2010
Obsah CO2 2007 – 2010
Teplota 1850 – 2010
Teplota 1850 – 2010
Zemetrasenie o sile Magnitudy 6 a viac
Zemetrasenie o sile Magnitudy 6 a viac
Tornáda v USA 1950 – 2011
Tornáda v USA 1950 – 2011
TOPlist

Stránka založená 18.6.2010
2255003.jpg

Žádná vědecká metoda nemůže přinést důkazy o stáří vesmíru či Země. Při všech výpočtech takového stáří se totiž musí vycházet z určitých představ o minulosti: o okamžiku, kdy se „hodiny" odměřující zmíněné stáří rozběhly, o rychlosti jejich chodu, i o tom, že chod hodin nikdy nic nenarušilo.

A neexistují žádné nezávislé přírodní hodiny, které by pomohly při ověřování uvedených představ. Kupříkladu z množství impaktů na Měsíci lze za předpokladu, že se tvořily stejnou rychlostí, kterou pozorujeme nyní, dovodit, že Měsíc je dost starý. Abychom však mohli takový závěr učinit, musíme předpokládat, že tempo tvorby impaktních kráterů bylo vždy takové, jaké je dnes. Máme však dost důvodů pro tvrzení, že v minulosti se impaktní krátery tvořily mnohem rychleji, takže z jejich současného množství vůbec nelze usuzovat na to, že Měsíc je starý.

Při výpočtech stáří se vychází z toho, že tempo změn procesů bylo v minulosti stejné jako to, které pozorujeme dnes - což nazýváme zásadou uniformitarianizmu. A neodpovídá-li vypočtené stáří hodnotě, kterou očekával badatel či badatelka, usoudí tito lidé prostě, že použité výchozí předpoklady se na ten který konkrétní případ nehodí, a příslušně je upraví. Pakliže naopak výsledek výpočtů přinese stáří přijatelné, pak je badatel uzná.

Příklady nízkých stáří, které v dalším výkladu uvádíme, se opírají rovněž o zásadu uniformitarianizmu. Zastánci vysokého stáří ovšem zavrhnou všechny důkazy pro mladou Zemi s poukazem na to, že v námi níže zmíněných případech uniformitarianistické předpoklady o minulosti neplatí. Jinými slovy, různost stáří vlastně není záležitostí vědeckých pozorování, nýbrž sporem o naše představy o minulosti, kterou pozorovat nelze.

My rovněž nemůžeme přinést důkazy pro představy, na kterých jsou založeny argumenty, které zde uvádíme. Vcelku však široké spektrum různých jevů svědčících o mnohem nižším stáří, než jaké se obvykle uvádí, představuje opravdu silný argument proti zmíněným zažitým konceptům (asi 14 miliard let jako stáří vesmíru a 4.5 miliardy let jako stáří sluneční soustavy).

Řada našich argumentů neústí sice do konkrétního odhadu stáří, ale přesto zásadním způsobem zpochybňuje představy o pomalém a postupném vývoji, o které se opírají všechny datovací metody ústící do stanovení vysokého stáří. Boří tak zažité mýty o dlouhých věcích vývoje vesmíru i Země.

Kreacionističtí vědci objevili mnohé ze známek nízkého věku při zkoumání věcí, o kterých se mělo za to, že „dokazují" věk vysoký. Z toho plyne poučení: začnou-li skeptici zpochybňovat nějaký biblický časový údaj, netrapte se tím. Jejich údajný „důkaz" se totiž patrně záhy obrátí proti nim a vyklube se z něj argument pro mladé Stvoření. Na druhou stranu může naopak další bádání zpochybnit některé z argumentů pro nízké stáří, které zde uvádíme. Taková je prostě povaha historické vědy; minulé události nelze totiž podrobit pokusům (1).

Pozorování jsou základem vědecké práce a jediným spolehlivým prostředkem pro stanovení stáří čehokoli je zpráva spolehlivého svědka, který události pozoroval. Bible tvrdí, že zprostředkovává sdělení toho Jediného, který byl svědkem událostí Stvoření: samotného Stvořitele. Bible je tedy ze své podstaty jedinou spolehlivou cestou, jak zjistit stáří stvoření (2).

Nakonec totiž stejně dojde k rehabilitaci Bible, a ti, kdo popírají její svědectví, budou zmateni. Totéž nám říká už i ona sama: Bůh bude soudit ty, kdo odmítají uznat Jeho vládu nad světem. V Bibli najdeme však i příslib Boží ochoty odpustit nám naši rebelii. Umožnil to příchod Ježíše Krista na svět (Ježíš se bezprostředně účastnil i počátečního procesu stvoření - Jan 1: 1-3) (viz zde).


Zde uvádím 18 důkazů pro mladou Zemi i vesmír z různých vědních oborů. Existuje však 101 důkazů (doslova!).

1. Lazarovské bakterie - bakterie, které obživly po pobytu v solných vrostlicích starých údajně 250 milionů let, což svědčí o tom, že tato sůl je mnohem mladší (3).

2. Degenerace lidského genomu vinou četných nepatrných zhoubných mutací vznikajících v každé lidské generaci svědčí o tom, že člověk vznikl před několika tisíci lety (4).

3. Dinosauří krvinky, krevní cévy a proteiny nesvědčí o vysokém stáří těchto fosilií, nýbrž o tom, že jsou podle převládajících interpretací mladé (5).

4. Silné, kompaktně zvlněné vrstvy hornin, bez známek dalšího tavení či lámání. Takový stav vylučuje trvání těchto útvarů po stovky milionů let a svědčí o jejich mimořádně rychlém vzniku během biblické Potopy (6).

5. Polystrátní fosilie - například zlomené kmeny stromů ve svislé poloze v uhelných slojích severní i jižní polokoule procházející mnoha vrstvami svědčí o rychlém pohřbení a nahromadění organického materiálu, ze kterého vzniklo uhlí; opět tento stav vylučuje stáří mnoha milionů let (7).

6. Mezery mezi plochami - tam, kde jedna horninová vrstva sedí na jiné, ale mezi nimi chybí miliony let. Styčná plocha mezi nimi přitom nevykazuje žádnou erozi. Např. redwallský vápenec/tapeatský pískovec ve Velkém kaňonu (mezera více než 100 milionů let) /8/.

7. Množství soli v nejstarším jezeře světa /Eyre v Již. Australii/ je v rozporu s jeho údajným stářím a svědčí o tom, že vzniklo po Noemově Potopě (9).

8. Eroze Niagarských vodopádů a podobných míst svědčí o tom, že existují jen pár tisíc let od Potopy (10).

9. Naměřené tempo růstu stalaktitů a stalagmitů ve vápencových jeskyních svědčí o tom, že jsou staré pouhých několik tisíc let (11).

10. Uhlík-14 ve veškerém uhlí svědčí o tom, že zmíněné uhlí je staré pouhých několik tisíc let (12).

11. Množství hélia, produktu rozpadu radioaktivních prvků, obsaženého v zirkonech v žule svědčí o tom, že jsou staré 6,000±2000 let, nikoli údajných několik miliard let (13).

12. Množství olova v zirkonech z hlubinných vrtných jader je podobné ve srovnání s těmi mělkými. V těch hlubinných by však mělo být olova méně vzhledem k vyšším teplotám majícím za následek vyšší difuzní rychlosti po údajné dlouhé věky. Pokud však je stáří jen v tisících letech, je tím podobnost v množství olova vysvětlena (14).

13. Důkazy o probíhající sopečné činnosti na Měsíci vyvracejí domněnky o jeho vysokém stáří - byl by měl dávno vychladnout, kdyby byl starý několik miliard let (15).

14. Přítomnost magnetických polí na Uranu a Neptunu, která by podle evolučních údajů o vysokém stáří zmíněných planet měla být „mrtvá". Za předpokladu stáří sluneční soustavy pouhých několik tisíc let předpověděl fyzik Russell Humphreys přesně intenzitu magnetických polí na Uranu a Neptunu (16).

15. Metan na Titanu, největším měsíci Saturnu - byl by měl všechen zmizet za pouhých 10 000 let vinou rozkladu na etan vlivem ultrafialového záření. A ani velké množství etanu zde nenalézáme (17).

16. Rychlé hvězdy svědčí o tom, že je vesmír mladý. Například mnoho hvězd v trpasličích galaxiích v Místní skupině galaxií se od sebe vzdalují rychlostí 10-12 km/s. Takovými rychlostmi by se tyto hvězdy měly rozptýlit za 100 milionů let, což je ve srovnání s údajným stářím vesmíru 14 miliard let krátká doba (18).

17. Stáří některých spirálních galaxií, které činí mnohem méně než 200 milionů let, neodpovídá jejich údajnému mnohamiliardovému stáří. Objev „mladých" spirálních galaxií tak opět ukazuje problematičnost evolucionistického datování (19).

18. Existence krátkoperiodických komet (obíhajících Slunce jednou za méně než 200 let)
svědčí o stáří sluneční soustavy menším než 10 000 let (20).



Rekapitulace:

Dějství první
Maruška Schweitzerová našla před několika lety v dinosauří kosti T. rex měkké tkáně a různé biologické molekuly, které už tam dávno!! neměly být, kdyby ta kost byla tak stará, jak prolhaní evolucionisté tvrdí, tedy desítky miliónů let. (vedle toho další vědci našli různé měkké části v řadě dalších dinosauřích i nedinosauřích „evolučně starých" fosiliích, např. kostní dřeň a jiné) Ono se totiž dobře ví, jaká je rychlost rozpadu jednotlivých organických molekul, obecně je to jen několik málo tisíc let, o miliónech let si mohou nechat evolucionisté zdát jen ve svých nejdivočejších darwinistických snech a pivních fantazmagoriích. Jako tedy obvykle, evoluční hypotéza se dostala do sporu s fakty a ověřenou realitou - to je opakující se jev už po 150 let (jen vzpomeňme třeba na evoluční nenávist vůči Mendelovým zákonům nebo vůči Pasteurově zákonu biogeneze).

Dějství druhé
Jak se dalo čekat, netrvalo dlouho, a naše evolucionistická holka měla velké problémy, i se svým vlastním šéfem, protože její zjištění nabouralo zamilovanou evoluční teorii, tu milenku všech evolučních prolhanců. Ona je ale přesvědčená evolucionistka, tím to je ovšem všechno kurióznější: že má problémy kreacionista, který něco jasného tvrdí proti evoluci, to už jsme si zvykli, ale přesvědčená evolucionistka? Ano, i evolucionista má problémy (to se nestalo poprvé), drží-li se pravdy, která bourá zamilovanou Darwinovu fantazii. Ať radši mlčí a dělá mrtvého brouka, radí evoluční komunita.

Dějství třetí
Horda evolučních zuřivých psů (rozuměj tím evoluční vědce hluboce milující exaktní vědeckou pravdu) se na Marušku vrhla a tvrdili, že se o žádné měkké struktury nejedná, že je to jen biofilm, pozůstatek bakterií, že vše je nesmysl (protože přece tak dlouho by se to zachovat nemohlo, jak dobře víme - he!) a Maruška Schweitzerová je prostě jen mizerná laborantka, která odvedla mizernou práci a udělala mizerné závěry a kreacionistům dává zbytečně klacek do ruky. Vyřízeno, jedeme dál, ať žije velký Darwin a jeho velká teorie.

Dějství čtvrté
Ale Maruška, holka naše evoluční, se nedala a řekla si: tak to tedy ne, holenkové. Já, že jsem špatná laborantka?! Tak takhle snadno se mě nezbavíte! Jsem pečlivá a udělám další rozbory, neudělala jsem žádné chyby a nezaměnila původní měkké tkáně za něco, co vzniklo dodatečně. Tak z toho se obvinit nedám, nejsem kreacionistka, a tak mě nemáte právo osočovat. A dala se do toho. No, i mezi evolucionisty se občas najdou slušnější lidé, kterým jde o pravdu a fakta víc jak o kariéru, tipuji tak jeden na tisíc kusů.

Dějství páté
Maruška znovu prověřila dostupné biologické materiály z T. rex, udělala další rozbory a zůstala trvat na svém: jsou to původní měkké tkáně dinosaura a basta, žádný biofilm, odvedla jsem dobrou práci, žádnou chybu jsem neudělala, nic není kontaminované a vy mě nemáte co osočovat.

Dějství šesté
Smečka evolučních zuřivých psů (rozuměj tím evoluční vědce hluboce milující exaktní vědeckou pravdu) se zarazila: aha, asi to bude vše jinak, řekli si, zařadili zpátečku a překabátili se: jasně, jsou to tedy původní tkáně, no a proč ne, a o co jako jde? My s tím nemáme žádné problémy. Prostě jen drobátko (v řádu tisíc) poopravíme názor na to, jak se tyhle materiály mohou uchovat dlouho: ne pár desítek tisíc let, ale pár desítek miliónů let. O co jde, vždyť je to drobnost, ne? Sice je jasně doložený fakt, že za pár tisíc let se tyto struktury rozpadnou na prach, my ale nyní místopřísežně vyhlašujeme nový evoluční vědecký poznatek, že to vydrží klidně i 80 miliónů let i víc. A v čem je problém? To jen zase ti kreacionisté dělají vlny, pro nás je to vyřízená záležitost.



Poučení z krizového vývoje

Poučka číslo 1
Evoluční teorie je neporazitelná a je hluboce pravdivá, vždy bude pravdivá, za všech okolností bude pravdivá, až do konce světa zůstane pravdivá. Vždy ze všech sporů vyjde vítězně, jak jsme opět viděli na kauze měkkých tkání dinosaurů.

Poučka číslo 2
Kdyby vás někdy, drazí kamarádi v evolučním boji, a ty ďáble, prosíme, nedovol to, třeba při pohledu na přírodu, fakta, zkameněliny či laboratorní výzkumy, zastihly pochyby o pravdivosti evoluční teorie, té naší společné milenky a bohyně, ze které svou živnost máme, okamžitě pro svoji záchranu použijte poučku číslo 1.


 

Další podpora pro dinosauří proteiny

 

Mary Higby Schweitzerové, docentce paleontologie na univerzitě státu Severní Karolína, se na kostře náležející tamějšímu Muzeu přírodních věd podařilo získat pravěkou tkáň ze stehenní kosti dinosaura

Výzkumný tým ze Státní univerzity v Severní Karolíně a Výzkumného střediska v Palo Alto (PARC; stát Kalifornie) podpořil původní zprávu o uchování proteinů ve zkamenělých kostech neptačích dinosaurů. Součástí výzkumu bylo také zjištění reaktivity určitých protilátek zacílených k příslušným specifickým proteinům, běžně se vyskytujícím v kostních buňkách obratlovců. Výsledky také dále oslabují častou námitku skeptiků - možnost kontaminace recentním materiálem - a pomáhají upevnit teoretické doklady pro zachování buněčného materiálu a možná i částí DNA v těchto pradávných fosilních pozůstatcích.

Doktorka Mary Higby Schweitzerová, která působí také jako profesorka přírodních věd na zmíněné univerzitě, spojila s těmito kontroverzními objevy takřka celou svoji kariéru. Tzv. měkké tkáně ve fosíliích tyranosaura objevila již počátkem 90. let, tehdy se ale její závěry ještě nedostaly do povědomí širšího okruhu veřejnosti. Zásadní objev pak přišel v roce 2005, kdy odhalila měkké tkáně a další jemné biologické struktury, včetně proteinů typu kolagenu, opět ve zkamenělinách svrchnokřídového teropoda druhu Tyrannosaurus rex (viz například zde). O tomto 67 milionů let starém jedinci, známém také jako „B-rex" je zmínka například zde. Další výzkum Schweitzerové odhalil podobné struktury také v ještě starších zkamenělinách (asi 80 milionů let) hadrosaurida druhu Brachylophosaurus canadensis. V letech 2007 a 2009 Schweitzerová a její tým publikovali další studie, které za pomoci chemické a molekulární analýzy opět potvrzovaly kolagenní povahu vláknitého materiálu z dinosauřích fosílií.

Brzy se začali vyjadřovat oponenti. Již od roku 2007 je nejčastější námitkou proti závěrům Schweitzerové poukazování na možnou kontaminaci recentním (geologicky současným) biologickým materiálem (například mikrobiálním povlakem na zkamenělinách, tedy „biofilmem"). Právě na tuto kritiku se tým zaměřil a pokusil se falzifikovat své předpoklady a prokázat pravdu svých oponentů. Konečným kýženým cílem je však samozřejmě opak - dokázat, že kritika není oprávněná a že biologický materiál ve zkamenělinách dinosaurů skutečně pochází z období druhohor. Novým výzkumem se snažili zjistit, zda hvězdovitě tvarované struktury ve vláknité tkáni jsou kostní buňky osteocyty. S použitím techniky mikroskopického pozorování, histochemie a hmotnostní spektrometrie

Na preparátu je dokonce patrno, jak si zbytky tkáně uchovaly pružnost a vrací se po natažení zpět do původního tvaru - dogma, že měkké tkáně se nemohou uchovat déle než 100 000 let, padlo.

Schweitzerová dokázala, že tyto buněčné struktury reagují na specifické protilátky, z nichž za zmínku stojí zejména jeden protein. Je jím tzv. PHEX, bílkovina vyskytující se v osteocytech dnešních ptáků. Protilátky na PHEX navíc rozeznají a přilnou pouze k jednomu specifickému místu na dospělé kostní buňce ptáků a na proteiny jiných typů buněk se nenavazují. Některé z dalších v pokusu z použitých protilátek reagovaly s bílkovinami z jiných buněk obratlovců, žádná ale se nenavazovala na biologický materiál pocházející z mikrobů. Příbuzenství ptáků a neptačích dinosaurů dnes podporuje mnoho vědeckých důkazů a proto lze nově zjištěná fakta považovat za pádný důkaz pro dinosauří původ zmíněných buněk.

Schweitzerová se rozhodla také prověřit přítomnost stop po původní DNA dinosaurů. Opět za použití protilátek. Tentokrát specificky se navazujících pouze na „páteřní strukturu molekuly DNA. Pokus se uskutečnil s malým množstvím materiálu v původních „buňkách" masožravého tyranosaura a býložravého brachylofosaura. Použitá protilátka se váže na histonové proteiny, spjaté úzce s DNA všech organismů s výjimkou prokaryontních mikrobů. Rovněž tento tes vyšel ve prospěch dinosarů. Fluorescenční barvičkou opatřené histochemické značky na mikrofotografii dokládají jejich navázání na molekuly DNA. I když všechny provedené testy vyzněly ve prospěch původní dinosauří DNA, bez dostatečně průkazných sekvenčních dat jejich původ určit nelze. Tyto výsledky Schweitzerová prezentovala na americkém mítinku paleontologů „SVP" (Society of Vertebrate Paleontology). Zaujala zejména poslední částí své prezentace, zaměřenou na výsledky pokusů, které její závěry vyvracejí nebo alespoň zpochybňují. Dotyčný slide byl ale výmluvně prázdný…



Prameny:

http://www.eurekalert.org/pub_releases/2012-10/ncsu-aod102312.php
http://www.sciencedaily.com/releases/2012/10/121023151333.htm
http://www.nature.com/news/molecular-analysis-supports-controversial-cla...
http://phys.org/news/2012-10-analysis-dinosaur-bone-cells-ancient.html

 

 

 

 

 

 

Name
Email
Comment
Or visit this link or this one