Nechajte si zasielať novinky priamo do Vašej emailovej schránky. Stačí ak vložíte svoj email a stlačíte "prihlásiť".
1 Jn 3:1 - " Pozrite, akú veľkú lásku nám daroval Otec: voláme sa Božími deťmi a nimi aj sme. Preto nás svet nepozná, že nepoznal jeho."

Email: jnkiraly5@gmail.com
Túžiš poznať Boha bližšie? Hľadáš mladý kolektív ľudí s ktorými by si študoval Písmo Božie a základné témy Biblie, zaujímavosti zo sveta, dôkazy existencie Boha v matematike, fyzike a vede? Pridaj sa k nám a študuj s nami Písmo! Stretávame sa na byte v piatok - nedeľa.
Pre ľudí, ktorí sa chcú zapojiť do evanjelizácie, ale nevedia ako, sme pripravili letáky pre verejnosť, ktoré si môžete stiahnuť a vytlačiť, prípadne šíriť ďalej.
Vyhľadajte si na tejto stránke frázu či slovo, ktoré neviete nájsť.
Vzhľadom k veľkému záujmu návštevníkov a obšírnemu obsahu témat tu nenájdete Apologetiku, Videá, Prednášky, Dokumentárne filmy a iné. Oveľa viac objavte na stránke zmensvojzivot.webgarden.cz.
Navštívte nás!
Objednajte si zdarma a nezáväzne knihu Veľký spor vekov od autorky Ellen Gould Whiteovej. Vyplňte do formulára Vaše kontaktné údaje a my Vám obratom pošleme knihu poštou na Vami uvedenú adresu. Kniha i poštovné sú úplne zadarmo.
Objednajte si zdarma a nezáväzne knihu Veľký spor vekov od autorky Ellen Gould Whiteovej. Vyplňte do formulára Vaše kontaktné údaje a my Vám obratom pošleme knihu poštou na Vami uvedenú adresu. Kniha i poštovné sú úplne zadarmo.
Získajte zadarmo jednu z najrozšírenejších kníh na svete "Veľký spor vekov". Dozviete sa o histórii, súčasnosti a tiež budúcnosti tohto sveta. Viac informácií nájdete TU.

O projekte          Objednať
cross-sunbeam.jpg
Zmena soboty na nedeľu - Sobota v Písme
- V tejto prednáške sa pokusim zhrnúť významné aspekty môjho bádania o zmene dňa odpočinku zo soboty na nedeľu v kresťanstve.
1920x1080_dragons-dragon-fantasy-artwork-hell-HD-Wallpaper.jpg
Bola som v pekle - svedectvo alebo klam? - Pravda o pekle
- Sú tieto zážitky biblické? Čo hovorí Písmo o pekle a večnom treste?
Img175228_Radiolarie_11.jpg
Evolúcia vs stvorenie - Datovanie a pôvod života
- Nič nevieme; my nevieme, ako vznikla prvá molekula, my nevieme nič o tom, ako vznikli prvé proteíny a vôbec, ako vznikla prvá bunka. Všetky zákonitosti, ktoré poznáme z chémie a molekulárnej biológie, vlastne hovoria proti teórii evolúcie.
6a00d83451d95b69e20133f57a49e9970b-pi.jpg
Mária, matka Ježišova a Biblia - Uctievať alebo neuctievať Máriu?
- Mária bola veľmi požehnanou a vzácnou ženou. Čo nám o nej hovorí Písmo v porovnaní s dnešným učením o nej?

Deje sa vo svete niečo zvláštne? Schyľuje sa k niečomu?

Áno, určite ! (632 | 80%)
Áno ! (69 | 9%)
Asi áno ... (33 | 4%)
Nie ! (19 | 2%)
Určite nie ! (15 | 2%)

Má väčší význam tradícia alebo Božie slovo?

Tradícia (20 | 3%)
Božie slovo (684 | 90%)
Neviem (19 | 2%)

Čo Vám v živote najviac chýba?

Viera (160 | 23%)
Odhodlanie (102 | 15%)
Sila (68 | 10%)
Nádej (15 | 2%)
Múdrosť (87 | 13%)
Láska (177 | 26%)
Zmysel života (47 | 7%)
Iné (25 | 4%)

Má Váš život väčší zmysel ak veríte v evolúciu alebo stvorenie?

Ak verím v stvorenie (642 | 84%)
V oboje (32 | 4%)
Ak verím v evolúciu (92 | 12%)

Aké náboženstvo vyznávate?

Ateizmus (155 | 13%)
Univerzalizmus (4 | 0%)
Špiritizmus (6 | 1%)
Šintoizmus (4 | 0%)
Sikhizmus (3 | 0%)
Scientológia (9 | 1%)
Rastafarianizmus (7 | 1%)
Novopohanstvo (26 | 2%)
Kresťanstvo (921 | 79%)
Judaizmus (9 | 1%)
Islam (13 | 1%)
Hinduizmus (4 | 0%)
Budhizmus (10 | 1%)
Zoroastrianizmus (2 | 0%)

Zažili ste v živote niečo, čo je za hranicou vášho chápania?

Ano (585 | 90%)
Nie (62 | 10%)

Existujú iné mimozemské civilizácie?

Áno (294 | 42%)
Asi áno (24 | 3%)
Možno (93 | 13%)
Asi nie (40 | 6%)
Nie (248 | 36%)

Do akej vekovej kategórie spadáte?

do 15 rokov (43 | 6%)
16 - 25 rokov (188 | 29%)
26 - 35 rokov (104 | 16%)
36 - 45 rokov (122 | 18%)
46 - 55 rokov (96 | 15%)
56 - 65 rokov (71 | 11%)
66 a viac rokov (33 | 5%)
Luk 21:28
Keď sa toto začne diať, vzpriam­te sa a po­z­dvih­nite hlavy, pre­tože sa pri­bližuje vaše vy­kúpenie.
Počet klimatických katastrof 1980 – 2011
Počet klimatických katastrof 1980 – 2011
Priemerná globálna teplota 1860 – 2000
Priemerná globálna teplota 1860 – 2000
Počet distribuovaných Biblií 2009 – 2011
Počet distribuovaných Biblií 2009 – 2011
1900 - 2010

1900 - 2010

Prírodné katastrofy
Obsah CO2 2007 – 2010
Obsah CO2 2007 – 2010
Teplota 1850 – 2010
Teplota 1850 – 2010
Zemetrasenie o sile Magnitudy 6 a viac
Zemetrasenie o sile Magnitudy 6 a viac
Tornáda v USA 1950 – 2011
Tornáda v USA 1950 – 2011
TOPlist

Stránka založená 18.6.2010

Biblia a veda

greekbible.jpg
Sir Frederic Kenyon o spolehlivosti novozákonních rukopisů

kenyonJe naprosto jisté, že podstata textu Bible je spolehlivá. Obzvláště to platí pro Nový zákon. Počet novozákonních rukopisů, řada jeho raných překladů, citáty z něj u nejstarších křesťanských autorů, to vše je tak rozsáhlé, že správné čtení všech nejasných oddílků je jistě u některé z těchto starobylých autorit zachováno. Nic takového nelze říci o žádné jiné starověké knize...….Dnes platí, že byly odstraněny i ty poslední důvody pro pochybnosti o tom, že Písmo se nám dostalo do rukou v podstatě ve stejné podobě, v jaké bylo sepsáno. Lze tvrdit, že autenticita a obecná spolehlivost novozákonních spisů je definitivně prokázána.

Sir Frederic G. Kenyon - bývalý ředitel Britského muzea, archeolog a přední odborník na staré rukopisy v The Bible and Archeology (New York: Harper&Brothers)


Paul Davies o vědě ukazující k Bohu

davies"Může se to zdát bizarní, ale podle mého názoru věda nabízí jistější cestu k Bohu než náboženství."

Britský fyzik, kosmolog a stávající ředitel SETI v citaci z knihy "Quarks, Chaos, and Christianity" (The Crossroad Publishing Company, 2006) od Johna Polkinghorna





John W. Montgomery o bibliografickém ověření Nového zákona

montgomery_jw_full1

"Chcete-li být skeptičtí k textům novozákonních knih, měli byste se nejdříve rozloučit s veškerou klasickou antickou literaturou. Žádný dokument starověku není tak dobře bibliograficky ověřený jako Nový zákon."

John Warwick Montgomery, profesor práva, filozof a teolog v knize History and Christianity (Bethany House Publishers, 1986)




Nelson Glueck o Bibli ve světle archeologie

glueck"Žádný archeologický objev nikdy nevyvrátil biblická tvrzení".

Archeolog Dr. Nelson Glueck v knize Rivers in the Desert - A History of the Negev








Francis Schaffer o lidské osobnosti

schaffer

Biblické křesťanství má odpovídající a přijatelné vysvětlení zdroje a významu lidské osobnosti. Její zdroj je dostatečný - Bůh mající osobnost jako Trojice. Bez tohoto zdroje lidem nezbývá než odvozovat svoji osobnost od něčeho, co osobnost nemá (plus času a náhody)... Buď na počátku všeho stojí něco, co má osobnost, nebo zde máme to, co bez časového sledu náhodně chrlí nějaká neosobní síla. To, že druhou možnost lze obestřít konotačními slovy, na situaci nic nemění. Slova, jichž se užívá ve východním panteismu, teologická slova, jako například Tillichův "zákon bytí", sekulární posun od hmoty k energii a pohybu - to vše se nakonec vrací k něčemu, co osobnost nemá, plus času a náhodě. Pokud je toto opravdu jediná odpověď na lidské osobnosti, pak osobnost není nic než iluze, jakýsi nechutný žert, který nevylepší ani to nejdovednější sémantické žonglování. Přijmout, že osobnost pochází z něčeho, co osobnost nemá, nám umožní jenom mystický skok. Právě do takového postavení byl dotlačen Teilhard de Chardin. Jeho řešení je jen mystickým řešením pozůstávajícím z pouhých slov. Protože tito lidé nechtějí přijmout jediné vysvětlení, které může souhlasit se skutečnostmi jejich vlastních zkušeností, stávají se metafyzickými kouzelníky. Nikdo z nich nepředložil myšlenku, o jejím dokazování nemluvě, jíž by vysvětlil, jak z neosobního začátku, plus času a náhody vzniká osobnost. Naši pozornost odvádí nekonečné množství slov, a hle, osobnost se objevuje z klobouku...V důsledku toho musí myslitel říci, že člověk je mrtvý, protože osobnost je jenom fata morgána, a nebo musí svůj rozum nechat za dveřmi a překročit práh ke skoku víry.

Filozof a teolog Francis Schaffer v Ten který je skutečností, Návrat domů 1994


Fyzik Carl Friedrich von Weizsäcker o předpojaté vědecké metodologii

225px-carl_friedrich_von_weizsaeckerDůvodem pro skutečnost, že moderní věda nepočítá s přímým stvořením, nejsou závěry samotné vědy, nýbrž její metodologické východisko. Nebylo by čestné, kdybychom to nepřiznali - taková je současná víra ve vědu, kterou všichni sdílíme.

Německý fyzik, filosof a veřejný činitel C. F. von Weizsäcker v knize The Relevance of Science

 


Filozof J.P. Moreland o důvodech k víře

Muslimové možná jsou ochotni zemřít za svou víru, že se Alláh zjevil Muhammadovi, ale u tohoto zjevení nebyli žádní svědkové, takže se velmi snadno mohli zmýlit. Možná morelandjsou o své víře upřímně přesvědčeni, ale nemohou mít jistotu, protože na vlastní oči se o tom přesvědčit nemohli. Na druhou stranu apoštolové byli ochotni zemřít za něco, co viděli na vlastní oči a čeho se vlastníma rukama dotýkali. Oni se nemuseli spokojit s pouhou vírou, oni s naprostou jistotou věděli, že Ježíš vstal z mrtvých. A když máte jedenáct důvěryhodných lidí bez postranních motivů, kteří nemají co získat, ale naopak mohou mnohé ztratit, kteří se všichni shodují v tom, že na vlastní oči něco viděli, pak už budete mít problém to nějak vysvětlit.

Filozof J.P. Moreland v knize od L.Strobel, Kauza Kristus, vydal Návrat domů 2002



Biochemik M. Denton o mýtu prebiotické polévky

denton-140x188Zvážíme-li skutečnost, že o prebiotické polévce se v mnoha diskusích o vzniku života mluví jako o ověřeném reálném faktu, je trochu šokující si uvědomit, že pro její existenci nemáme absolutně žádné důkazy.

Biochemik Michael Denton (není kreacionistou) v knize Evolution: A Theory in Crisis, Adler&Adler 1986



Francis Crick o původu života a zázracích

crickPoctivý člověk vyzbrojený veškerým poznáním, které je nám nyní k dispozici, nemůže než prohlásit, že se v určitém smyslu původ života jeví téměř jako zázrak. Existuje obrovské množství podmínek, které by musely být splněny k tomu, aby život povstal.       

Francis Crick, molekulární biolog a fyzik, Nobelova cena za fyziologii, - Life Itself, New York: Simon & Schuster, 1981, strana. 88





Bill Gates o složitosti DNA

Lidská DNA je jako počítačový program - pouze mnohem a mnohem složitější, než jakýkoliv gatessoftware kdy vytvořený.

Bill Gates, The Road Ahead, Penguin: London, Revised, 1996



Tomáš Sedláček - Na co se ateista nikdy nesmí ptát

sedlacekPovedla se zvláštní věc: ateistu považujeme za někoho, kdo nemusí v nic věřit. Přitom to není přesné - a už vůbec ne dostatečné. Ateista musí věřit stejně jako člověk "věřící".

Pro pokračování klikněte prosím zde: www.CSOB.cz 




Jiřina Šiklová o křesťanství, postavení ženy a lidských právech

siklovaVztah muže a ženy dostával různé podoby a mimo jiné právo býti subjektem dalo ženě křesťanství. Dostala duši a začala být zodpovědná za sebe před Bohem.To je novum. V jiných náboženstvích a kulturách je muž zodpovědný za to, aby se modlil za rodinu. Stejně tak i odvození lidských práv je z křesťanství.

Jiřina Šiklová v rozhovoru otisklém v magazínu Lidových novin z 19.6.2009





Alexandr Solženicyn o zapomenutém Bohu a krvavé revoluci

solzhenitsyntimemagazine_2Před více než padesáti lety jsem jako dítě slýchával vysvětlení, které měli staří lidé pro všechny ty velké pohromy, jež postihly Rusko. Říkali tenkrát: "Lidé zapomněli na Boha, to je důvod, proč se to všechno stalo". Od té doby jsem strávil dobrých padesát let prací na mapování historie naší revoluce, přečetl stovky knih, shromáždil stovky osobních svědectví a sám přidal osm vlastních svazků.....Kdyby po mně ale nyní někdo chtěl, abych co nejvýstižněji formuloval hlavní příčinu té zkázonosné revoluce, která si vzala 60 milionů našich lidí, nemohl bych říci nic přesnějšího, než zopakovat: "Lidé zapomněli na Boha, to je důvod proč se to všechno stalo."

Alexandr Solženicyn, citováno v Edward E. Ericson, Jr., "Solzhenitsyn - Voice from the Gulag," Eternity, říjen 1985, strana 23, 24.


Jerry Fodor o fyzickém mozku a vědomí

fodorNetušíme...jak by mohl být mozek (a nebo cokoliv jiného fyzického) sídlem vědomí. Máme tu jednu z největších metafyzických záhad...nevěřte tomu, že ji někdo někdy vyřeší.

Jerry Fodor, In Critical Condition: Polemical Essays on Cognitive Science and the Philosophy of Mind (Cambridge, MA: MIT Press, 1998)

 



Citát dne: C.S.Lewis o "krutém" vesmíru bez Boha

lewisMým argumentem proti Bohu bylo, že vesmír se zdá tak krutý a nespravedlivý. Jak jsem však nabyl této představy o spravedlivém a nespravedlivém? Člověk neřekne, že čára je křivá, nemá-li pojem jak vypadá čára rovná. S čím jsem tento vesmír porovnával, když jsem jej nazval nespravedlivým?

C.S.Lewis, profesor středověké a renezanční literatury na univerzitě v Cambridge, v knize K jádru křesťanství



R. Jastrow o náboženských důsledcích důkazů pro velký třesk

robert jastrowPro vědce který žil celý život ve víře v moc rozumu celý příběh končí jako špatný sen. Zdolával hory nevědomosti a teď se chystá pokořit ten nejvyšší vrcholek. Jak se tak ale drápe přes poslední výčnělek skály, zdraví ho skupina teologů, kteří tam na vrcholu seděli po staletí....To že existují to co bychom nazvali nadpřirozené síly, je již nyní myslím vědecky dokázaná skutečnost.

Dr. Robert Jastrow, zakládající ředitel NASA Goddard Institute for Space Studies v knize God and the Astronomers





Darwin a jeho velice oprávněné obavy

darwinNeustále se mne zmocňují hrozné pochyby, zda jsou závěry učiněné myslí člověka, která se vyvinula z myslí nižších živočichů jakkoliv hodnotné či důvěryhodné. Věřil by snad někdo přesvědčení opičí mysli, jestli tedy vůbec v takové mysli nějaké přesvědčení je?

Charles Darwin v dopise Williamu Grahamovi ze 3 července 1881






Evoluční genetik R. Lewontin o materialismu

lewontin"Stavíme se na stranu vědy, ačkoliv některé její konstrukty jsou zjevně absurdní, ačkoliv nedokáže dostát svým extravagantním příslibům lepšího života a zdraví, ačkoliv vědecká obec toleruje nepodložené dohady, neboť máme vyšší závazek - věrnost materialismu. Není tomu tak, že vědecké metody a instituce nás nějak vybízejí, abychom přijímali materiální vysvětlení jevů - naopak, naše apriorní oddanost materiálním příčinám nás nutí vytvořit výzkumný aparát a soustavu koncepcí, které podávají vysvětlení materiální, třebaže odporující zdravému rozumu a pro nezasvěcence záhadná. Tento materialismus je navíc absolutní, protože nemůžeme dovolit, aby práh překročila Boží noha."

Richard Lewontin, "Billions and Billions of Demons", New York Review of Books, 9. ledna 1997


Darwin a Raup o paleontologii jako problému pro makroevolucti

charles_darwinMnožství přechodných článků, které existovaly na zemi, by mělo být vskutku obrovské. Proč jich tedy není každá geologická formace a vrstva plná? Geologie nám nic takového neodhaluje a absence odstupňovaného řetězce tranzičních forem je tak tou nejzřejmější a nejvážnější námitkou, jíž lze vznést proti mé teorii.

Charles Darwin, O původu druhů

 

david_m_raup



Jsme nyní nějakých 120 let po Darwinovi a znalost fosilního záznamu se výrazně prohloubila. Máme nyní na čtvrt milionu fosilních druhů, ale situace se moc nezlepšila....paradoxně máme méně příkladů evoluční přeměny, než jsme měli za časů Charlese Darwina.

David Raup, významný paleontolog vyučující na University of Chicago a kurátor Field Museum of Natural History v Chicago v „Conflict Between Darwin and Paleontology" 1979


 

Czesław Miłosz o skutečném opiu lidstva

miloszSkutečným opiem lidstva je víra v posmrtnou nicotu - obrovská útěcha při pomyšlení, že naše proradnost, hrabivost, zbabělost a vraždy nikdy nebudou souzeny....(oproti tomu) všechna náboženství ukazují, že naše činy nikdy nepominou.

Nositel Nobelovy ceny za literaturu Czesław Miłosz v The Discreet Charm of Nihilism, New York Review of Books, 19.11.1998




Profesor Frank Tipler o tom jakým směrem ukazuje fyzika

tiplerKdyž jsem před dvaceti lety začínal svojí kariéru v kosmologii, byl jsem přesvědčený ateista. Ve svých nejdivočejších snech bych si nepředstavil, že jednoho dne budu psát knihu s cílem ukázat, že ústřední tvrzení židovsko - křesťanské teologie jsou ve skutečnosti pravdivé a přímo vyplývají ze zákonů fyziky, jak jim dnes rozumíme. K tomuto závěru jsem byl dotlačen neúprosnou logikou mého vlastního odvětví fyziky.

Profesor matematické fyziky Frank Tipler v Physics of Christianity, New York, Doubleday



Profesor Thomas Nagel upřímně o "nezaujatosti" postoje nevíry

nagelHovořím.....o strachu z náboženství jako takovém. Mluvím z vlastní zkušenosti, protože tímto strachem osobně trpím: chci, aby měl pravdu ateismus....Není to jen v tom, že nevěřím v Boha, a proto přirozeně doufám, že se ve svém názoru nemýlím. Je to v tom, že doufám, že žádný Bůh není! Nechci, aby existoval nějaký Bůh, nechci, aby takhle fungoval vesmír....Pochybuji, že existuje někdo, kdo by k otázce Boží existence přistupoval ryze nezúčastněně - někdo, kdo by bez ohledu na svoje konkrétní přesvědčení předem nechtěl, aby jedna či druhá odpověď byla správná. 

Filozof ateista Thomas Nagel v knize The Last Word, Oxford University Press 1997


Spolehlivost biblických textů

Jak můžeme vědět, zda Bible, kterou máme k dispozici dnes, se dosud blíží originálu? Nepozměnili opisovači vkládáním, vypouštěním a pozměňováním dokumenty natolik, že dnes předkládá zcela jinou zvěst? Tyto otázky bývají často kladeny.

Pro pokračování prosím klikněte na: www.pistis.webnode.cz

 

Profesor Paul Copan o pošetilé nedůslednosti relativistů

copan"Obracet na víru" se v naší společnosti stalo něčím pejorativním a nevhodným. Není snad známkou arogance pokoušet se "obracet" ostatní lidi k přijetí vašeho hlediska? Nepůsobí to snad dojmem, že vy máte pravdu a ostatní se mýlí? Jednou jsem narazil na novinový článek, jehož autor, univerzitní profesor, tvrdil, že není správné, když se křesťané snaží na svou víru obracet ostatní. Ironií tohoto postoje bylo, že tento profesor se pokoušel přesně o to, o čem psal, že by jiní (konkrétně křesťané) neměli dělat - a to o "konverzi" lidí na stranu svého vlastního pohledu na věc. Prostě své vlastní čtenáře p přesvědčoval o tom, že nemají nikoho o ničem přesvědčovat !! Tento člověk se zjevně domníval, že má pravdu, a proto také chtěl, aby se o této pravdě dozvěděli ostatní. Navíc se z nějakého důvodu cítil oprávněn k tomu, aby se právě on snažil přivést ostatní k přijetí jeho stanoviska. Ale jeho stanoviskem bylo, že jednání "dogmatických" křesťanů pokoušejících se o evangelizaci je urážející. Toto je typická nedůslednost relativistů. Musí jim být připomínáno, že pokud se snaží přesvědčit ostatní lidi o pravdivosti relativismu, pak sami nevěří, že relativismus je platný pro každého. Koneckonců, proč se vůbec snažit přesvědčovat ostatní o něčem, co není ničím víc, než pouhým názorem? Pokud ovšem věříme, že něco je skutečně pravda, pak chceme, aby tomu věřili i jiní. 

Profesor filozofie, současný prezident Evangelical Philosophical Society Paul Copan v knize "Je všechno opravdu relativní?", Návrat domů, 2003


Prof. RNDr. Emil Paleček DrSc. o darwinizmu

m_palecek"Jaké závěry jsem při svém přemýšlení o darwinizmu učinil? I nadále si myslím, že Darwinova teorie patří k velkým vědeckým teoriím a že v dohledné době nezanikne, i když věda odhalí další důležité mechanizmy, které se mohou při evoluci uplatňovat. Přikláním se však k názoru Michaela Behea (americký biochemik, vlivný představitel hnutí Inteligentního plánu a autor knihy Darwinova černá skříňka), že chybějí přesvědčivé důkazy pro neodarwinistická tvrzení, že sama Darwinova teorie postačuje v současné době k vysvětlení vzniku a vývoje života na Zemi. Naše vědomosti o vzniku života na Zemi jsou natolik kusé, že neumožňují žádná kategorická, a přitom pravdivá a vědou podložená prohlášení (určená pro veřejnost) o tom, jak život vznikl. Pokud se tyto vědomosti stávají základem nových ideologií, stojí tyto ideologie na vratkých nohou."

Profesor Paleček ve své recenzi knihy Darwinova černá skříňka od prof. M.Behe - celá jeho recenze zde v časopise Vesmír


Profesor Berlinski o evoluci

berlinskiDarwinova teorie je taková jaká byla vždycky. Nepřesvědčivá. Mezi evolučními biology jsou ty věci dobře známé. V soukromí často jeden druhému s úlevou sdělují, jak je dobré, že veřejnost nemá ponětí o tom, co vlastně odborný výzkum naznačuje. 

"Darwin?", řekl mi jednou jeden laureát Nobelovy ceny za biologii. "To je jenom věc stranické linie".

Agnostik David Berlinski má doktorát z filozofie z Princetonu, na Columbia University učil matematiku a molekulární biologii. Citát je z knihy The Devil's Delusion: Atheism and Its Scientific Pretensions (Crown Forum, 2008)


Albert Einstein o postoji k Bohu

einstein1

Nejsem ateista a nemyslím, že se mohu nazývat panteistou. Jsme v pozici malého dítěte, které vešlo do obrovské knihovny napěchované knihami v mnoha jazycích. Dítě ví, že někdo musel všechny ty knihy napsat. Netuší jak. Nerozumí jazykům ve kterých jsou ty knihy napsané. Děcko v uspořádání knih nejasně tuší nějaký tajemný řád, ale neví jaký. Toto je, zdá se mi, postoj dokonce i těch nejinteligentnějších lidí vůči Bohu.

G. S. Viereck, Glimpses of the Great (Macauley, New York, 1930), citováno D. Brian, Einstein: A Life, strana 186.

 

Neurofyziolog Sir John C. Eccles o fyzické a duchovní podstatě člověka

eccles final

Tvrdím, že téma záhady člověka je obrovskou měrou devalvováno vědeckým redukcionismem a jeho materialistickým příslibem vysvětlit nakonec veškerý duchovní svět poukazem na aktivitu neuronů v mozku. Tuto víru je třeba zařadit mezi pověry...Musíme uznat, že jsme duchovní bytosti s dušemi existujícími v duchovním světě a zároveň fyzické bytosti s těly a mozky, které operují ve světě hmotném.

Nositel Nobelovy ceny za lékařství a fyziologii John Eccles v knize Evolution of the Brain: Creation of the Self (1991)






Jeden z deseti nejvíce citovaných chemiků na světě, profesor Tour o tom, jak nerozumí evoluci

tour...Řeknu vám jako vědec a molekulární chemik - jestli by někdo měl rozumět evoluci, tak jsem to já, protože já tvořím molekuly jako zaměstnání...není to tak, že bych si koupil chemickou stavebnici, míchal tohle a tamto a něco dostal...ne...já je tvořím ab initio, od počátku. Vím jak je těžké molekulu vytvořit. Rozumím tomu, že jestliže vezmu chemickou laboratoř přírody, mohlo by to být mnohem jednodušší, protože všechny nástroje už tam jsou, já vše smíchám ve správném poměru v určitých podmínkách..,ale dělat to od počátku...to je velice, velice těžké. Nerozumím evoluci, k tomu se vám přiznám. Je v pořádku, že to takhle říkám? Že přiznávám, že evoluci nerozumím? Vím, že je dost lidí, kteří o organické syntéze nemají potuchy, ale evoluci rozumí. Já se zase vyznám v molekulách, ale evoluci nerozumím. A vy si možná řeknete....teda...ten je dost zvláštní.

Řeknu vám co se děje v zákulisních místnostech vědy - mezi lidmi z Národní akademie, mezi držiteli Nobelových cen. Sedávám s nimi a když jsme občas sami, mimo dosah lidí z venku, zeptám se..."rozumíš odkud se to všecko vzalo a jak se to stalo?" A pokaždé, když jsem seděl s těmito lidmi, kteří jsou stejně jako já chemici, kteří věci rozumí, a ptal se jich na to, dostal jsem stejnou odpověď, něco jako..."Ne....kdepak". Tihle lidé jsou na tom s představou toho, jak se vše poskládalo dohromady, velice podobně jako já. Mluvil jsem o tom s členy National Academy of Science a laureáty Nobelových cen. Když se jich někdy zeptám zda tomu rozumí, a oni mají obavu říci, že ano, tak prostě neřeknou nic. Jenom koukají, protože mi upřímnou kladnou odpověď nedokážou dát. Před několika lety jsem se bavil s jedním děkanem, který je také chemik. Byl tenkrát znepokojen určitými věcmi a já jsem mu řekl. „Dovolíte mi otázku? Jste chemik. Rozumíte tomu? Jak dostanete DNA bez buněčné membrány? A jak se dostanete k buněčné membráně bez DNA? A jak se tohle všechno dalo dohromady z kouska rosolu?" Nemáme tušení, nemáme žádnou představu. Řekl jsem. „Není to zvláštní, že vy, děkan na vědecké fakultě a já, profesor chemie, o těchto věcech můžeme hovořit pouze v utajení ve vaší kanceláři, ale už ne venku?"

Jestli vy rozumíte evoluci, jsem za to rád. Nebudu se vás pokoušet nějak změnit - vůbec ne. Naopak, přál bych si mít to pochopení, které máte. Před nějakými sedmi, nebo osmi lety jsem na svém webu napsal, že nerozumím. Dal jsem tam info, že zaplatím oběd každému, kdo se se mnou posadí a vysvětlí mi evoluci. Nebudu se s nikým takovým přít, až do té doby, než něco pochopím. Žádal jsem o vyjasnění. Co nechci, je nicméně slyšet fráze o tom, že „tenhle enzym dělá toto". Kvůli mně musíte jít trochu hlouběji, do detailu kde se molekuly staví.... Nikdo mně zatím nevzal za slovo.

Kontaktovalo mně Sdružení ateistů. Řekli, že ten oběd koupí a povzbuzovali zájemce, ať zajedou do Houstonu, dají si s tím chlapíkem oběd a pohovoří s ním. Nikdo ale nepřišel. Pochopte, já se chci jenom ptát. Budu se ptát, když přestanu chápat o čem to se mnou mluví. Upřímně se to chci dozvědět. Hrozně rád bych evoluci věřil. Ale prostě nemůžu.

Rozumím mikroevoluci, to opravdu ano. To v laboratoři děláme neustále. To chápu. Ale když se jedná o proces vzniku druhů, nebo změnu orgánů...pak to je velice těžké pochopit. Nedávno jsem byl v Izraeli a mluvil s jedním bioinženýrem, který se mi vyznával ze své fascinace z některých aspektů funkčnosti lidského ucha. Ptal jsem se jej, jestli ví jak vzniklo a on mi řekl. „No..Jime, víš sám,..všichni věříme v evoluci, ale nemáme moc tušení, jak se to stalo". Tady to máte, dobrý židovský profesor. Chci říct...takhle to je...Odpověděl jsem na Vaši otázku?

James M. Tour je organický chemik specializující se na nanotechnologie. V současné době je na Rice University v USA profesorem chemie, profesorem informatiky a profesorem mechanického inženýrství a vědy o materiálech. Profesor Tour podepsal "Vědecký nesouhlas s Darwinismem" v následující textaci: "Jsme skeptičtí k možnosti vysvětlit složitost života pomocí náhodných mutací a přírodního výběru a vyzýváme k pečlivé analýze důkazů pro darwinistickou teorii."

Text výše je úryvek z přednášky, kterou je možno vidět na http://www.youtube.com/watch?v=PZrxTH-UUdI&feature=youtu.be


Profesor Flew o změně svého celoživotního postoje k otázce existence Boha

Nyní věřím, že vesmír vznikl působením nekonečné inteligence. Věřím, že složité zákony vesmíru ukazují na to, co vědci nazývali „boží myslí". Věřím, že život a reprodukce mají svůj původ v božském zdroji. Proč něčemu takovému věřím, když jsem více než půl století vykládal a hájil ateismus? Krátce mohu odpovědět tak, že toto je dle mého názoru světonázorový pohled, který se vynořuje z moderní vědy.

Profesor Antony Flew byl vedle Bertranda Russela zřejmě nejvlivnější filozofický ateista celého dvacátého století. Propagaci a intelektuální obhajobě ateismu zasvětil téměř celý svůj život. Když v roce 2004 prohlásil, že jej vědecké důkazy donutily změnit svůj postoj k existenci Boha, způsobil obrovské pozdvižení .  
 

Profesor Behe o chromosti darwinismu

Behe1O tom, že Darwinova evoluční teorie zjevně nedokáže objasnit molekulární základy života, svědčí nejen analýzy obsažené v této knize (Darwinova černá skříňka), ale také fakt, že v odborné literatuře nenalezneme ani jediný model, který by vznik složitých biochemických systémů vysvětloval. Tváří v tvář neuvěřitelné složitosti, kterou moderní biochemie objevila uvnitř buňky, zůstává vědecká obec naprosto ochromena. Nikdo z Harvardu, nikdo z Ústavu národního zdraví, žádný člen Národní akademie věd, žádný laureát Nobelovy ceny - prostě vůbec nikdo nedokáže v souladu s darwinismem objasnit, jak se mohly vyvinout řasinky, vidění, srážení krve či jakýkoliv jiný složitý biochemický proces. Jenže - jsme tady. Jsou tu i rostliny a zvířata. I složité systémy. A to vše se sem muselo nějak dostat. Jestliže to nevzniklo podle Darwinovy teorie, jak tedy?

Dr. Michael Behe, profesor biochemie na Lehigh Univeristy v USA. Úryvek z knihy Darwinova černá skříňka, Návrat domů, 2001

Recenze knihy od Dr. Emila Palečka v časopise Vesmír zde


Prof. Mgr. Tomáš Tyc, PhD. o vědě a víře

Tc1Když přemýšlím nad krásou zákonů fyziky a nad tím, že jen malý počet těch nejzákladnějších z nich umožňuje fungování nesmírně složitých systémů, jako jsou třeba živé organismy, nezdá se mi možné, že by to vše vzniklo pouhou náhodou bez nějakého plánu. V přírodě je vidět na každém kroku taková důmyslnost a dokonalost, že se mi zdá existence Stvořitele, který to vše naplánoval, jako nejpřirozenější vysvětlení toho, co pozoruji. Například "velký třesk", při němž začal existovat vesmír, se velice podobá představě stvoření světa z ničeho, jak to popisují první verše Bible.

Je také dobře známo, že pro to, aby mohl existovat život, jsou nutné velice specifické fyzikální podmínky - nejen vhodná teplota a složení atmosféry, ale třeba i hodnoty některých základních konstant. A náš vesmír i naše Země takovéto vyladění podmínek má - a to tak přesné, až se tají dech. To také vidím jako něco, co silně ukazuje na inteligentního Stvořitele. ... V naší zemi má mnoho lidí stále hluboce zakořeněnou představu z dob komunistické propagandy, že věda a víra jsou ze zásady v konfliktu a že to byla vždy církev, kdo nejvíce bránil vědeckému pokroku. Je však dobře známo, že církev naopak významně přispěla k vědeckému poznání a šíření vzdělanosti a mnoho předních vědců historie (např. Einstein, Newton, Pascal, Pasteur, Lyell, Galileo, Mendel, Ohm, Planck, Kelvin, Faraday, Maxwell, Leibnitz, aj.) byli hluboce věřící lidé. A není náhodou, že moderní věda se zrodila právě v evropské, tedy křesťanské civilizaci. Víra podporuje vědu v tom, že mi ukazuje, že má cenu se snažit přírodní zákony poznat, že Stvořitel nám něco ze své kuchyně odhalil a zve nás k tomu úžasnému dobrodružství jít po Jeho stopách a objevovat zákonitosti, které do světa vtiskl.

Prof. Mgr. Tomáš Tyc, Ph.D. působí na Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Citát je z materiálu BTS s názvem Věda a víra očima teoretického fyzika ze září 2013.


Pokračovanie na ďalšej strane ...

1
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one